Parková univerzita

„To, že má pes blechy, dokazuje, že je zdravý. Jestli ho máte rádi, tak ho těch blech nebudete zbavovat,“ říká „moudrá“ paní v parku pejskaři začátečníkovi.

Výše uvedená rada není výmyslem, ale vlastní zkušeností. Pravdou je, že zazněla asi před 30 lety a že dnes určitě i laici vědí, že pes by blechy ve svém zájmu i v zájmu svého okolí mít neměl. Pravdou také je, že začínající i zkušení majitelé psů jsou často vystaveni názorům, kterým se možná divíme nebo smějeme, ale kterým bohužel hodně lidí věří. Stačí, aby jim rádce sdělil, že on nebo ona už vychovali hodně psů a dobře vědí, jak to má být.
Pro takové rady se vžil název „parková univerzita“ a zkušenost učí, že se s ní majitelé psů nejvíce setkávají na místech, kde své čtyřnohé kamarády venčí a tedy na psích pláccích a v parcích. Vzdělávání parkové univerzity se týká široké problematiky chovu psů a hlavně péče o ně od výchovy přes výživu a hodnocení exteriéru až po oblast veterinární. Oblíbeným předmětem je i psí reprodukce.
Možná následující příklady někoho pobaví, psům, jejichž majitelé parkové univerzitě věří, ale může být ublíženo. Problém je i v tom, že rádoby odborné rady někdy znějí docela rozumně.

Mýtus a skutečnost
Vy chcete dát to malé štěně očkovat? V žádném případě to nedělejte. Je to chemikálie a štěněti jen ublíží. Lepší mu je dávat každý den olomoucké syrečky, pak žádnou psinovici nedostane.
Někdy se těžko vysvětluje, že infekční onemocnění např. typu psinky nebo parvovirózy z našeho chovu ještě nevymizely, že stále na ně hynou štěňata i dospělí psi, a jak moc je důležitá prevence.

Má blechy? Pomoc je jednoduchá. Vykoupejte ho v terpentýnu nebo v petroleji a bude po blechách.
Majitelka poslechla a psa v terpentýnu vykoupala. Jak to bylo s blechami nikdo nesledoval, protože dalo velkou práci psovi zachránit život.

Chovatel vám poradil, abyste krmili syrovým masem? Říká tomu barfování? To je hloupost, pes, který žere syrové maso, bude zlý a kousavý.
Majitel by se měl řídit při volbě krmení tím, jak jeho psovi svědčí. Kousavost a krmení syrovým masem nemají nic společného.

Veterinář mu napsal antibiotika a řekl, že je máte dávat 4x denně? Nesmysl, stačí jednou, dyť to je malý pes a velká dávka by ho mohla zabít.
Paní doktorka v ordinaci se divila, proč léčba psovi nezabírá. Majitelka se ale přiznala, že poslechla zkušenou paní v parku a nechala si vysvětlit, jak to je správně.

Drbe si uši? Musíte mu tam nalít kysličník, všechna špína vyšumí a on si uši přestane drbat.
Majitel poslechl. Vycházel i z toho, že se u dětí podobné ošetření používá. Jenže něco jiného je zánět zevního zvukovodu psa a něco jiného zánět středního ucha u dítěte. Chudinka pes si nejen dál uši drbal, ale potýkal se s hnisavým zánětem zevního zvukovodu.

Jezdí po zadečku? To má určitě červy. Strčte mu do krku čtyři stroužky česneku a bude klid.
Česnek nepomohl. Pes neměl červy, ale ucpané anální žlázky, které bez ošetření praskly. Pro psa to znamenalo bolest a pro majitele několik návštěv u veterináře.

Dívám se, že ten pes olizuje vaše dítě. To se nebojíte, že od něj dostane do mozku motolici? Když máte děti, nemáte mít psa. Je to nebezpečné.
Existuje minimum onemocnění, které může pes přenést na člověka a motolice v mozku v našich podmínkách mezi ně nepatří. Malému dítěti je určitě nebezpečnější cizí ženská olizující upadlý dudlík než dobře udržovaný a vychovaný pes.

Paní učitelka ve školce říkala, že naše Romanka dostala ty roupy od nějakého psa. Jiného než toho vašeho nezná. Tak ho koukejte odčervit. Sousedský spor v domě.
Roup jako cizopasník u psa neexistuje. Pokud má dítě roupy, získalo je nejspíše v dětském kolektivu, kde se moc nedbá na hygienu a mytí rukou.

Vy ji nechcete připustit? Každá fenka musí mít alespoň jednou štěňata. Jinak bude nemocná a vy o ni přijdete. A když bude mít jednou štěňata, už nikdy nebude mít falešnou březost.
Není důvod proč krýt fenku, pokud majitel o štěňata nestojí. Záněty dělohy nebo nádorky na mléčné liště mají feny, které štěňata měly i ty, které mateřství neprožily. Falešnou březost nebude mít, když bude mít štěňata. Po příští říji se ale falešná březost zase ukáže.

Stěžujete si, že vyje, obtěžuje fenky i lidi v rodině. Pomoc je snadná. Sežeňte mu nějakou fenu a bude pokoj.
Hodně špatná rada. Není to o tom, že si pes jednou užije a pak dá pokoj. Naopak. Jak objeví půvaby krytí, bude se jej domáhat o to víc.

Když nebude krýt, budou mu zůstávat spermie ve varlatech a udělá se z nich nádor.
Čirý nesmysl. Spermie nikde nezůstávají, ale odcházejí s močí.

Vy máte čistokrevnou fenku a přeskočil vám ji voříšek? Tak to máte smůlu, už vždycky bude rodit jen křížence.
Je to s podivem, ale dotazy, zda to je pravda, stále občas padnou a někdy se těžko vysvětlujete, že předchozí krytí nemá na plemennou příslušnost dalšího vrhu žádný vliv.

Teď jste byli u psa a byli svázaní? Tak to už ji nemusíte hlídat. Ona se po krytí zašpuntuje a další pes už jí nemůže oplodnit.
Tohle tvrzení nespadá jen do kategorie parkové univerzity. To si bohužel myslí i někteří chovatelé a pak se diví, že jim má fenka vrh, v kterém jsou potomci po různých otcích.

Já se na vás dívám, jak toho psa voláte a on k vám nejde. Nevím, když nakonec přijde, proč ho chválíte. Nařezat mu máte, aby věděl, že má poslouchat.
Nejlepší způsob, jak odnaučit psa přivolání.

Podobných rad by se našlo mnohem víc. Velmi často připomínají situace z filmu Kulový blesk, kde se jedna z účastnic výměny bytu neustále odvolává na sousedku (Máňa říkala). Pokud se někomu zdá být dnešní povídání poněkud aprílové, tak se mýlí. Všechno to jsou praktické zkušenosti.

Text: Vladimíra Tichá, LABVET BLOG, www.labvet.cz/blog/
Foto: Pixabay