Nechte ho čenichat!

Určitě jste to už slyšeli – pověstné psí noviny jsou psané na pouliční lampě. A jsou stébla trávy, která se zdají novinkami přímo přetékat – jsou zdroji informací, které nám lidem zůstávají zapovězeny, zatímco naši psi je s nadšením nasávají a nemohou se od nich odtrhnout.

Jaké informace psi zanechávají na pověstných kandelábrech? Jasné je jedno – protože psi vnímají svět především nosem, hrají pachy velkou roli také v jejich společenském životě. Všichni psi (i fenky) nechávají na všech možných místech nápadné značkování močí. Nejoblíbenější místa jsou lehce vyvýšená nebo předsunutá, takže jsou dobře viditelná, přístupná a dají se dobře očichat. My lidé si často myslíme, že si tím psi chtějí označit svůj revír. Není to tak úplně pravda. Oblíbená čurací místa se spíše podobají vývěsní desce, na kterou každý přilípne svou vyhlášku. Jsou tam informace, kdo tam byl, jak často kolem tohoto místa chodí a jak je to s jeho společenským sebevědomím. Kdo po dané cestě chodí častěji, pověsí svoje „cedulky“ přes ostatní, ale stejně hodně starších značek (zpráv) lze ještě přečíst. Je to prostě zajímavé místo se spoustou informací. „Noviny na kandelábru“ je tedy docela výstižné označení.

Články se čtou do konce

Může se stát, že v každodenním shonu často nezbývá na na dlouhé „čtení novin“ dostatek času. Někoho časté čenichání dokonce nervuje, obzvlášť když spěchá a na procházku se psem má jen chvíli. Někdy to myslíme dobře, protože chceme svému psovi dopřát maximum pohybu a vybereme okruh, který zabere přesně tolik času, kolik máme právě k dispozici. Jenže pokud jdeme svižným krokem, těžko nám zbývá prostor pro nějaké čenichání (neboli zdržování). Zatímco náš pes nasává nejnovější zprávy, jsme už zase deset kroků před ním... A v horším případě ho dokonce od míst, která chce očichat, odtáhneme na vodítku. Jestliže rádi čtete noviny, je to jako by vám je někdo stále bral a vy si žádný článek nemohli přečíst až do konce. Tím by se vaše potěšení z četby úplně vytratilo... A možná byste přestali číst úplně, čímž by se o trochu zhoršila kvalita vašeho života. Náš tip proto zní – přehodnoťte to! A sice takto:

• Naplánujte si procházku dopředu tak, aby byl do ní započítaný i čas na očichávání. To znamená: pokud máte hodinu času, vyberte si okruh, který by vám svižným tempem zabral půl hodiny. Váš pes si pak bude moct „přečíst noviny“ do sytosti.

• Zvykněte si častěji zůstat u svého psa stát, když něco očichává, místo toho, abyste šli dál a odtáhli ho s sebou.

• Klidně mu můžete také tu a tam říct pár milých slov, zatímco čenichá. Bude si potom jistý vaším souhlasem a čenichat bude častěji. Platí to zejména, je-li váš pes jinak neklidný duch, který hodně tahá na vodítku (protože kdo čenichá, netahá!), nebo je bojácný a netroufá si na zkoumání širého světa.

Mimochodem, psí noviny často „visí“ na místech, nad kterými my dvounožci obvykle ohrnujeme nos: tam, kde psi rádiu čurají, na psích hromádkách nebo také zadečcích ostatních psů. Buďte v klidu: váš pes je prostě pes – a čenichat tam a možná také nechávat své stopy, to je součást jeho psí komunikace.

Nové perspektivy

Lidé mají rádi své zvyky. Proto máme my pejskaři také většinou okruhy, po kterých chodíme na procházkách stále znovu a většinou i v určitém směru. Na těchto cestách se psi pohybují už skoro automaticky. Přesně vědí, za který roh se teď půjde, nebo kam se zahne na rozcestí. Když svou rutinu občas porušíte, můžete se i na navyklých trasách docela jednoduše postarat o větší rozmanitost a pestřejší duševní podněty:

Zkuste jít někdy po svých obvyklých okruzích v protisměru, mnoho věcí pak bude vypadat úplně nově (mimochodem i pro vás).

Zamyslete se, jaké odbočky můžete do procházky pro obměnu začlenit. Možná bysta mohli ještě obejít jeden blok navíc nebo svůj lesní okruh rozšířit o jednu lesní cestu? Není tam někde zkratka, kterou jinak nechodíte, či mala zacházka?

Opusťte tu a tam cestu a jděte kousek křížem krážem – po parkovišti místo kolem něj, po louce místo kolem ní...

Díky tomu bude čenichání na procházkách mnohem zajímavější a pes s citlivým nosem po vašem boku bude nadšený. A především – dopřejte svému mazlíčkovi tu a tam změnu prostředí – ocení to stejně tak jako vy. Když ho občas vezmete na místo ze zajímavými pachy (zoologická zahrada, stáj apod.), čeká jeho mozek spousta nových dojmů!

Více se dočtete v knize:

Jak zabavit psa, aby se nenudil, Christina Sondermann, Grada, www.grada.cz

Pes je skutečný génius v disciplíně zvané čenichání. Sami to určitě znáte, bez čenichu u země moc velkou vzdálenost většinou neujde. Proč tedy této jeho vášně nevyužít? V naší knížce najdete návody, jak psům zcela jednoduše připravit hry plné dobrodružství, které jejich nos plně zaměstnají a navíc způsobí plno radosti. Je jich tu uvedeno přes 40 a můžete se do nich pustit bez nějaké předchozí přípravy, tréninku či znalostí čehokoliv - jsou tu prostě a jen pro radost a zvláště potěší děti. Mohou se na nich podílet jak štěňata, tak dospělí psi i psí důchodci, od jezevčíka až po dogu. Lze je provádět doma, na zahradě, v lese, prostě kdekoli. Knížku není třeba číst od začátku, stačí si z ní vybrat podle momentální nálady, času a chuti. Text doprovází velké množství inspirativních fotografií.