Obojek, nebo postroj?

Ať už se rozhodnete používat obojek, nebo postroj (případně to střídat), vždy dbejte, abyste vybrali kvalitní výrobek, který nebude psa škrtit.

Výhody obojku (nejen při nácviku chůze na vodítku):

Psa lze lépe usměrnit, protože je na těle upevněný více vepředu, navíc s obojkem máte lepší „páku“ než s postrojem.

Obojek se dá nasadit snadněji než většina postrojů.

Vzhledem k menší ploše se lépe udržuje v čistotě.

Je levnější a při výběru není nutná asistence psa – většinou dobře padne.

Výhody postroje:

Postroj netlačí na hrdlo, tím pádem má pes vedený na vodítku více prostoru (vzduchu) k dýchání a nepociťuje nepříjemný tlak na krku, jestliže táhne. Tlak totiž může vést až ke stresu a tím ještě k častějšímu napínání vodítka. Obzvlášť psi, kteří mají tendenci vláčet svého majitele, se právě díky postroji mnohem lépe ovládají.

Je šetrnější k páteři.

Nevýhodou je vyšší cena, navíc při výběru postroje je nutná asistence psa – postroj by mu měl opravdu dobře sedět! Kvůli větší ploše se snadněji zašpiní.

Další možností je kombinovat obojí, potom ale bude vedení psa komplikovanější. Můžete využít také tzv. zdvojené vedení (jeden konec vodítka je připevněn k obojku a druhý k postroji). Při nácviku chůze na vodítku dbejte na to, aby vodítko k obojku zůstalo prověšené. Napnout by se mělo jen tehdy, když se obracíte (psovi ukážete správnou cestu, pokud změnu směru nechce sám akceptovat).

Velikost obojku nebo postroje

Platí jednoduché pravidlo – čím širší je popruh, tím lepší je komfort jeho nošení.

Kroužek k připevnění vodítka by měl být spíš trochu větší, aby se vám pes snadněji připínal.

Pravidlo dvou prstů

Správné nasazení obojku nebo vodítka je vyhovující tehdy, když odpovídá „pravidlu dvou prstů“, což znamená, že můžete váš ukazováček a prostředníček pod nimi prostrčit s lehkou vůlí, prsteníček už ne. Příliš volné nasazení obojku může způsobit, že se pes zpětným manévrem z obojku vysmekne.

Zdroj: Jak naučit psa, aby netáhl na vodítku, Ralf Lindnera vydala Grada Publishing a. s. v roce 2013, www.grada.cz