Chesapeake bay retriever

Historie

Retriever byl vyšlechtěný na konci 19. století v USA, ve státě Maryland, na pobřeží Chesapeackého zálivu. Předkové chesapeake bay retrievera byli vyšlechtěni ze dvou psů podobajícím se novofundlandským psům. Pes byl tmavočervený a fena černá. Tito dva psi byli zachráněni spolu s posádkou lodi, která ztroskotala v roce 1807 u pobřeží Marylandu. O dalších předcích bychom se mohli ještě dohadovat ale pravděpodobně bychom našli irského vodního španěla, flatcoated retrievera, curly coated retrievera a možná i některé setry. Chesapeake bay retriever byl vyšlechtěn speciálně k honům na divoké kachny. V roce 1885 byl stanoven první standard pro toto plemeno.

Využití a povaha

Je to milý živý rodinný pes. Vyřazuje z něj nadšení a inteligence. Jeho láska k vodě je neuvěřitelná. Dnes se často vyskytuje jako rodinný pes, vidět jej však můžeme i v roli lovce. Hlavně v jeho původní vlasti. Je nebojácný a silný, avšak jako hlídací pes se nevyužívá.

Vzhled

Pes má v kohoutku 58 cm až 66 cm, fena má 53 cm až 61 cm. Pes váží v rozmezí 29,5 kg až 36,5 kg, fena váží v rozmezí 25 až 32 kg. Zbarvení je vždy hnědé. Chlupy na líci a nohách jsou krátké. Zvlněnou srst můžeme najít na ramenou, hřbetu, zádi a bedrech. Textura srsti CHBR je velmi důležitá, protože je využíván k lovu často za nepříznivého počasí, pracuje na ledu i ve sněhu. CHBR má vodě odolnou srst, stejně jako kachna peří. Když se otřepe povylezení z vody, nesmí držet vůbec vodu. Další zvláštností je olej v hrubé vnější srsti a vlně podobná podsada mají zvláštní význam v ochraně před studenou vodou.

Péče

Plemeno nevyžaduje žádnou speciální péči. Jako většina retrieverů má velký apetit, který je třeba mít pod kontrolou. Při výcviku má sice svou hlavu, avšak není nemožné jej vycvičit. Vyžaduje fyzickou zátěž – procházky, či nějaké aktivní využití, není dobré jej nechat zahálet. Srst kartáčujeme.

Text: Eva Černohubová

Foto: Chovatelská stanice Kelečský poklad, www.kelecskypoklad.com