Italský segugio

Italský drsnosrstý honič

Historie

Původ tohoto italského plemene je velmi starobylý. Za jeho možné předky se označují různí starověcí chrti. Standard uvádí, že psi stejného typu a velikosti zdobí sochy lovkyně Diany (neapolské muzeum) a Diany s lukem a šípem (vatikánské muzeum). Na lombardském pohřebišti v provincii Verona byly nalezeny dvě kostry v perfektním stavu konzervace, jejichž stavba odpovídá modernímu segugiovi. Na zámku vévody Borso d´Este (1600) je k vidění plátno, na kterém je vyobrazen výborný reprezentativní jedinec dnešního segugia. Je to honič specializovaný na lov zajíců a divokých prasat.

Povaha a využití

Podle standardu je perfektně uzpůsoben pro nejsložitější honitby a může být používán na horách i v rovinách. Je velmi odolný a rychlý, pracuje s vášní a elánem, samostatně, nebo ve smečce (proto dobře vychází s ostatními psy). Ve srovnání s kratkosrstými jedinci je rezervovanější, rozumnější a klidnější. Za každých okolností je připravený k práci. Svému majiteli je oddaný.

Vzhled

Pes středních proporcí, kvadratického rámce. Má vyváženou konstrukci, je perfektně symetrický, dobře stavěný, štíhlých tvarů, dobře osvalený. Hlava má podlouhlý tvar. Oči velké, tmavě okrové barvy. Uši svěšené, mají trojúhelníkový tvar a jsou velmi široké. Krk je velmi suchý a lehký. Ocas má tvar šavle. Srst na těle by neměla být delší než 5 cm. Je evidentně drsná, s výjimkou hlavy, uší, končetin, ocasu a tlamy, kde je obvykle méně drsná. Přípustné barvy jsou v celé šíři jednotně plavé, s odstíny od tmavě červené s černou k světle plavé, a černé s pálením. Kohoutková výška: psi 52 - 60 cm, feny 50 - 58 cm, hmotnost: psi 20 – 28 kg, feny 18 – 26 kg.

Péče

Hrubosrstá srst se trimuje, její výhodou je, že nelíná. Je to velmi aktivní a rychlý lovecký pes, proto potřebuje hodně pohybu. Má tendence pronásledovat vše, co se rychle pohybuje. Rád loví nejen zvěř, ale i domácí zvířata, s čímž by měl jeho majitel počítat a zajistit mu odpovídající výchovu a výcvik.

Zdroj: FCI-Standard č. 198