Jaký pes je vhodný na canisterapii?

Tvrzení, že na canisterapii je vhodný jakýkoliv pes, je samozřejmě mylné. Je nutné vycházet z jeho vrozených povahových vlastností, svou roli hraje samozřejmě i výchova a socializace.

V první řadě je vhodné se seznámit s předpokládanými povahovými vlastnostmi daného plemene. Z výchovného a socializačního hlediska má zásadní význam přístup majitele. Je důležité brát v potaz, jak pes reaguje na cizí lidi, jestli byl s nimi odmalička v kontaktu, zda reaguje vždy vstřícně a radostně atd. Významnou měrou je pes ovlivňován také prostředím, ve kterém žije.

Například R. Sheldrake v knize Váš pes to ví: jak psi poznají, že se jejich pán vrací domů a další neobjasněné schopnosti zvířat označuje za nejsenzitivnější tyto skupiny psů:

- pracovní a pastevečtí psi (např. severští tažní psi a kolie)

- lovečtí a sportovní psi (např. retrívři, španělé, setři nebo bladhaundi)

V praxi je rovněž nutné respektovat sympatie a potřeby klientů. Někdo se bojí velkých psů, takže upřednostňuje malé psíky apod.

Je samozřejmé, že nejdůležitějším aspektem je úspěšné absolvování zkoušek canisterapeutických týmů. K tomu je však nutné důkladná příprava, výchova a socializace.

Odborníci se shodují, že nelze jednoznačně rozhodnout o prioritní vhodnosti plemene pro canistarapii. Vhodnost lze pouze předpokládat.

Výběr psa

Velmi záleží na tom, kdy nastal zájem o canisterapii. První skupinu představují lidé, kteří si pořídí psa a teprve pak o ni projeví zájem. V tomto případě majitel psa musí kontaktovat některou z canisterapeutických organizací a zúčastní se testování, kde se zjistí, zda má pes vhodné povahové vlastnosti pro praxi. Do druhé skupiny patří lidé, kteří si čtyřnohého společníka už pořizují s úmyslem, že se budou věnovat canisterapii.

Pořízení vhodného psa není vždy jednoduché. Víc než na náhodu spoléhejte na správný a cílený výběr. Není nezbytně nutné, aby měl pes průkaz původu, ale u jedinců s PP máte určitou záruku, že rodiče psa splnili určitá povinná minima pro chovnost (například vyšetření DKK, testy povah atd.) a je tedy větší jistota dobrého zdravotního stavu a hlavně povahových vlastností. Existují samozřejmě výjimky, proto nepodceňujte výběr kvalitního chovatele.

K rozhodujícím faktorům nepatří, zda se jedná o šampiona s PP, nebo o obyčejného „voříška“. Za rozhodující se považuje hlavně povaha a charakter psa, záleží také na jeho zdraví.

Podle odborníků je při výběru psa pro canisterapii nutné hledat vhodného jedince a nelze s jistotou říct, že určité plemeno je celkové nejvhodnější. Plemennou vhodnost lze pouze předpokládat.

Například nevhodní jsou psi s předchozí negativní zkušeností s člověkem, kteří mohou být ve svých reakcích nepředvídatelní. Takže i jinak mírumilovný labrador po špatné zkušenosti může být k cizím lidem nedůvěřivý a nevyzpytatelný.

Příprava psa

Nejen pro canisterapeutického psa je důležitá včasná a důsledná výchova a výcvik - základní ovladatelnost a poslušnost je jedním z klíčových faktorů. Velmi důležitá je také socializace do skupiny psů i skupiny lidí, pes musí být zvyklý pohybovat se ve vnitřních prostorách, musí být zvyklý na kontakt s větší skupinou lidí, na zvláštní pachy, náhlý hluk nebo nekoordinované pohyby pacienta. Výhodou je i to, když pes umí různé „komediantské“ kousky (podání pac apod.). Tyto triky se osvědčí při navazování kontaktu s klientem, odlehčí atmosféru a povzbudí sebevědomí člověka. Mezi další důležité předpoklady patří silný neurotyp, spolehlivost, vstřícná a nekonfliktní povaha a dobrá psychická a fyzická kondice. Je podstatné, aby psovi kontakt s lidmi přinášel radost a uspokojení. Je zásadní i to, aby se pes naučil ve složitých situacích orientovat na svého pána, aby mu věřil a jeho pán mu byl oporou a jistotou. Samozřejmě taky páníček musí důvěřovat svému psovi – parťákovi v canistarapeutickém týmu.

Závěrem

Canisterapie není kynologický sport, ale sociální služba. Pes proto musí být naprosto zdravý a v dobré psychické a fyzické kondici. Pro psa by mělo setkání s pacientem vždy představovat radostnou záležitost. Pes však nesmí být přetěžován. Je velice individuální, kolik hodin týdně může bez problémů pracovat, vždy je nutná kompenzace jinou činností a dostatek odpočinku.

Zdroj: Zooterapie ve světle objektivních poznatků, kolektiv autorů, Dona, 2007

Foto: Zora Oškerová

Základní škola speciální a Praktická škola při Dětském domově Zlín