Běhejte se svým psem!

Ze všech sportovních aktivit má běh snad největší vliv na zdraví a fyzickou kondici. Když navíc vyrazíte se psem, má to několik nesporných výhod – vyběháte se vy i pes, což má vliv nejen na tělo, ale i psychiku, a do toho šetříte čas, protože spojujete venčení a sport do jedné aktivity.

Pes může být skvělým běžeckým parťákem, stačí jen nadšení, trocha ovladatelnosti a základní poslušnosti. Proto nazujte tenisky a vyběhněte se svým čtyřnohým kamarádem do lesa nebo blízkého parku. Zpočátku to bude chtít trochu cviku, abyste se vzájemně synchronizovali, ale za pár tréninků z vás bude sehraný tandem. A po sportovním výkonu nezapomeňte na vhodnou odměnu v podobě nějakého chutného pamlsku. Můžete ho získat i zdarma v rámci RunCzech běžecké ligy organizované společností Prague International Marathon (PIM).

Zdravější životní styl

Nejpřirozenějším pohybem pro člověka je obyčejná chůze a běh. Běhat dokáže každý, protože běh je zakódovaný v genetické výbavě každého člověka. Běhání má celou řadu benefitů pro zdraví, od zlepšení činnosti srdce a zvýšení výkonnosti plic, přes posílení svalové hmoty a odbourání nadbytečných tukových zásob, až po zlepšení paměti a vyrovnávání se se stresem. „Běhání působí na vaše zdraví také nepřímo. Díky běhu si srovnáte svoje priority a začnete jinak uvažovat o své kondici a životním stylu vůbec. Navíc si po několika uběhnutých kilometrech nejspíš nedáte guláš s knedlíky, ale s přibývajícím počtem tréninků začnete více či méně spontánně měnit svoje stravovací návyky,“ říká Robert Mifka, člen týmu PIM.

PIM propaguje zdravý, aktivní styl života mezi lidmi všech věkových kategorií, zaměstnání a zájmů. Od roku 1995 pořádá tradiční městský maraton v Praze, od roku 2012 RunCzech běžeckou ligu, která se skládá ze sedmi závodů – 5. dubna proběhl první z nich, Sportisimo 1/2Maraton Praha, další závody se budou konat v květnu, červnu a září.

RunCzech běžecká liga

Vyběhaný = spokojený

Stejně jako zdraví lidí prospívá běh i zdraví psů. Navíc pes je skvělý parťák. Když poběžíte se svým mazlíčkem, budete mít lepší náladu a budete se cítit bezpečněji. Psi mají hravý krok a vypadají, jako by se při běhu usmívali, a to je ,nakažlivéʻ. Protože jsou to přirození běžci, budete mít ze společného zájmu radost. Na rozdíl od lidského parťáka nebude pes řešit, jak a kolik kalorií spálí, ale připomene vám, že běh je úžasný sport a skoro zadarmo. Lidé, kteří ho provozují se psem, dodržují tréninkový plán úspěšněji než ti, kteří běhají sami nebo s lidským partnerem. Protože když pes začne vrtět ocasem, je těžké říct mu ,neʻ. A v neposlední řadě, podaří-li se vám psa unavit při tréninku, budete spokojenější i vy. Váš pes nebude šíleným štěkotem terorizovat pošťáka a nebude mít chuť rozkousat vám nové boty. Jen se po tréninku spokojeně svalí do svého pelíšku a bude odpočívat.

Desatero běhání se psem

Běh se nedoporučuje pouze v případě vážného onemocnění vás nebo vašeho psa (např. onemocnění srdce, ledvin a plic nebo při kloubních obtížích). Berte v úvahu momentální zdravotní stav, hmotnost, věk vás obou a samozřejmě i počasí. Máte-li pochybnosti, poraďte se s lékařem, potažmo s veterinářem. Jinak stačí dodržovat následující rady.

1. Nejdůležitější je chuť, nadšení a potěšení z pohybu a ze společně strávených chvil.

2. Začít můžete kdykoliv. Zpočátku se držte pravidla, že více je méně, a dávky pozvolna zvyšujte. Berte ohled na plemeno psa a jeho fyzické dispozice.

3. Před tréninkem psa nekrmte a krátce ho vyvenčete.

4. Dodržujte pitný režim, zajistěte svému psímu kamarádovi během tréninku přísun čerstvé vody.

5. Pozor na velké horko. Zvláště v letních měsících soustřeďte fyzické aktivity na ranní nebo večerní hodiny.

6. Pro delší běh vybírejte vhodný, nejlépe přírodní povrch, tedy lesní nebo polní cesty. Na asfaltu tlapky trpí, může dojít ke zranění nebo ke spálení.

7. Běhejte jen tam, kam smíte. Věnujte pozornost obecním vyhláškám upravujícím volný pohyb psů.

8. Berte ohledy na ostatní. Nemáte-li nad svým psem 100 % kontrolu, používejte vodítko. Pes musí poslechnout na slovo i v prostředí, kde nejste sami (další psi, cyklisté, chodci, děti). Mějte na paměti, že chování psa je do značné míry pudovou záležitostí, a proto ho není možné vždy zcela předvídat.

9. Intenzita tréninku je druhořadá, nejdůležitější je pravidelnost a potěšení z pohybu. Vyčleňte si určitý objem času v týdnu, který bude určen jen vám a vašemu psovi.

10. Nezapomeňte psa chválit a odměnit ho vhodným pamlskem určeným pro psy (např. šťavnaté měkké proužky s příchutí čerstvého masa Pedigree Schmackos). Pamlsky jsou vhodným doplňkem výchovy a pes by je měl dostávat za odměnu – když přiběhne na zavolání, sedne na povel, po tréninku. Pamlsek nemusí být velký, stačí odlomit kousek, klidně jen o velikosti hrášku. I tak pes pochopí, že udělal něco dobře. Tímto způsobem se také vyvíjejí reflexy, které si pes zafixuje a je pak poslušnější. Ale pozor: Pamlsky by celkem za den měly tvořit maximálně 10-15 % z doporučené denní krmné dávky.

Pochoutky pro psy značky Pedigree můžete získat zdarma na všech závodech RunCzech běžecké ligy.

Míříte výš?

Pokud to s běháním se svým čtyřnohým mazlíkem myslíte opravdu vážně, pořiďte si speciální canicrossový postroj. Canicross je druh terénního sportu se psem, kdy je jeden nebo i více psů napojen lanem na běžce-vůdce. Pes by měl zvládat základní povely - doleva, doprava, stůj, pomalu, rychleji - a samozřejmě mít základní průpravu pro tah. Lano je opatřeno amortizérem, který tlumí nárazy a chrání páteř běžce i psa. Běžec je opásán speciálním sedákem, který přenáší sílu psa. Canicrossu se mohou věnovat psi od cca 7 měsíců věku, na závody mohou psi od jednoho roku. Za nejvhodnější plemeno se kromě ohařů a sibiřských husky považuje především evropský saňový pes, což je vlastně kříženec několika plemen. Byl vyšlechtěn v Norsku z německého krátkosrstého ohaře, pointera a greyhounda. Postupně byli přikříženi i alaskan, aljašský malamut či sibiřský husky. Každý pes je originál, ale jeho společným rysem je velký temperament, rychlost a obrovská chuť k práci. Jsou to psi velmi soutěživí a mají neuvěřitelnou výdrž, potřebují ovšem opravdu velké množství pohybu. Na obyčejné kratší běhy po okolí vám bohatě postačí každý zdravý voříšek (třeba z útulku).