Co dělat, když se pes bojí hluku?

Častým problémem u psů je strach z nenadálých hlasitých zvuků. Ať už je to bouřka, různé petardy a ohňostroje, nebo výstřely. Pes se vyděsí, hledá úkryt, nebo utíká pryč. Může škrábat na dveře, vyhledává blízkost svého pána, nervózně oddychuje. 

Častým problémem u psů je strach z nenadálých hlasitých zvuků. Ať už je to bouřka, různé petardy a ohňostroje, nebo výstřely. Pes se vyděsí, hledá úkryt, nebo utíká pryč. Může škrábat na dveře, vyhledává blízkost svého pána, nervózně oddychuje. 

Mezi příčiny strachu se řadí zanedbané vtištění. Pes jako štěně nikdy nedostal příležitost utvořit si pozitivní nebo neutrální zkušenost s intenzivními zvukovými podněty. Náchylná na to bývají štěňata chovatelů, kteří žijí na samotě. Protože jsou vzdálena běžným civilizačním zvukům, nemají štěňata zvukové zážitky, na které by si mohla zvyknout. Další chybou je uklidňování a chlácholení, když se pes hlasitého zvuku lekne. Pro vyděšeného psa toto chlácholení, hlazení a konejšení představuje důkaz, že je důvod se bát a potvrzuje to jeho bojácné chování. Něco ve smyslu: „Páníček má z toho zvuku taky strach, jinak by se přece tolik nevzrušoval“. Strach ještě podpoří negativní zkušenost, kdy ve spojení se zažitým šokem přijde nějaký nepříjemný zážitek. Pes pak bude reagovat podle zkušenosti – po jakékoli hlučné ráně bude následovat nějaký „trest“. A to ho vyděsí ještě víc.

Jak psovi pomoci? 
Nejúčinnější metodou je systematické desenzibilizace za pomoci zvukových nahrávek nebo tlumených zvuků (např. výstřelů). Pes je ve spojení s odměnou (oblíbeným pamlskem, krmením, ale i hrou) přivykán na hlasité zvuky. U některých psů je citlivost vůči zvukům vrozená, nebo je získaná nějakým šokujícím negativním zážitkem. Vrozenou citlivost je možné v nejlepším případě pozitivně ovlivnit, úplně odstranit ale skoro nejde. Přesto však i štěňata narozená bojácných rodičům jsou schopna při vhodném přístupu, výchově a dostatečných zážitcích nepojících se se strachem, vyvinout se v nebojácná zvířata. 

Pouštění nahrávky
Nejprve si najděte zvukovou nahrávku bouřky, ohňostroje apod. Přesvědčte se, že na ni bude pes reagovat (první spuštění je nahlas). Následně ji přehrávejte jen v takové intenzitě, že na ni pes nebude reagovat. Za klidné chování ho odměňte pochvalou a pohlazením, bojácné chování ignorujte. Doporučuje se trénovat denně (1-2x), v délce zhruba 10 minut s malým odměňováním dvakrát za lekci a to nejméně 1-2 týdny. Jiní autoři radí podávat odměnu každých 30 sekund a je nutné počítat s 30-60 cvičeními. Postupujte krok za krokem a postupně zesilujte zvuk nahrávky. Pokud je pes klidný a reaguje příznivě, je možno přidat na hlasitosti. Ovšem jakmile začne pes projevovat strach, je to známka toho, že desenzibilizace na něj probíhá příliš rychle. Intenzitu zvuku zvyšujte v okamžiku, kdy pes neprojevuje strach. Cvičení opakujte v různých v místnostech a v přítomnosti dalších členů rodiny. Můžete se psem provádět cviky, které zná, hrát si. Pokud při normální hlasitosti nahrávky neprojevuje známky nervozity, zkuste na chvíli odejít z místnosti. Dobu, kdy je pes ponechán sám, postupně prodlužujte. Strach by měl postupně vymizet. 

Bouřky, ohňostroje
Pokud to jde, zůstaňte v době ohňostroje nebo bouřky se psem doma, zavřete okna, zatáhněte žaluzie, aby pes neviděl blesky nebo záblesky raket. Můžete pustit uklidňující hudbu nebo televizi. Pokud je pes vystrašený, nelitujte ho a nekonejšete, to by mohlo opět strach umocnit. Chovejte se normálně, můžete ho zkusit zaujmout nějakou činností nebo hrou. Pokud je v pohodě, nezapomeňte ho odměnit. Jako majitelé musíte být uvolnění, nikoli vystrašení. To je jeden z rozhodujících faktorů úspěšné terapie. 

Uklidňující prostředky
Veterinář vám zase může poradit vhodné uklidňující preparáty. Pozor na léky způsobující ochablost svalů, které se podávají před stresovou událostí (Silvestr). Některé z těchto preparátů sice psa znehybní, takže leží zdánlivě klidně, ale přitom zvuky na něj působí a zvíře je vystaveno vysoké hladině stresu. Pokud u psa majitel zaznamená strach a začne ho v dobré víře utěšovat a hladit, je to kontraproduktivní. Tím se v něm strach ještě víc „uhnízdí“ a může se dál zhoršovat a rozšiřovat i na další zvuky. Šetrnou přírodní alternativu představují Bachovy květové esence. K dostání jsou i různé doplňky stravy, které se dají používat dlouhodobě. Například ALAVIS™ Calming je určen pro psy a kočky, které vykazují nervozitu, hyperaktivitu, úzkost či reagují na stres z prostředí. 

Tip: Vyzkoušet můžete také krmivo PRINS ProCare RESIST calm. 100 % přírodní, za studena lisované krmivo je určené pro nervově citlivé psy. Doporučuje se podávat týden před stresovým zážitkem (dovolená, ohňostroj). Lze ho podávat i trvale.

Jestliže nic nezabírá, poraďte se s odborníkem (psím psychologem). 

Zdroj: Angela Wegmannová, Když můj pes nechce poslouchat, Euromedia Group – Knižní klub, 2011
Foto: Piqsels.com