Nesnášenlivost potravin

Nesnášenlivost některých potravin bývá často chybně diagnostikována jako alergie. V praxi nehraje roli, jestli se u potravin jedná o nesnášenlivost, nebo o alergii, jednoduše je potřeba vyřadit z jídelníčku látku, která negativní reakci vyvolává…

Při alergii následuje reakce imunitního systému (například se vytvářejí protilátky). Při nesnášenlivosti reakce imunitního systému nenásleduje, ale pes nemůže z různých důvodu nějakou látku zužitkovat nebo ji nesnáší. Možná mu zkrátka chybí potřebné enzymy, např. při nesnášenlivosti laktózy, nebo nesnáší určité doplňkové látky (konzervanty nebo barviva).

Při alergii je často důvodem chybějící orální tolerance. Pojem „orální tolerance“ popisuje proces, při kterém se trávicí trakt učí rozpoznat přijímanou potravu jako živiny, aby nenásledovala alergická reakce. Přitom se nejprve u všech přijímaných cizorodých látek rozlišuje, jestli jsou potenciálně nebezpečné (původci nákazy), nebo bezpečné (živiny). Imunitní systém dostane prostřednictvím „poslů“ informaci, aby nenapadal uvolněné molekuly přijaté potravy. Díky specifickým antigenům, které orální toleranci navozují, ochrana proti původcům nemocí funguje. Orální tolerance tedy zabraňuje tomu, aby štěně, které zrovna začíná přijímat potravu, vytvořilo proti těmto cizorodým látkám alergické reakce a stará se o to aby bylo přesto chráněno před původci nákazy. Výzkum orální tolerance ještě není moc daleko, proto nejsou známy všechny procesy a ovlivňující faktory.

Mohou za to hotová krmiva?

Alergií na potraviny za posledních padesát let enormně přibylo. Pravděpodobně to souvisí i s tím že štěňata, která jsou krmena hotovými krmivy, mají spíše tendenci k tomu, aby nerozvinula orální toleranci vůči určitým živinám, protože střeva jsou konfrontována s mnoha živinami najednou. Mnoho potravinových alergií začíná právě odstavováním štěňat.

Jelikož testy na alergie jsou většinou velmi nespolehlivé nemá cenu je provádět u potravinových alergií, resp. nesnášenlivosti, neboť nesnášenlivost potravin se pomocí testů na alergii nezjistí. Nejlepší možností zůstává sestavit výživu bez látek, na které pes špatně reaguje. Nejvhodnější alternativou je pravděpodobně krmení čerstvými, chemicky neošetřeními a neupravenými potravinami. Často se problém potravinové nesnášenlivosti vyřeší už jen tím, že psa převedeme na výživu BARF. Jindy zase pomohou kvalitní granule určené pro psy s citlivým zažíváním.

Které potraviny jsou často špatně snášeny?

Nejlepší metodou, jak zjistit, které látky pes nesnáší, je vylučovací dieta. Než s ní začnete, můžete nejprve zkusit eliminovat z jídelníčku svého psa látky, které nesnášenlivost vyvolávají nejčastěji. K nim patří v první řadě obilniny, které obsahují lepek (např. pšenice, ječmen, oves a žito). Bezlepkové jsou: amarant, pohanka, proso, kukuřice (pozor, kukuřice je pro psy spíše nevhodná), quinoa a rýže. Brambory rovněž neobsahují lepek. Další známé alergii vyvolávající látky jsou mléčné výrobky, sója vejce, olej ze lněných semínek, hovězí a kuřecí maso.

Užitečnými doplňky při alergiích jsou antioxidanty. Omega-3 rybí oleje, enzymy a pupalkový nebo brutnákový olej. Další zmírnění poskytnou bylinky např. rehmania, lopuch svízel, kořen šťovíku tupolistého, červený jetel smilax lékařský (Sarsaparilla veracruz) a kopřiva.

Vylučovačí dieta

Vylučovací dieta je nejlepší možností jak zjistit, co pes snáší a co ne. Je užitečné si při ní vést deník krmení, v němž nejprve zaznamenáváte všechno, co pes dostává běžně k jídlo (včetně odměn a pamlsků). Buďte pečliví! Na začátku vylučovací diety musíte najít zdroj masa, které pes ještě NIKDY nedostal. Často se k tomu používá maso koňské, králičí zvěřina nebo ryby. Podmínkou je to, aby pes tento druh masa měl opravdu poprvé. K tomu podávejte zdroj sacharidů, např. vařené brambory rýži, nebo bezlepkový druh obilnin, které pes ještě nikdy neměl.

Výlučně těmito dvěma komponenty potom krmíme čtyři (až osm) týdnů bez jakýchkoliv dalších přísad. Žádné pamlsky, žádné ovoce a zelenina, žádné bylinky, žádné doplňky – nic! Mnoha majitelům to připadá velmi těžké, ale pokud se nebudete přísně držet návodu, je celá dieta na nic.

Pokud se psovi po uvedené době daří dobře, můžete přidat jednu novou přísadu, například mrkev. Touto přísadou krmte společně s ostatními po dobu jednoho týdne, jestliže nedojde k nějaké reakci. Jestli ano, v to případě jí přestaňte krmit a zapište ji na seznam negativních potravin. Je důležité, abyste každou novou přísadou krmili častěji, neboť reakce následuje často až po několikerém krmení. Jestliže se u psa po týdnu neobjeví žádná reakce, poznamenejte si ji na seznam pozitivních potravin a můžete ji krmit i nadále.

Nyní můžete přidat další přísadu, např. lososový olej. I tím nejprve krmte týden společně s přísadami, které jsou na seznamu pozitivních potravin. Pokud ho pes snáší, máte další položku do tohoto seznamu.

V týdenním rytmu nyní zavádějte nové přísady, až budete mít na svém seznamu pozitivních potravin dostatek položek, abyste mohli psovi nabídnout rozmanitou a vyváženou stravu. Pokud máte na seznamu dostatek druhů zeleniny, můžete klidně zredukovat, resp. odstranit podíl sacharidů (obiloviny, brambory).

Orální tolerance

Někdy pes s potravinovou alergií získá novou orální toleranci, pokud není po delší dobu konfrontován s potravinou, jež alergii spouštěla, a začne ji zase snášet. Proto můžete po několika měsících vyzkoušet i potraviny, na které pes dříve reagoval alergicky, resp. které nesnášel. Krmte jej touto potravinou samotnou a v malých množstvích po dobu několika dní. S trochou štěstí nebude mít pes proti ní už žádné protilátky a získá orální toleranci.

Swanie Simon. Zdravá výživa pro starého nebo nemocného psa, syrová strava BARF, vydalo nakladatelství Grada