Maďarský krátkosrstý ohař

Vizsla

Klasifikace FCI: Skupina VII – ohaři

Sekce 1 - kontinentální ohaři s požadovanou zkouškou z výkonu

Oficiální zkratka v ČR: MOK

Číslo standardu – 57

Historie

První zmínka o podobných psech se objevuje ve 14. století. Jejich lovecký význam však výrazněji vzrostl teprve od 18. století. Koncem 19. století pak byly v Maďarsku pořádány soutěže pro ohaře, kterých se s velkým úspěchem účastnili také ohaři maďarští. Na vzniku maďarského ohaře se podílela i jiná plemena loveckých psů. K obrovskému úpadku chovu však dochází za Rakouska – Uherska. V té době bylo možno chovat lovecké psy jen na základě povolení z Vídně a úřady neměly zájem o rozšiřování „nerakouského“ plemene. V roce 1916 bylo maďarských ohařů již tak málo, že byli blízko k vyhynutí. Po rozpadu monarchie se maďarští chovatelé s obrovským nadšením pustili do obnovy chovu národního plemene. Toto snažení bylo korunováno úspěchem a plemeno se jim podařilo zachránit. Cílevědomý chov začal v roce 1920 a v roce 1936 byl maďarský ohař uznán mezinárodní kynologickou organizací FCI jako samostatné plemeno. Jako pro mnohá jiná plemena tak i pro maďarské ohaře znamenala další pohromu druhá světová válka. Jejich stavy byly zdecimovány natolik, že plemenu opět hrozilo vyhynutí. Z celkového počtu psů jich přežila sotva desetina. Záchrany se však tentokrát rozhodly zúčastnit i státní orgány. Ve městě Gödöllo byla zřízena státní chovatelská stanice, kde se započalo s obnovením chovu. Podařilo se získat řadu vynikajících jedinců, kteří byli za války vyvezeni za hranice Maďarska. Na nich bylo postaveno šlechtění maďarského ohaře jako moderního všestranného loveckého psa, krásného, elegantního a inteligentního, který by splňoval požadavky i jako rodinný společník.

Standard

Povaha - inteligence

Živý, přátelský, vyrovnaný, lehce cvičitelný pes. Navázání kontaktu s vůdcem patří k jeho základním vlastnostem. Nesnáší hrubé zacházení a nesmí být agresivní, ani plachý či dokonce bázlivý. Má dobře zvladatelný temperament, není nervózní.

Z hlediska lovectví se jedná o všestranného, snadno ovladatelného psa, s vyrovnanou a klidnou povahou a vášní pro lov. Má velmi dobrý čich. Je spolehlivý při práci ve vodě a velmi rád aportuje.

Využití v dnešní době

Maďarský ohař je všestranně lovecky upotřebitelný pes pro lov v poli, na vodě i v lese. V dnešní době neslouží pouze k loveckým účelům, je velmi oblíbeným plemenem pro mladé aktivní lidi, které doprovází při různých sportech. Pro svoji vitalitu a vytrvalost se hodní na dogtrekking (náročná turistika se psem), frisbee disk (létající talíř), canicross (terénní běh se psem), coursing (sportovní štvanice). Ale je dobrým společníkem i při vyjížďkách na kole, kolečkových bruslích atd. Dospělému trénovanému jedinci nedělá problém absolvovat 100km během jediného dne. Pokud budete sportovat s maďarským ohařem, limituje vás pouze vaše fyzická zdatnost. V neposlední řadě plní maďarský ohař funkci rodinného společníka. Bezmezně miluje svého pána, jeho rodinu. Dětem je skvělým společníkem.

Chov

Vzhledem k tomu, že je to hladkosrstý pes, hůře snáší studené a vlhké či mrazivé počasí. Pokud je v zimním období umístěn venku, je zapotřebí počítat s vyhřívanou boudou. Nabídnete-li maďarovi dostatek pohybu, bude mu vyhovovat i život v bytě, kde si dlouhé čekání na pana zkrátí spánkem. Nezapomeňme, ze psi v průměru spí přibližně 14hodin denně. Vedeme-li svého psa lovecky, nebo s nim provozujeme jiné aktivity, je dobré krmit ho kvalitními zátěžovými granulemi. Ty mu dodají potřebné množství živin a vitamínů, které příznivě ovlivňují jeho vzhled, převážně srst. Ta je krátká bez podsady. Její údržba je nenáročná. Vyčesávat stačí pouze v době línáni.

Výstavy

S přibývajícím množstvím maďarských ohařů v posledních letech vzrostla i konkurence na výstavách. Je běžné, že se výstav účastní více než 30 psů tohoto plemene. Na výstavách se posuzuje momentální vzhled, předvedení psa ve výstavním postoji a v pohybu. Požadavkem je, aby vystavovaný jedinec odpovídal co nejvíce standardu plemene. Radou pro začínající vystavovatele je nenechat se odradit při prvních neúspěších. Mějte na paměti, že každý rozhodčí má jiný vkus a váš pes se stále vyvíjí. Někteří šampióni začnou sbírat ocenění až ve věku dvou let!

Výcvik

Maďarský ohař nesnáší drsné zacházení, bití či jakýkoliv hrubý nátlak při výcviku. Takovéto metody u něho mohou způsobit závažné poruchy, které mnohdy nejdou napravit. Podobných metod však není nutno při výchově užívat. Je to bystrý, vnímavý a inteligentní pes, který rychle pochopí, co se od něj vyžaduje a velmi ochotně splní každé přání svého pána.

Zkoušky

Pokud se s ohařem budete chtít účastnit nějakých níže uvedených zkoušek, je dobré začít s výcvikem již od štěněte. Zpočátku se soustředíme na základní poslušnost. Konkrétně sedni, lehni (down), zůstaň a chůze u nohy (nejdůležitější povely). Po zvládnutí těchto základů můžeme přejit na výcvik loveckých disciplín potřebných pro složení loveckých zkoušek.

Zkoušky ohařů se rozdělují následovně:

- zkoušky vloh (ZV), které posoudí vrozené vlohy psa

- ostatní zkoušky (podzimní- PZ, lesní- LZ, barvářské- BZ, vodní- VP a všestranné- VZ), na kterých získává pes loveckou upotřebitelnost pro příslušný druh použití v myslivosti.

Jak je to se jménem maďarského ohaře?

Nyní už víme, jak maďarský ohař vypadá. Mluvíme zde o hubeném stvoření rezavé barvy, které se pohybuje po čtyřech velice rychle. Bohužel mnoho lidí nezná správný název tohoto plemene.

Oficiální název v ČR je - Maďarský ohař krátkosrstý

Anglický název - Hungarian Short haired Pointing Dog

Maďarský název - Rövidszörü Magyar Vizsla

Jak si můžeme všimnout, v jednom z názvů je i slovo Vizsla a právě to je někdy špatně přepisováno. V České republice je toto označení velice oblíbené. Správný název je Vizsla, ale mnoho odborné literatury stále používá Viszla.

Zdraví

Maďarští ohaři netrpí žádnými genetickými vadami, ani nemocemi. Pokud chce budoucí majitel předcházet zdravotním problémům, nedoporučuji kupovat psa bez průkazu původu. Průměrný věk maďarského ohaře je 12 – 15 let.

Ohaři

Ohaři tvoří skupinu psů, kteří jsou používáni hlavně v honitbách na drobnou zvěř. Pracují s vysokým nosem a po nalezení zvěř vystavují. Vystavování je jedním z jejich typických dědičných znaků.

Ohaři se od ostatních loveckých psů liší tím, že při vyhledávání zvěře nejdou po stopě se skloněnou hlavou, ale nasávají vzduch se zdviženým čenichem. Když pak zvěř zachytí, prudce se zastaví a zůstanou stát jako zkamenělí. Přední tlapku přitáhnou k tělu a ocas (prut) je natažený vodorovně se zemí. Celé tělo je napjaté, tak upozorňují na kořist nacházející se v jejich bezprostřední blízkosti. Toto chování, kterému říkáme vystavování, je jim vrozené. Je výrazem naprostého soustředěni loveckého psa. V této pozici musí vytrvat, dokud se nepřiblíží jeho vůdce na střeleckou vzdálenost.

Dobře vycvičení a zkušení ohaři dokáží za prchající drobnou zvěří tzv. postupovat a když zvěř zastaví, tak ji opět vystaví.

Text: Ondřej Hybský

Chovatelská stanice maďarských ohařů Vižle

Foto: Iva Stejskalová