Maďarský chrt

Historie

Maďarský chrt je starobylý lovecký pes. Jeho původ lze vysledovat až do doby dobytí země Maďary. Dokazují to při vykopávkách nalezené lebeční kosti. Lovecké uplatnění plemene bylo velmi široké. Používal se jak při lovu na zajíce, tak při lovu vysoké zvěře, byl dokonce dobrým pomocníkem při lovu vlků. Velkou oblibu si získal tam, kde lovec jel na koni. Díky své vytrvalosti koni stačil, dokázal jej sledovat i po dlouhou dobu. Už ve středověku byl ve své domovině poměrně hojný, oblibě se těšil zejména u šlechty. Ke zvýšení jeho rychlosti bylo v 19. století toto plemeno kříženo s různými chrty z Velké Británie, tím se však vytratily některé typické znaky maďarského chrta. Netrvalo dlouho a plemeno se stalo ve své vlasti vzácným. Ačkoli specializovaný chovatelský klub byl založen někdy na přelomu třicátých a čtyřicátých let 19. století, oficiálně byl maďarský chrt uznán teprve roku 1966.

Využití a povaha

Pes k lovu a štvaní zvěře, lovící zrakem. Přesto však má pozoruhodně vyvinutý čich. Používá se k dostihům a coursingu, kde se především osvědčuje na delších tratích. Je velmi dobrý společník a věrný hlídač. Je neúnavný, vytrvalý, rychlý, otužilý, odolný. Vynikající na dostizích. Na mnohých tratích je rychlejší než greyhound. Povahou je trochu rezervovaný, ale jinak dobromyslný. Je zdrženlivý, ale ne bázlivý. Je chytrý, inteligentní a věrný. Je ostražitý, jeho instinkt, s kterým chrání osoby stejně jako dům, je výrazný, což ale nevede k agresivitě nebo náchylnosti ke kousání.

Vzhled

Jeho zjev vyzařuje sílu. Stavba kostí a osvalení ja dobře vyvinuté. Je to elegantní pes. Tělesná délka je poněkud větší než výška v kohoutku. Délka nosního hřbetu odpovídá zhruba polovině délky hlavy. Shora a se strany má tvar klínu s velmi širokou základnu. Lebka je přiměřeně silná a široká. Čelo je poměrně široké, stop výrazný. Tlama je silná, podlouhlá, ne moc zašpičatělá. Oči jsou středně velké, tmavé, mající živý a inteligentní výraz. Uši jsou dosti velké, středně vysoko nasazené a přiléhající ke krku. Krk je středně dlouhý a elegantní. Hřbet je široký, rovný, pevný. Hrudní koš je hluboký a silně klenutý. Břicho je lehce vtažené. Ocas je středně vysoko nasazen, silný, mírně se zužující a lehce zatočený. Hrudní končetiny jsou silné a svalnaté. Při pohledu zepředu a zezadu jsou rovné a rovnoběžné. Pánevní končetiny jsou dobře, ale nepřemrštěně zaúhlené, silně osvalené, se silnou stavbou kostí. Při pohledu zezadu jsou rovnoběžné. Srst je krátká, hustá, drsná, hladce přiléhající. V zimě se může ve značném množství tvořit podsada. Vyskytuje se v různých barvách. Ideální kohoutková výška: psi 65 – 70 cm; feny 62 – 67 cm

Péče

Péče o srst je nenáročná. Je to otužilý a nenáročný pes, který dobře snáší proměnlivé počasí. Aby byl spokojený, potřebuje pravidelnou fyzickou aktivitu. Hodí se zejména k dostihovému sportu, zvláště na delší tratě a na překážky. Skvěle se uplatní v coursingu. Při tomto kynologickém sportu totiž nejde tolik o absolutní rychlost, ale o důsledné sledování návnady.

Zdroje: Standard FCI č. 240 / 13.9.2000 / D