19.11.09 Plemena

Bengálská kočka

Lidé odjakživa snili o domestikaci divokých koček, byli fascinováni úchvatnou krásou a sebevědomou povahou, která je důkazem moci a neporazitelnosti těchto elegantních šelem. Přestože se člověk opakovaně pokoušel o jejich ochočení, nikdy se mu doopravdy nepodařilo udělat z nich skutečně věrná domácí zvířata. Kočkovitá šelma zůstane vždycky do jisté míry nezkrotná, tedy i nevypočitatelná! U BENGÁLSKÉ KOČKY JE TOMU JINAK! Bengálská kočka je kontroverzní plemeno. Je až fascinující, že ačkoliv je zde podíl divoké krve, má tato kočka fantastickou povahu. V USA je toto plemeno považováno za nejoblíbenější. Americká a ruská šlechta se obklopuje právě těmito mazlíčky.

 

Historie

Bengálská kočka je plemeno, které vzniklo poměrně nedávno zkřížením divokých (asijský leopard cat - ALC) a domácích, domestikovaných koček. Zpočátku nebylo cílem vyšlechtit nové plemeno, tato kříźení prováděli vědci pokusně, protože se zjistilo, že bengalensis je imunní vůči viru kočičí leukémie. Kočičí leukémie si vyžádala mnoho obětí mezi kočkami, k čemuž dochází i dnes, jelikož neexistuje proti této nemoci žádná vakcína. Pozdější výzkum ale ukázal, že potomci tohoto šlechtění jsou i nadále k této chorobě náchylní. Tito kříženci se dostali do popředí zájmu poté, co bylo postoupeno několik jedinců paní Jean Mill. Cílem této chovatelky bylo vyšlechtit kočky, které by měly co nejvíce vnějších znaků divokých koček, ale mírnou povahu koček domácích. Ke šlechtění byla použita řada plemen, především EGYPSKÁ MAU a HABEŠSKÁ kočka, ale také barmská kočka, ocicat. K prvnímu křížení kočky bengálské a domestikované evropské black tabby kočky došlo v USA, ve státě Arizona v roce 1965. Tato generace je označována jako F1. Tyto kočky měly fantasticky divokou kresbu, avšak zvířata byla plachá a kocouři neplodní. Kočky z F1 generace se dále páří s evropskými kocoury a vzniká tak generace F2, pak dále kočky z generace F2 jsou pářeny s bengálskými kocoury nebo s evropskými a tak vzniká generace F3. U kocourů F2 a F3 bývá pozorována neplodnost, takže další chov je veden povětšinou jen potomstvem samičího pohlaví. Zvířata generace F1 až F3 jsou zaregistrovány v plemenné knize, avšak vystavovány být nemohou. Teprve až zvířata z další generace F4 jsou oficiálně uznána, vystavují se jim rodokmeny a mohou se zúčastňovat výstav. Je zajímavé, že jedinci z generace F2 a F3 již mohou mít velmi dobrou povahu. U nás je toto plemeno uznané až od roku 1999.

 

Vzhled
Opticky se sice bengálka podobá malému africkému leopardu, ocelotovi, nebo tygrovi, ale navzdory divokému vzhledu má tato kráska velmi přítulnou náturu a s hlasitým předením se ráda nechává rozmazlovat od "svého" člověka.

Bengálská kočka má dosti dlouhé, svalnaté a dobře vyvinuté tělo s těžkými kostmi. Zadní nohy jsou o něco delší než přední a tlapky jsou relativně velké a kulaté. Ocas je střední délky, pevný na dotek, má zakulacený koneček, který je vždy černě zbarven. Klínovitá hlava je v poměru k tělu malá a je o něco delší, než širší. Dosti malé uši jsou namířeny trochu dopředu, široce nasazené a nesmějí mít žádné štětinky. Nos je dlouhý a široký s lehkým prohnutím v místě, kde přechází v horní část lebky. Oči jsou velké, mandlovitého až kulatého tvaru, v barvě zlaté, zelené, oříškové, nebo modré. Velmi žádoucí jsou výrazné polštářky hmatových chlupů. Typická bengálská kočka má krátkou až středně dlouhou srst. Koťata smějí mít srst trochu delší. Textura srsti je hustá, bohatá a měkká, je neobyčejně jemná a hedvábná.
 

Barvy

Hnědá – kočka má žlutavou až tmavě oranžovo - červenou základní barvu. Kresba je v barvě černé, hnědé, čokoládové nebo skořicové. Žádoucí je opět zřetelný kontrast mezi kresbou a podkladem. Barva očí je žlutá až zelená.

Seal lynx point – tato barevná varianta byla získána tím, že se přikřižovala siamka. Tlama, nohy a uši jsou vždy tmavší barvy, než zbytek barvy těla. Přesto není cílem, aby byly odznaky příliš nápadné: je žádoucí, aby mezi odznaky a zbytkem těla byl co nejmenší barevný kontrast. Barva očí je modrá.

Sepia seal mink tabby – tato barevná varieta se získala přikřížením koček barmských a siamských. Sepia mink tabby je relativně málo se vyskytující barva. Základní barva je slonovinová, krémová, nebo světle hnědavá. Barva kresby kolísá od červenavé po tmavě hnědou. Barva očí kolísá od zelené po modrozelenou.

Seal lynx point a sepia seal mink tabby se také nazývají sněžné bengálské kočky. Koťata sněžných bengálek se obvykle rodí se světlým zbarvením srsti. Neurčité kresby se stanou zřetelnými po několika týdnech. Než srst dosáhne své konečné barvy, může trvat rok a půl.

 

Péče

Bengálská kočka vyžaduje relativně málo péče o srst. Přílišné česání, kartáčování může srst dokonce poškodit. Běžnou péčí je zastřihávání drápků a to speciálními kleštičkami. Je dobré učit střihání drápků koťátka už od mala, předejdeme tím problémům „boje“ s dospělým jedincem. Další péčí je čistění uší a očí a to vatovým tampónem a speciálním gelem k tomuto určeným.

 

Kresby


tečkovaná – tečky musí zřetelně kontrastovat s barvou podkladu. Srst by měla vykazovat vždy tečky na břiše, zřetelné M na čele a kroužky kolem ocasu.

Velmi žádanou je momentálně nejvyšlechtěnější kresba, tou je rozeta. Rozeta je otevřená dvoubarevná skvrna se zřetelným kontrastním okrajem

mramorovaná – kresby je v hrubých rysech srovnatelná s mramorovanou kresbou např. orientální kočky, ale místo kulatých vzorů musí být naopak protažená do délky. Na břiše jsou také malé kulaté skvrnky, žádoucí je zřetelný kontrast a skvělá kresba.

 

Povaha

Bengálky dokážou zaujmout bdělou povahou, svou živostí a jedinečně rychlými pohyby. Potřebují si hrát a šplhat a nic pro ně nemůže být dosti bláznivé. Jsou to zvědavé, velmi inteligentní, důvěřivé a aktivní kočky, které mají rády prostor, milují hru, společnost a jen tak se nepodřídí klidnému prostředí. Vzhledem ke své inteligenci dokážou rozpoznat složité souvislosti. Tento fakt usnadňuje jejich výchovu, takže je člověk může velice rychle naučit, že stoly nebo jiná určitá místa v domě jsou tabu. Exotičtí "pokojoví tygři a leopardi" bezvadně vycházejí s dětmi, jsou bdělými pozorovateli a chovají se nadmíru přátelsky. Vůči "svému" člověku jsou velmi přitulní a mazliví. Klín nebo ramena milovaného člověka se brzy stávají oblíbenými místečky bengálských koček. Soužití s jinými kočkami funguje bez problémů, protože bengálky nemají sklony k agresivnímu chování. Bengálky neodolatelně přitahuje voda. Znalci tohoto plemene občas svá zvířata potěší velkou mísou s vodou, v níž plave míček nebo list. Touto hračkou se mini leopradi dovedou zabavit celé hodiny, ale samozřejmě přitom zaplaví celý byt. Akvária je lepší pro jistotu zabezpečit krytem – jinak by mohl rybičkám hrozit brzký konec, dále je zde riziko i pro samotnou kočku. Velice oblíbené jsou u bengálek zvýšené posedy, z nichž mohou nerušeně pozorovat celé okolí. Prostor těchto exotických čtvernožců by měl vždy nabízet silný škrabací kůl (škrabadlo pro kočky ).

Zamilovat si Bengálku je opravdu velmi jednoduché, horší je udržet svou lásku k bengálkám na uzdě, jelikož se velmi brzo může stát, že počet jedinců pro svou dokonalou krásu a povahu naroste do velmi vysokých čísel.

 

Autor textu a fotek:

Roman Gerlich

www.bengiro.cz