Bobtail

Historie

Bobtail neboli staroanglický ovčák je plemenem s bohatou minulostí. Bobtail v překladu znamená "pahýlovitý ocas", což je i charakteristickým znakem plemene. A jak to vlastně s tím jeho ocasem bylo? Na začátku čistokrevného chovu mělo několik bobtailů krátký ocas. Štěňata se rodila buď úplně bez ocasu, nebo jenom s pahýlem dlouhým 1-2 palce. Pravděpodobně je to následek chovného výběru, protože krátkoocasí psi měli dobré pracovní vlastnosti a byli celé generace používáni k chovu. Dnes se už rodí velmi malý počet štěňat s krátkým ocasem. Přirozený pahýlovitý ocas není v žádném případě znakem plemene.

Angličtí chovatelé plemene jsou přesvědčeni, že se jedná o původní anglické plemeno. Předkové dnešního bobtaila byli využíváni především k pasení ovcí a skotu a usměrňování stád při přesunech. Historie bobtaila jako samostatného plemene začíná kolem roku 1870. První pes byl vystavován v roce 1865 v Islingtonu v Anglii. V roce 1888 byl založen první anglický klub bobtailů, v roce 1890 plemeno uznal Kennel Club.

U nás zažilo toto plemeno největší „boom“ v době, kdy se bobtail objevil ve večerníčku pro děti jako Maxipes Fík. Autor Jiří Šalamoun byl totiž majitelem bobtaila, který se stal i předlohou oblíbeného zvířecího hrdiny.

Povaha a využití

Standard říká, že bobtail je poslušný pes vyrovnané povahy. Odvážný, věrný a důvěryhodný, bez jakýchkoliv známek nervozity nebo nevyprovokované agresivity.

Jeho obrovskou výhodou je skvělá, nekomplikovaná povaha. Nejenže je milý, společenský a inteligentní, ale navíc je dobře ovladatelný. Svou lidskou smečku nadevše miluje a dobře se snese i s jinými psy a zvířaty. Je přizpůsobivý, ale jako hlídač se většinou neosvědčí.

Dříve se využíval jako pastevecký pes, dnes je to především společník vhodný do rodiny a k dětem. Svůj temperament může uplatnit i v různých kynologických sportech.


Vzhled

Základním poznávacím znamením plemene je huňatá srst. Bobtail je silný pes čtvercového formátu, velké symetrie a celkově zdravého vzhledu. Bez jakéhokoliv náznaku vysokých nohou, se všemi částmi těla bohatě osrstěnými. Podsaditý, svalnatý, robustní pes s navýsost inteligentním výrazem. Přirozené kontury nesmí být uměle měněny stříháním nůžkami ani sestřihováním. Tento pes má velkou vitalitu. Má jemně stoupající horní linii a při pohledu shora trup hruškovitého tvaru. Při pomalém i rychlejším kroku je pohyb typicky houpavý. Jeho štěkot má zvláštně zabarvený tón.

Srst je bohatá, dobré hrubé textury, není rovná, ale chundelatá a bez kadeření. Podsada je velmi hustá a nepropouští vodu.

Barva: všechny odstíny šedé, grošované (grizzle) nebo modré. Tělo, záď a pánevní končetiny jsou jednobarevné s bílými ponožkami nebo bez nich.

Ocas je obvykle kupírovaný nebo přirozeně krátký.

Velikost: psi - 61 cm a více,feny: 56 cm a více.

Péče

Samostatnou kapitolou je péče o srst. Ta je poměrně náročná. Bobtaila je nutné jednou za dva týdny důkladně vyčesat a tato procedura může trvat až 3 hodiny.

Jeho pán potřebuje kromě speciálních kartáčů i další psí kosmetiku. Kromě péče o srst potřebuje bobtail i dostatek každodenního pohybu. Milují například hry s míčkem.

Zdroj: FCI-Standard č. 16 / 28.11.2003 / GB, www.cmku.cz, www.bobtailclub.cz, www.bobtail-oes.cz