22.04.07 Plemena

Německý ohař krátkosrstý

Historie:

Krátkosrstí ohaři vznikli v době změny způsobu lovu ze starého krátkosrstého loveckého psa, který byl původně honičem. Ve snaze vyšlechtit psa, který by byl schopný dohledání zvěře byli tito honiči skříženi se starým typem vodičů. Vzniklo tak příliš neohrabané plemeno, které bylo při práci pomalé a nedosahovalo požadovaných výsledků při práci.V té době byli k lovu pernaté zvěře hojně využíváni angličtí pointeři. Hledala se tedy cesta jak vyšlechtit zdatného koroptváře, který by se vzhledem lišil od typu pointera. Začalo různé křížení a experimentování. Vyskytovali se tedy psi různých zbarvení a forem – lehcí, těžcí, hnědí, tygrovaní, tříbarevní. Ve snaze vymanit se z těžkopádnosti německých psů byl nakonec v roce 1890 přikřížen i pointer. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat, místo neohrabaných pomalých psů tu stál živý všestraný pes s výtečným nosem, který je schopen jak vystavení, tj. typický strnulý postoj,  a aportování na zemi i ve vodě tak i práce na pobarvené stopě. Zvlástností je, že plemeno nebylo uplatňováno pouze lovecky, některé prameny tvrdí, že se používal i k hlídání dvorů a nahánění dobytka. První standard byl vypracován roku 1879. Postupem času se německý ohař stal nejrozšířenějším loveckým plemenem na světě.

Využití a povaha:

Je silný, vytrvalý, odolný, pevně vystavující skvělý stopař pracující i ve vodě. Jsou vhodní jak k donášení zvěře i k lovu vysoké zvěře. Ačkoli se dokáže přizpůsobit roli rodinného psa, nemělo by se zapomínat na jeho lovecký původ. Německý krátkosrstý ohař má povahu pevnou, vyrovnanou, spolehlivou. Má dobře zvladatelný temperament, není nervózní, plachý ani agresivní.

Péče:

Péče o srst není nijak náročná. Jedná se o lovecké plemeno a je tedy nutné se mu věnovat – chodit na procházky a nenechat jej zahálet.

Vzhled:

 Zbarvení se většinou vyskutuje játrové a játrové s bílými skvrnami, játrová může být taktéž plně nahrazena černou, avšak pes nikdy nesmí být trikolorní. Může se vyskytovat i tzv. tiking – to je zbarvení, při kterém se vyskytuje více barev na jednom chlupu. Srst je na omak hrubá. Ideální výška fen je 58 – 63 cm a u psů 62 – 64 cm.

Text: Eva Černohubová

Foto: Chovatelská stanice Ze Štípek, www.zestipek.ova.cz

Děkujeme za věcné připomínky chovatelské stanici U Cirry Laváre Morávia, www.afrusa.estranky.cz/