Patron plemene - BOLOŇSKÝ PSÍK

O úžasné povaze boloňského psíka, péči o plemeno i chovatelských úspěších se rozpovídala patronka plemene Svatava Týmová z CHS Zlínská vločka. 

Chovatel: Svatava Týmová
Plemeno: Boloňský psík
Chovatelská stanice: Zlínská vločka  
Kontakt: S.Tymova@seznam.cz

Kdy jste s chovem plemene začala?
První fenku boloňského psíka jsem koupila od paní Hildy Kuběnové, která s chovem boloňských psíků u nás začala. Našla jsem ji na našem pomalém vytáčeném internetu, oslovila ji a ona měla shodou okolností volnou fenku, kterou jí paní ze zdravotních důvodů odřekla. Jeli jsme se do Zašové jenom podívat, ale nedalo se odolat, fenka Judy se stulila dceři v náručí a bylo jasné, že je naše. Ač jsem neměla vůbec žádné zkušenosti s pejsky, tak jsem tohoto rozhodnutí nikdy nelitovala. Snad jenom první den když počůrala synovi koberec na hraní :-) To bylo v únoru roku 2003. Paní Kuběnová chtěla Judy vidět, až jí bude rok. Tak jsme se tam jeli ukázat a ona ji zhodnotila, že je super. A pak jsme Judy uchovnili. A tím pádem se ze mě stala chovatelka a já jsem paní Kuběnové za to neskutečně vděčná, protože boloňáček je úžasný pejsek. 

Proč padla volba právě na něj?
Ani nevím, chtěla jsem malou bílou chlupatou kuličku a boloňáček byl ten první, co na mě na tom pomalém internetu vykoukl a oslovil mě. Psala jsem tehdy paní Kuběnové dotaz, jací jsou a dostalo se mi odpovědi, že úžasní. A je to pravda. Líbí se mi na nich, že se umí přizpůsobit tempu domácnosti, půjdou klidně na dvacetikilometrovou vycházku, ale taky se bez problému budou povalovat na gauči a mazlit se s páníčkem. Milují děti a ty zase milují je. Dceři bylo deset let a synovi sedm, když jsem si Judy koupila. A vyrůstali spolu v pohodě. Dcera dokonce ve třinácti letech dokázala sama asistovat Judy u jejího druhého porodu, protože já jsem musela s manželem na kontrolu do nemocnice. Ale musí podotknout, že Judy byla skvělá máma, rodila sama a bez problémů. Teď si ale říkám, jakou měla tehdy dcera odvahu, že do toho šla a já vlastně taky, že jsem se je nebála nechat samotné.

Kolik máte psů?
V současné době 7 plus štěňata. Dva veterány 11,5letou fenku a 15,5letého psa a pak další 4 chovné fenky a jednoho mladého 14 měsíčního psa.

Jaký je váš největší chovatelský úspěch?
Hlavně zdravá štěňátka a taky už několik titulů interšampionů (CIB) a z toho tři jsou po fence, o které někteří jiní tvrdili, že není typicky pěkná představitelka plemene.

Jaké jsou charakteristické rysy plemene?
Boloňský psík je společenské plemeno, které má naprosto úžasnou povahu. Je milý, nekonfliktní, přátelský, snese se i s jinými zvířátky. Miluje svoji rodinu, dokáže se přizpůsobit jejímu chodu. S aktivními majiteli bude taky aktivní, se seniorem se bude zase rád mazlit, s malými dětmi hrát a dovádět. Za pamlsek se dokáže naučit i různé triky. Je nenáročný na výchovu, rychle chápe, výchovu zvládnou i začátečníci. Má úžasnou srst o kterou je tedy nutno řádně pečovat. Nesnáším lidi, co si koupí toto dlouhosrsté plemeno a pak ho nechají oholit strojkem skoro do hola. Neříkám, že musí mít majitelé psa ve výstavní kondici, ale i se srstí 3-5 cm bude vypadat krásně. 

Pro koho se hodí?
Jak do rodiny s dětmi, tak k seniorům nebo osamělým lidem. Je to takzvané antistresové plemeno a já s tím naprosto souhlasím. Boloňáčci poznají, když je majiteli úzko nebo špatně a dokáží mu svojí láskou náladu spravit. 
A kdo by si ho naopak neměl pořizovat?
Určitě se nehodí k lidem, kteří jsou celé dny v práci. Boloňáček potřebuje mít svoji rodinu u sebe. Vydrží standardní pracovní dobu doma sám, ale musí si na to zvyknout, ovšem po návratu z práce se mu musí majitel věnovat.

Co obnáší péče o toto plemeno?
Je to dlouhosrsté plemeno, takže důležitá je péče o srst. Čili nejlépe česání denně maximálně ob den. Občas se vyskytuje výtok z očí, tomu lze zabránit jak vhodnou stravou bez kuřecích granulí, tak i péčí o oči jako takové. Jinak netrpí na nějaké vážné onemocnění. Samozřejmostí je ve štěněcím věku přizpůsobit pohyb vyvíjejícímu se aparátu. Není dobré a někdy to na Facebooku čtu, jak třeba čtyřměsíční štěně šlo na dvacetikilometrový výlet. Majitelé vůbec většinou nechápou, že mu tím můžou ublížit. Vždyť přece on běhá tak rád a nezdá se, že mu něco je... Ale opak je pravdou. Je třeba počkat, až je pejsek dospělý, a pak zvládne i toto. 

Čím psy krmíte?
Od května jsem po letech přešla na krmivo Petkult - jehněčí variantu jak pro dospělé, tak pro štěňátka. S krmením jsem spokojená jak já, tak moje psí smečka. Granulky jim chutnají, trávení je v pohodě, oči taky.

Máte v souvislosti se psy nějaký sen, který byste si ráda splnila?
Těžko říct, jeden jsem si splnila, když jsem loni na podzim pořídila psa ze země původu, tedy z Itálie. Chodím s ním nyní na výstavy a zatím se všem rozhodčím velmi líbil. Světová výstava bude pro mě moc daleko, tak snad až bude v Brně evropská, tak se jí s Rexem (Gian Torre Delle Passere) se ctí zúčastníme. Doufám, že jednoho dne bude dávat krásná a zdravá štěňátka a bude posilou českému a třeba i slovenskému chovu. A další snem jsou opravdu hlavně krásná a zdravá štěňátka. 

Foto: Svatava Týmová