Chov vlka iberského v ZOO Jihlava

Vlky iberské (Canis lupus signatus) chová Zoo Jihlava od roku 2016, kdy tam byli 30. května dovezeni z olomoucké zoo. Jednalo se o dva samce – bratry. Jeden se narodil v roce 2010 a druhý v roce 2011.Bohužel iberský vlk se vyznačuje zcela odlišným sociálním chováním než většina ostatních, známějších a méně ohrožených poddruhů vlka, které jsou rozšířeny takřka na celé severní polokouli.

Vlci iberští žijí většinou samotářsky, případně v párech nebo malých rodinách, ve kterých mají samice pouze roční mláďata. Zvířata jsou nesmírně hašteřivá a bojovná. Stejně jako u dalších vlků (nebo i domácích psů) hárají samice dvakrát ročně a mohou tedy mít každý rok ve dvou vrzích více než deset mláďat. Pro svoji povahu jsou však iberští vlci v zoologických zahradách vesměs neoblíbenými a opomíjenými chovanci. Pro zachování zdravé životaschopné populace v lidské péči by totiž po čase vždy připadala nutnost umělé redukce populace. Bohužel. Přitom jde o jeden z nejvíce ohrožených poddruhů vlka ve volné přírodě. Takto přestala chovat iberské vlky i ZOO Olomouc.

Bojovná povaha a hormonální antikoncepce
Staršího samce museli naši veterináři společně se zoology v polovině roku 2017 nadobro uspat po jedné ze šarvátek se svým bratrem, kterou sám vyprovokoval a v níž utrpěl zranění neslučující se se životem. Koncem téhož roku jsme získali samici z Barcelony narozenou v roce 2010. Ta měla bohužel z této zoologické zahrady implantovanou hormonální antikoncepci, která má u zvířat fungovat po dobu maximálně dvou let a poté je ji nutno novým implantátem obnovit. Bohužel z více našich zkušeností je tato antikoncepce dlouhodobějšího rázu, možná snad až trvalého. Navíc mírně ovlivňuje i vzorce chování zvířete a hlavně vnější hormonální projevy spojené s projevy pachovými. Pravděpodobně i kvůli tomu vždy po bezproblémovém spojení samce se samicí ji samec po určité době začne napadat a zvířata se chovají nestandardně. Při opakovaném veterinárním ošetření samice se naši odborníci pokusili antikoncepční implantát najít (i za pomocí sonografie) a samici ho odstranit, nicméně se to nikdy nepodařilo. Samotná kapsle je plastová a na délku má asi 5 mm, na průměr nějaké 2 mm. Naši vlci tedy žijí odděleně, několikrát jsme je pod dozorem zkoušeli k sobě připustit, bez jakýchkoliv potíží. Ale pokud jsme zvířata nechali spolu déle než několik dnů, jejich chování se změnilo a začala se vzájemně napadat. Několikrát se samici podařilo i podhrabat k samci, opět však po čase se stejným scénářem.

Ohrožený poddruh
Pro zachování druhu je více než nutná jeho přísná ochrana na Pyrenejském poloostrově, kde jsou odhady jeho celkové populace nižší než 2000 jedinců. Navíc asi 45% všech nalezených uhynulých zvířat je způsobeno člověkem – srážky s dopravními prostředky, pasti, nelegální lov. Jako pojistka pro zachování druhu je pak dle nás nutná životaschopná populace vlků iberských v lidské péči, kde se však nachází v současnosti pouhých 52 jedinců.

Iberští vlci v jihlavské ZOO:
1. samec, narozen Zoo Olomouc 14. 6. 2010, do Zoo Jihlava 30. 5. 2016, úhyn Zoo Jihlava 17. 7. 2017
2. samec, narozen Zoo Olomouc 20. 5. 2011, do Zoo Jihlava 30. 5. 2016
3. samice, narozena Zoo Montpellier 21. 5. 2010, do Zoo Jihlava 6. 12. 2017 ze Zoo Barcelona

Přispět na chov vlka iberského v jihlavské ZOO můžete také koupí krmiva Ibero NATURAL. Krmivo Ibero NATURAL je vyrobeno z iberských prasat, jimž se iberští vlci přirozeně živili. Více ZDE.