Co dělat, když má pes strach z veterináře?

Možnou příčinou bývá chybějící, nedostatečná nebo špatná zkušenost s prostředím veterinární ordinace. Proto je dobré se psem poprvé navštívit lékaře jen na preventivní prohlídku, která nebude spojená s žádným bolestivým úkonem (ani očkováním). Ideální je objednat se na určitou hodinu, nebo veterinu navštívit dopoledne, kdy tam bývá méně pacientů, abyste v čekárně nestrávili moc dlouhou dobu. Ihned u vstupu dejte psovi nějaký oblíbenou dobrotu a celou návštěvu berte jako pozitivní zážitek spojený s chutnými pamlsky. V čekárně mu můžete dávat psovi různé povely, které odvádí jeho pozornost.

Vyvarujte se nervózního okřikování i chlácholení. Snažte se být psovi vzorem a chovat se naprosto přirozeně, klidně, nenuceně a uvolněně. Když budete vystrašení nebo budete psa utěšovat, na psa negativní pocity přenesete a váš čtyřnohý kamarád získá dojem, že je důvod se něčeho bát. Ale nezapomeňte komunikovat, mlčení není dobrý nápad. Na psa mluvte klidným hlasem a chvalte ho, když při vyšetření spolupracuje. 

Už s malým štěnětem trénujte socializiaci, aby si nechalo líbit manipulaci od cizího člověka. Pokud by dospělý pes nebyl zvyklý na cizí lidi a neznámé prostředí, může reagovat až agresivně. V takovém případě je samozřejmě bezpečnější, když jde k veterináři s náhubkem! Ale i nošení náhubku je potřeba pozitivně podmiňovat pomocí odměn. Trénujte jeho používání i v jiných situacích, než jen u veterináře.

Veterinář by neměl na psa působit hrozivě. Kromě nabízení pamlsků pomůže přátelské zabarvení hlasu, pomalé pohyby a konejšivá gesta. To dobří veterináři zvládají s přehledem. Manipulace a vyšetření by mělo být provedeno trpělivě a opatrně a rychle, ale samozřejmě s náležitou pečlivostí. Psa vyzvedněte na vyšetřovací stůl a přidržujte mu hlavu, aby neohrožoval lékaře. Měl by mít na dva prsty utažený široký obojek, který se dobře drží a zároveň se z něj nemůže vyvléknout. Po úspěšném absolvování vyšetření nezapomeňte psa náležitě pochválit.

Zvláště u velmi bojácných psů se doporučuje chodit často na krátké návštěvy čekárny (pokud to jde přímo i ordinace), bez jakékoli manipulace a během nich nabízet psovi chutné pamlsky. Tím, že si pes postupně na prostředí kliniky zvykne, nebudou pro něj další návštěvy tak stresující. 

Zdroj: Ronald Lindner, Co pes skutečně chce, Knižní klub, 2013

Fotka od J C z Pixabay