Návrat vlka obecného

Současný stav velkých šelem v naší republice je monitorován za pomoci nejlepší dostupné metodologie vypracované za spolupráce vládních i neziskových organizací. Stanovit přesné počty zvířat není z pochopitelných důvodů možné, proto se pracuje s početními odhady.

V České republice se provádí intenzivní monitoring výskytu jednotlivých ohrožených zvířat i celých vlčích smeček – klasicky podle stop či dalších markerů pohybu zvířat v krajině. K přehledu o aktuálním stavu populace těchto šelem se využívají například fotopasti, sledování stop v terénu, trusu, zbytků jejich potravy či testování vzorků DNA.

Vlk nepotřebuje jen hluboké lesy
Nejvýrazněji se dnes zaznamenává návrat vlka obecného, a to nejen v České republice, ale skoro v celé Evropě. Jeho výskyt byl hlášen po sto letech i v Belgii, která právě neoplývá horskými lesy. Přesto sem tento jedinec doputoval až ze Švédska, což bylo zjištěno provedenou analýzou DNA. Vlk ke svému životu totiž nepotřebuje hluboké lesy, ale přizpůsobí se i životu v hospodářské krajině osídlené lidmi. Důležitý je pro něj dostatek potravy a klid. Vlci pak mohou přicházet blíže k vesnicím a obydlím, neboť jejich teritorium na ně často bezprostředně navazuje. Začíná to být tudíž problémem pro chovatele dobytka, zejména ovcí, koz, ale i skotu.

Okolo 20 jedinců v ČR
Přítomnost vlka je aktuálně zaznamenána ve všech našich pohraničních horských pásmech na pomezí Německa, Polska, Slovenska a Rakouska. Vlka samotáře se vzhledem k jeho migraci podařilo monitorovat téměř na celém území ČR (např. Kokořínsko). V polovině loňského roku se na našem území vyskytovalo celkem šest vlčích smeček, což znamená přibližně dvacet dospělých jedinců. Ročně je u nás hlášeno přibližně dvě stě případů mrtvých zvířat po útoku predátora, převážně vlka.

Kříženci degenerují vlčí genofond
V populaci vlka je zaznamenán i výskyt tzv. hybridů, tedy jedinců pocházejících z křížení vlka a psa. DNA testy potvrdily tohoto křížence na území severních Čech ve Šluknovském výběžku, kdy samice vlka po spáření se psem porodila tři štěňata. Dvě z nich uhynula (jedno bylo zastřeleno a druhé nepřežilo srážku s autem), třetí pravděpodobně přežilo, ale není potvrzený jeho výskyt. Tito hybridní jedinci by znamenali degeneraci vlčího genofondu, proto je i mezi ochranáři obecný konsensus, že musí být odstraněna z vlčí populace. V současnosti je připravován metodologický postup, který bude tyto případy řešit. Pokud se odběrem DNA potvrdí genetická mutace jedince, bude povolen jeho odstřel.

Zdroj: Asociace soukromého zemědělství ČR

Foto: pixabay.com