Vzhledem k technické údržbě našeho systému expedujeme objednávky s třídenním zpožděním. Za komplikace se vám moc omlouváme.
20.10.20 Život se psem

Formy inteligence u psů

Inteligence je jak u lidí, tak i zvířat definovaná jako schopnost učit se ze zkušeností, nebo také z úspěchu a neúspěchu, analyzovat stejné nebo podobné zkušenosti a dokázat odhadnout důsledky svého jednání. U zvířat se lze kromě instinktivních způsobů chování setkat i s nejrůznějšími naučenými strategiemi, psi jsou schopni zvládat nejrůznější nové úkoly. 

Psí inteligence se rozděluje podle různých kritérií. Instinktivní inteligence se vztahuje k instinktům, které jsou vlastní danému plemeni, jako třeba pást ovce, nebo střežit majetek svého pána. Adaptivní inteligence prokazuje schopnost učit se novým věcem a řešit problémy. Pracovní inteligence/poslušnost je schopnost psů vnímat pokyny a příkazy člověka a reagovat na ně. Jde o schopnost naučenou, která může být u každého jedince jiná. Kromě těchto kriterií se rozlišují i další formy inteligence. 

Sociální inteligence
U psů je velmi rozvinutá. Je zajímavé, i když ne překvapivé, že hlavními sociálními partnery psů nejsou jejich čtyřnozí kamarádi, ale lidé. Při řešení nejrůznějších problémů chtějí psi pomoc svého sociálního partnera, tedy člověka. Jako příklad se dá uvést situace, kdy se psovi zakutálí tenisák pod postel. Nejprve se ho snaží vyndat sám, ale když po chvíli zjistí, že to nejde a potřebuje pomoc, snaží se se ji získat u svého páníčka. Ať už štěkáním, kňučením nebo pohledem, který těká od zakutáleného míčku směrem k člověku. Pes vysílá jasnou prosbu: „Páníčku, prosím, pomoz mi!“. Když člověk míč z nedostupného místa vytáhne, je jasné, jaké poučení si pes odnese. 

Jazyková inteligence
Díky dlouhému soužití psů s lidmi se psi při kontaktu s člověkem nespoléhají jen na řeč těla, jako to dělají vlci (pro vlky je řeč těla a mimika hlavní forma vnitrodruhové komunikace). Místo toho dávají přednost různým zvukovým projevům. Jako dorozumívací prostředek s lidmi se jim zkrátka osvědčily. Naučili si, že lidé preferují mluvení. A také díky domestikaci a šlechtění dávali lidé přednost těm zvířatům, která s nimi dokázala nejlépe komunikovat, 

Pohybová inteligence
Psi se už od raného věku učí reagovat na základě svých anatomicko-fyziologických vlastností, jako je tělesná stavba, délka končetin, pohyblivost, pružnost... Díky tomu dokonale znají své tělo v pohybu a na základě vnějších informací, jako je například výška překážky (spadlý strom, příkop) pak podle potřeby rychle reagují. Díky této formě inteligence dovedou přeskakovat vysoké překážky, balancovat na dřevěném trámu nebo třeba šplhat po žebříku. 

Prostorová inteligence
Zahrnuje schopnost udržet v hlavě obraz okolního světa (kde jaké předměty leží, vzdálenost mezi nimi a podobně). Psi také dokážou dobře rozpoznávat místa. Když navštíví původně neznámé okolí podruhé, mnohdy se orientují stejně dobře, jako by byli doma. Také si době pamatují, kde hledat misky s krmivem nebo měkké místo ke spánku. 

Zdroj: Ronald Lindner, Co pes skutečně chce, Knižní klub, 2010
Foto:  Alexas_Fotos Pixabay