Historie
Jedná se o mladé plemeno, které oficiálně vzniklo až v 70. letech minulého století. Dlouhosrstá štěňata se objevovala v chovu vipetů mnohem déle, ale nikdo se jimi nechlubil. Některé zdroje uvádí, že původně existovaly dvě variety vipetů, krátkosrstá a dlouhosrstá. Ale krátkosrstí psi byli preferováni a na výstavách lépe oceňováni, neboť lépe vynikla jejich elegantní stavba těla. Panuje i podezření, že dlouhosrstý vipet vznikl zkřížením vipeta, šeltie a barzoje. Ať už je to pravda, či ne, zdokumentovaný je fakt, že cílený chov dlouhosrstých vipetů začal pan Walter Wheeler. V 80. letech minulého století byla založena Asociace dlouhosrstých vipetů a v roce 1986 byl přijat standard plemene. Plemeno se chová hlavně v USA. Do Evropy se dostalo okolo roku 2000. V ČR se jedná o málopočetné plemeno, i když jeho obliba stoupá. FCI ho řadí do skupiny neuznaných plemen.
Povaha a využití
Je to citlivý a něžný pes, který miluje svou rodinu a chce jí být stále nablízku, k cizím lidem je spíš nedůvěřivý. Jeho povaha je oproti krátkosrstým vipetům jemnější. Navzdory svým vrozeným loveckým pudům je ovladatelnější než ostatní chrti. Při správné výchově a výcviku může dokonce chodit v přírodě na volno. Není konfliktní ani agresivní. Štěká většinou jen při hře. Nachází uplatnění v různých psích sportech, jako coursing, agility či flyball. Standard uvádí, že soutěživý duch tohoto malého, velmi atletického a elegantního lovce se projevuje v jeho ostražitém způsobu chování a schopnosti závodit, pronásledovat a lovit v rozmanitých terénech a za jakéhokoli počasí. A to díky své velikosti a osrstění. Svou povahou není nikdy agresivní, a proto by také měl dávat najevo svou lásku a oddanost svým lidským druhům. Lhostejná a rezervovaná povaha pro něj není typická.
Vzhled
Kromě srsti je dlouhosrstý vipet identický s vipetem krátkosrstým, jen jeho kůže je masivnější a pružnější. Typická je jemná, hedvábná a dlouhá srst, elegantní hlava a dlouhý, klenutý krk. Vipetova mírně delší hlava je charakteristická poměrně širokou mozkovnou, která se při pohledu shora pozvolna zužuje. Čenich je celý zbarvený černě. Barva velmi velkých očí s jasným výrazem se musí co nejvíce přibližovat černé. Růžicové ucho je velmi jemné a zvrásněné. Krk je štíhlý a svalnatý. Hřbet široký, silně osvalený, pružný a dlouhý. Hrudní končetiny jsou rovné a pánevní dobře zaúhlené, dlouhé a svalnaté. Tvar extrémně hluboké hrudi má zásadní význam pro celkový profil vipeta, který počíná „vosím pasem“ v oblasti beder. Dlouhý a pružný ocas sahá při natažení mezi končetinami nejméně ke kyčelní kosti. Přijatelná kohoutková výška je 47 až 51 centimetrů u psů a 46 až 50 centimetrů u fen, s tolerancí 2 centimetry pod a nad krajní hodnoty. Všechny barvy srsti nebo jejich kombinace jsou přípustné.
Péče
Díky delší srsti je odolnější než krátkosrstý vipet. Hedvábná srst nevyžaduje speciální úpravu, psa stačí pravidelně česat. Jedná se o zdravé plemeno. Vyžaduje dostatek pohybu a společnost svého pána.
Zdroj: standard plemene
Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů.