Muž z Prachaticka, který surově zbil štěně labradora, množírna psů v Kamenici nad Lipou, kde žilo v otřesných podmínkách přes 200 psů. To jsou dva mediálně známé případy týrání zvířat z poslední doby. Bohužel mnoho případů zůstává skryto a tím pádem i nepotrestáno.
Proč agresivní lidé týrají zvířata?
Existuje 9 základních motivů:
- touha po ovládání zvířat;
- vykonávání msty na zvířatech;
- zaujatost proti určitému druhu;
- vyjadřování agrese na zvířatech;
- eskalace agresivních sklonů;
- snaha vyvolat úlek lidí pro pobavení;
- zaujatost proti konkrétní osobě;
- přesouvání hostility k lidem na zvířata;
- nespecifický sadismus
Zdroj: Hickey, Eric W. Encyclopedia of murder and violent crime. Sage publisher, 2003, s. 287.
Co se ví o lidech, kteří týrají zvířata?
Analýzou pachatelů násilí a mučení zvířat bylo zjištěno, že:
96 % z nich již mělo kriminální minulost
41 % z nich bylo již dříve odsouzeno za násilnou trestnou činnost, jako je těžké ublížení na zdraví, týrání dětí a domácí násilí
21 % z nich za sexuální násilí
64 % z nich pod vlivem alkoholu a drog
Zdroj: Levitt, L., Hoffer, T. A., Loper, A. B. Criminal histories of a subsample of animal cruelty offenders. Aggression and Violent Behavior, v. 30., p. 48 - 58, 2016.
Vědomá touha a snaha škodit zvířatům byla zaznamenána u:
53 % pachatelů domácího násilí
Zdroj: Carlisle-Frank, P., Frank, J. M., & Nielsen, L. (2004). Selective battering of the family pet. Anthrozoös, 17, 26–42.
54 % pachatelů odsouzených za násilí vůči ženám
Zdroje: Ascione, F. R. (1998). Battered womens reports of their partners and their childrens cruelty to animals. Journal of Emotional Abuse, 1, 119–133.
Arkow, P. (1995). Breaking the Cycles of Violence. Alameda, CA: Latram Foundation.
92 % obětí domácího násilí uvádělo, že jejich agresor mučil zvířata z motivu demonstrace síly, nadvlády a kontroly
Zdroj: Arkow, P. (1995). Breaking the Cycles of Violence. Alameda, CA: Latram Foundation.
V jakém věku začínají experimentovat s násilím a poprvé ublíží zvířeti?
Téměř 60 % z agresorů mučí zvířata již před 21. rokem života, přičemž studie zaměřené na dětství pachatelů opakované násilné trestné činnosti a vraždy se shodují, že první pokusy o týrání zvířat se u nich objevovaly již v období mezi 5. až 7. rokem života.
Zdroje: Arluke, A., Levin, J., Luke, C., & Ascione, F. (1999). The relationship of animal abuse to violence and other forms of antisocial behavior. Journal of Interpersonal Violence, 14,963–975.
Singer, S. D. – Hensley, C. Learning theory to childhood and adolescent firesetting: Can it lead to serial murder.
In International Journal of Offender Therapy and Comparative Criminology no. 48/4, s. 461–476.
Pokud se agresor dopouští hostilního chování vůči zvířatům (ubližování, mučení či usmrcení) již před 10. rokem života, tak se u něj zvyšuje 5,3krát pravděpodobnost výskytu násilné kriminality, má 4krát více majetkových deliktů a 3,5krát větší spojitost s drogovou problematikou v pozdějším věku v porovnání s jedinci, kteří nejsou hostilní ke zvířatům.
Zdroj: Schlesinger, B. Serial offenders – current thought, recent findings. CRC Press, s. 297.
Informace z prezentace PhDr. Andreje Drbohlava „Kde jsou ohrožena zvířata, jsou v nebezpečí i lidé“
Foto: pixabay.com
Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů.