Deerhound

Skotský jelení pes

Historie

Předkové hrubosrstých chrtů, známých z Irska a Skotska, se dostali na britské ostrovy z Evropy. Uvádí se, že tam přišli pravděpodobně s Kelty. Po přelomu letopočtu, když Římané obsadili britské ostrovy, setkali se v Irsku s velkými, silnými psy s hrubou srstí, kteří měli klidné až důstojné chování. V 6.-9. století přecházeli tzv. Scotiové (keltský kmen, předkové pozdějších obyvatel Skotska) z Irska do Skotska, přišli s nimi i předkové současného deerhounda. Výrazná podobnost mezi hrubosrstým chrtem z Irska (dnešní irský vlkodav) a chrta ze Skotska má proto své důvody. Přestože jsou si obě plemena vzhledově velmi podobná, v mnohém se liší. Skotský jelení pes je chrt každým coulem (vzhledově i povahově), v žilách irského vlkodava však koluje i krev dogovitých psů (potvrzuje to nejen vzhled, ale i chování – je klidný, vyrovnaný). Proporce těla a hlavy jsou u deerhounda „chrtovitější“ a povahově je pro něj charakteristická chrtí uzavřenost a nepřístupnost k cizím.

I v dobách své největší slávy byl deerhound dosti vzácný, protože pouze vysoce postaveným vůdcům a šlechtě náleželo právo vlastnit chrty a pořádat s nimi lovy na vysokou zvěř. Vzhledem k jejich vytrvalosti a rychlosti nebylo k lovu zapotřebí většího množství psů - skotští jelení psi lovili většinou jen po dvojicích. Pravděpodobně i proto neměli chovatelé v úmyslu, aby těchto psů přibývalo a odchovy měly krýt jen přirozený úbytek. V době, kdy přišli o své pracovní uplatnění, málem vymřeli. Podařilo se je zachránit jen díky velkému chovatelskému úsilí.

Povaha a využití

Deerhound je laskavý a přátelský. Standard uvádí, že je poslušný a učenlivý, protože je dychtivý vyhovět. Jenže poslušnost pokulhává, když uvidí běžícího zajíce - to ho nic neudrží. Je povolný a vždy v dobré náladě, nikdy není podezřívavý, agresivní, ani nervózní, ale celkově je trochu uzavřenější. Projevuje se s důstojným klidem, ale jako štěně je samozřejmě hravý a může provádět nejrůznější vylomeniny. Dřívější lovecké využití dnes nahradila spíše funkce rodinného společníka. Samozřejmě jako správný chrt nachází své uplatnění v dostihovém sportu a jistě si zamiluje také coursing.

Vzhled

Podobá se hrubosrstému greyhoundovi větších rozměrů se silnější stavbou kostry. Stavba těla vyvolává dojem jedinečné kombinace rychlosti, síly a především vytrvalosti, která je nezbytná k uštvání jelena; nicméně se stále zůstává zachována ušlechtilá důstojnost.

Hlava je charakteristicky dlouhá. Mozkovna je spíše plochá než kulatá, s velmi lehkým vyvýšením nad očima, nejširší mezi ušima, mírně se zužuje směrem k očím. Nemá žádný stop. Tlama se výrazněji zužuje směrem k nosu. Uši jsou vysoko nasazené a v klidu složené dozadu. Při vzrušení jsou pozdvižené nad hlavu, ale nepřestávají být složené. Trup a celková stavba těla je jako u greyhounda s většími proporcemi a se silnějšími kostmi.

Srst je střapatá. Na trupu, šíji a končetinách je tvrdá a drátovitá, dlouhá je zhruba 7 cm (3 palce) až 10 cm (4 palce); na hlavě, hrudi a na břiše je mnohem jemnější.

Barva je tmavě modrošedá, tmavší a světlejší šedá nebo žíhaná a žlutá, pískově červená nebo červenohnědá s černou maskou a s černýma ušima, končetinami a ocasem.

VELIKOST A HMOTNOST:

Psi : Požadovaná minimální kohoutková výška je 76 cm (Hmotnost cca 45,5 kg)

Feny : Požadovaná minimální kohoutková výška je 71 cm (Hmotnost cca 36,5 kg)

Péče

Z hlediska péče je poměrně nenáročný, ale potřebuje pravidelný pohyb (ideálně např. coursing). Velmi důležitý je pro něj kontakt s rodinou. Hrubou srst stačí občas pročesat. Výchova by neměla být hrubá, dril na něj rozhodně neplatí. Naopak pomocí "vysvětlování" a pozitivní motivace dosáhnete úspěchu.

Zdroj: FCI standard č. 164 / 17. 06. 1998 / GB, www.cmku.cz

I. Stuchlý - M. Císařovský, Chrti, Canis