Jak probíhá trávení u psů?

Princip „sežrat a strávit“ funguje u všech zvířat stejně: V předu vstupuje potrava dovnitř a vzadu zase vychází ven. To, co se odehrává mezitím, zůstává majiteli psa skryto…

Tlama a žaludek

Psi jsou zařazováni mezi masožravce. Avšak oproti „čistým“ masožravcům, kterými jsou například kočky, vykazují i znaky všežravců: Například mají mnoho stoliček, kterými mohou rozmělnit ještě lépe než kočky i pevnější rostlinnou stravu. Přesto jsou psi uspěchaní jedlíci – oproti nám lidem se nikdy nezdržují s požitkářským kousáním. Zato jim často z radostného očekávání začnou z tlamy téct sliny. Což je také v pořádku, neboť velká, nerozkousaná sousta potřebují dostatek slin, aby sklouzla jícnem do žaludku. I žaludek produkuje velké množství hlenu, který je účelný, neboť žaludeční kyselina je u psa tak silná, že by bez ochranného filmu došlo k natrávení žaludku. Zato se však psí žaludek vypořádá i s věcmi, na kterých by ten lidský rychle ztroskotal (například kosti). Žaludek je velmi citlivý orgán, jestliže nervový podnět ohlásí pohled na potravu nebo její vůni, pak začne produkovat dostatek žaludečních šťáv a sekretu. Na jeho aktivitě se naopak negativně projevují stres nebo strach: Tyto emoce ovlivňují jeho činnost stejně jako u lidí. Nervózní psi někdy snadno reagují na stresové situace zvracením a průjmem. Pro člověka i psa je tedy uvolněná atmosféra při jídle velmi důležitá, aby se mohlo správně nastartovat trávení.

V žaludku se připravuje trávení

Psí sliny neobsahují enzymy, proto si mohou psi dovolit tak hltat: Oproti nám lidem nedochází k štěpení živin již v psí tlamě, ale teprve později. Část bílkovin přijatých ve stravě se již rozkládá v psím žaludku pomocí určitých enzymů na menší části, ke štěpení zbytku živin (sacharidů a tuků) může dojít teprve v tenkém střevě. Díky vlastním pohybům žaludku dochází k promíchání jeho obsahu s žaludečními šťávami a zvyšuje se kašovitost obsahu. Pokud do něj dorazí obtížně stravitelné látky, může to vyvolat nutkání ke zvracení. Doposud bylo trávení z větší části mechanického rázu, jakmile se však potravní kaše dostane do střeva začíná takzvané enzymatické trávení, při kterém enzymy rozštěpí živiny na menší stavební prvky.

Doba setrvání

Jak dlouho setrvá potrava v žaludku, závisí na různých faktorech.

Množství: Velké porce zůstanou v žaludku déle než malé.

Viskozita: Čím je potrava tekutější, tím rychleji zase opustí žaludek.

Obsah tuků: tučná potrava zůstane v žaludku déle.

Kvalita vlákniny: Nerozpustná vláknina projde žaludkem rychleji než rozpustná.

Tenké střevo

V tenkém střevě začíná chemické trávení. Tím se rozumí rozložení živin biochemickými pomocníky, tedy enzymy. Ty se tvoří ve slinivce břišní a játrech a do střeva jsou přiváděny vývody. Některé enzymy se aktivují teprve ve střevě, protože jinak by hned začaly trávit orgán, ze kterého pocházejí. Střevo je před sebetrávením chráněno: Stejně jako žaludek tvoří ochranný sliz. Ale k trávení přispívají nejen enzymy, i vlastní pohyby střevní svaloviny stále promíchávají obsah střeva. Takzvané střevní klky (což jsou tisíce malých, roztřepených vychlípenin sliznice) zvětšují povrch střeva 600násobně. Tím je zaručeno optimální přijímání živin.

Přijímání živin a vylučování odpadních látek

Do této chvíle vykonávalo tělo úkolovou práci: jednotlivé složky potravy byly rozloženy na absorbovatelné části. Střevní buňky převedly tyto části, vitaminy a minerální látky do krve. Játra jsou rozvodnou centrálou pro látkovou přeměnu. Přitom samozřejmě také vznikají produkty rozkladu, kterých se tělo zase musí zbavit. Tyto odpadní látky (které se vyskytují především při proteinové látkové přeměně) jsou vylučovány přes ledviny močí a samozřejmě také výkaly. Tím se vysvětluje, proč trvale příliš velký přísun proteinů zatěžuje játra a ledviny.

V tlustém střevě

Když se obsah tenkého střeva dostane do střeva tlustého, je trávení z větší části ukončeno. Tlusté střevo je osídleno bakteriemi, které se „pustí“ do rozkladu dosud nestrávených živin. Pokud potrava obsahuje špatně stravitelné proteiny (jako jsou chrupavky a vazivové tkáně), pak dochází v tlustém střevě k jejich dodatečnému rozkladu střevními bakteriemi. Ty pak mohou „přebujet“, poté se dále rozšířit až do tenkého střeva (kde bývá normálně jen malé množství bakterií) a vést k poruchám trávení. I příliš velké množství sacharidů (škrobů a cukrů) může naruš bakteriální rovnováhu. Mimochodem mnohý psům chybí v dospělém věku enzym laktáza, který štěpí mléčné cukry. Ty jsou pak v tlustém střevě odbourávány bakteriemi a to může vést k problémům. Další důležitý úkol tlustého střeva spočívá ve vstřebávání vody. Tak dochází k zahuštění (doposud tekutého) obsahu střev a nakonec k jeho vyloučení v podobě výkalů.

Chraňte střevní flóru!

• Delší podávání antibiotik může narušit rovnováhu „dobrých“ bakterií a způsobit průjem.
• Nesprávná potrava (např. méněhodnotné proteiny) může vést natrvalo k přemnožení „špatných“ bakterií.
• I příliš velké množství sacharidů a vlákniny může vést k zmnožení střevních bakterií.
• Speciální bakteriální kultury od veterináře pomohou znovu obnovit střevní flóru.

Anna Laukner, Pes – správné krmení, jednoduše, chutně, zdravě