25.04.10 Plemena

Australský honácký pes

 

Australský honácký pes je u nás stále řazen mezi málopočetná plemena, ale zdaleka již není v české kynologii nováčkem. Poprvé se u nás objevil před deseti lety, kdy přicestovali první jedinci z USA a Finska. Postupem času začalo stále více kynologů poznávat úžasnou povahu a všestrannou využitelnost tohoto plemene.

Historie
Původním posláním plemene byla práce s dobytkem, přesun stád na dlouhé vzdálenosti v nesnadných klimatických podmínkách. O historii australského honáckého psa bylo napsáno mnohé. Snad bych jen připomněla, že mezi jeho předky nalezneme zejména dinga a blue merle highland kolii. Kolie byla použita pro výbornou ovladatelnost, pracovitost a dobrou vazbu na člověka. Dingo dal silnou tělesnou stavbu, silnou klínovitou hlavu, ale i vytrvalost a schopnost pracovat i v extrémních podmínkách australského vnitrozemí. Ke křížení byl použit i bulteriér, po kterém australák zdědil odvahu, houževnatost a neústupnost. Dalmatin přinesl ochotu běžet po boku honáků dlouhé míle. Zcela přirozeným vývojem tak australští dobytkáři vyšlechtili psa nebojácného, inteligentního, věrného a připraveného bránit svého pána a jeho majetek, ale vždy ovladatelného.

Australák v ČR
Také u nás si už našel australák svou cestu na farmu. Pokud má možnost naplno rozvinout své schopnosti honáckého psa, je bezpochyby šťastný. V současném světě má ale jen malé procento psů možnost věnovat se svému původnímu poslání. Je tedy na majiteli, aby nabídl svému psímu kamarádovi vhodnou alternativu, jak využít svůj fyzický a psychický fond. Své místo nalezne australák v agility, flyballu, dogfresbee či tanci se psem. Jsou nepřehlédnutelní rovněž ve sportovní kynologii a stále populárnější jsou jako záchranáři. Tou nejlepší reklamou pro plemeno je v tomto směru i zisk titulu Mistra České republiky záchranných psů 2008, které s fantastickými body získal Croco Dundee Cidabro pana Sedláka. Ve všech těchto odvětvích může australák zúročit svoji vitalitu, nezdolný temperament, zvídavost a hravost, zároveň však lásku k lidem a loajalitu ke svému pánovi. Velkým plusem je i střední velikost (výška u psů 46-51 cm, u fen 43-48 cm) a hmotnost kolem 20 – 25 kg. S australákem se setkáváme i na dogtrekkingových či caniscrossových závodech. Jsou rovněž oblíbenými a vyhledávanými průvodci jezdců na koních. Vhodný je pro kreativního, pozitivně naladěného člověka, v žádném případě ne pro lenocha. Pokud necháte australáka zahálet, činnost si najde sám. Vystavujete se ale riziku, že se to nemusí shodovat s vaší představou. Při výcviku nesnáší dril.

Zdraví
I když se svým způsobem jedná o přírodní, zdravé plemeno, nelze tvrdit, že se australským honáckým psům zdravotní problémy a dědičná onemocnění úplně vyhýbají. Chovatelsky se nejedná o zcela jednoduché plemeno. Pokud o koupi australáčka uvažujete třeba „jen“ jako o pořízení kamaráda na toulky přírodou, jistě chcete prožít se svým novým přítelem spoustu let. Nepodceňujte tedy zdravotní aspekty chovu. Nejeden chovatel nechá své psy vyšetřit pouze na dysplazii kyčelního kloubu (bohužel do chovu jsou připuštěni i jedinci s výsledkem 3/3). Nezanedbatelným problémem plemene je také občasný výskyt hluchoty. Australáci mohou být také postiženi oční chorobou, nejčastěji PRA. Tuto nejrozšířenější oční chorobu lze odhalit genetickým testem prováděným světově uznávanou laboratoří Optigen. PRA není zdaleka jediným nebezpečím a tak se doporučuje opakovaně nechat psa vyšetřit u veterináře – specialisty na oční choroby. Zásluhou několika zodpovědných chovatelů, kteří otázku dědičných chorob nepodceňují a snaží se rizika eliminovat volbou vhodných párů, není situace v chovu až tak pesimistická, jak by se možná někomu zdálo. V tomto případě platí: nebát se chovatele zeptat, podívat se po odchovech té či oné chovatelské stanice a nedat jen na množství titulů, leckdy získané v kynologicky exotických zemích.

Chov v ČR
V současné době je již chovná základna u nás dostatečně široká a v porovnání se zahraničím rovněž na vysoké úrovni. Australáci mají veliké štěstí v tom, že zde nedochází ke štěpení ryze pracovních a naopak exteriérových linií. V našem chovu působí jedinci s typickou povahou, pracovně upotřebitelní s dobrým zdravím a exteriérově kvalitní. To vše dokazují nejen sami, ale zejména na svých odchovech. V české plemenné knize je nyní zapsáno více než 600 jedinců. Jsou mezi nimi importy z USA, Finska, Belgie, Kanady, ale také úspěšné exporty našich chovatelů do více či méně vzdálených zemí.


Zbarvení
Australáci se chovají ve dvou barevných rázech – modří a červení. Varianta modrá – modrá, modře skvrnitá nebo modře tečkovaná, s nebo bez jiných skvrn. Povolené jsou modré, černé a žluté na hlavě. Druhým zbarvením je červená – psi červeně tečkovaní, s nebo bez barevných skvrn na hlavě. Zajímavostí je, že se štěňata australského honáckého psa rodí bílá pouze s černými nebo červenými znaky na hlavě a skvrnami na těle (pokud jsou). Úplné zbarvení se začíná objevovat kolem tří týdnů věku a rozvíjí se asi do šesti až osmi týdnů věku. Vybarvování srsti může pokračovat nebo se měnit až do dospělosti. Obecným pravidlem je, že psi mají tendenci s věkem tmavnout. Oba barevné rázy se chovají společně.
Chcete- li všestranného pracovního psa s duší sportovce, dobrého hlídače a zároveň skvělého kamaráda a přítele celé rodiny, máte vybráno.


Text: Andrea Daňková
www.cidabro.cz
Foto: Renata Hofmann