Zajímá vás, jaký je špic a pro koho se hodí? O své bohaté zkušenosti se podělila chovatelka Tereza Vondrušková.
Chovatel: Tereza Vondrušková
Plemeno: Německý špic
Chovatelská stanice: CHS Gentle Barbarian
https://snehulacizpalumaru.webnode.cz/
Kontakt: TerezkaLochmanova@seznam.cz
Kdy jste s chovem plemene začali a proč padla volba právě na něj?
Začátek špiců u nás doma je úsměvný. Na začátku roku 2010 jsme přišli o německou boxerku. Jelikož naše rodina vždy měla 1 až 2 psy, jeden pejsek najednou doma chyběl. Chtěli jsme většího psa, který bude zároveň hlídač i mazel. Dodnes mamce připomínám situaci, kdy seděla u internetu, pátrala a přišla otázka: „Dětičky, co by se vám líbilo za pejska?“ Protože jsem vyrůstala v psím světě, volba byla jasná: „Maminko, prosím dlouhosrstou kolii“ „No to ne, kdo by to česal..“ A volba padla na vlčího špice. Po delší době hledání a prohlížení se objevil inzerát na vlčího špice. Ráz, o kterém jsme neměli tušení, protože špic je přeci malý, nejlépe bílý. Jak brzy jsme byly vyvedeny z omylu. Na Vánoce 2010 se tedy u nás zabydlela první vlčí fenka. Tehdy nebylo jasné, zda se pustíme do chova a výstav. To vše přišlo postupně. O rok později jsem dostala svého vůbec prvního špice, v podstatě za zády mamky. Díky němu přišla ta opravdová láska ke špicům. Spolu s maminkou jsme odchovaly 3 vlčí vrhy.
Dál už to bylo u nás trošku o náhodách, protože moje maminka se věnovala převýchově agresivních a problémových psů. Postupem času mě vše naučila, takže jsme se převýchově věnovaly spolu. Objevil se malý špic, starší pes v dočasné péči, s informací o tom, že je agresivní. A zabydlel se u nás. Z agresora se brzy vyklubal úžasný „plyšák“. No a jelikož se nám líbila velikost, přibyla fenečka malého černého špice ze Slovenska.
Další taková náhoda přišla asi o 3 roky později, kdy se na internetové inzerci objevil velký černý špic pes, opět problémový, již 3x změnil majitele... A už se jelo. K rozhodnutí přispěla i situace, kdy velký černý špic byl zapsán v červené knize ohrožených plemen. I tento hafan se dal do kupy, a nakonec je z něho úžasný pes, také náš.
V roce 2017 jsem si už konečně mohla založit svou vlastní CHS, po odstěhování se naše smečka rozdělila a já se rozhodla pro chov malých špiců v hnědé a černé barvě s co nejméně barevným rodokmenem. Cíle, bylo držet se co nejvíce to půjde základní hnědé a černé barvy. Dnes to není nic jednoduchého a přiznám se, že i já občas udělám ústupek od svých nároků.
Později, další náhodou, tentokrát ale příjemnou, se u nás zabydlela střední hnědá fenka. Importovala jsem malého špice psa z Finska a letos i fenku. A poslední náhodou se u mě zabydlela fenečka japonského špice, opět se ale jednalo o náhodu příjemnou.
Kolik máte psů?
Dnes mám doma celkem 10 psů – 1 velkého špice – nestandardně zbarvenou fenku, 2 střední hnědé špice, 5 malých špiců – 4 hnědé a 1 černou, fenku japonského špice a fenku německého ovčáka.
Mám také pár psů, většinou se jedná o mé odchovy ve spolumajitelství – tedy vlčí špice a střední špice. Často se navštěvujeme, brázdíme společně výstavní kruhy, nebo jen tak podnikáme výlety a užíváme si společných chvil.
Jaký je váš největší chovatelský úspěch?
Mým největším chovatelským úspěchem není nic jiného než skvělé domovy pro mé odchovy. Nové majitele se snažím pečlivě vybírat. Samozřejmě se těším z nádherných štěňátek, větších i menších výstavních úspěchů, ale to nejdůležitější pro mě skutečně je, aby se mé psí „dětičky“ měly, jak nejlépe mohou.
Můj obrovský úspěch, ale nedá se říct, že je úplně chovatelský, vidím i v úspěšné akci, tedy ve Špicím táboře, který měl v letošním roce (2022) již druhý ročník. Byl to prostě nápad, uspořádat pro špicaře společný týden plný zážitků, psích sportů a zábavy a ono to vyšlo. Letos se sešlo na druhém ročníku tábora kolem třiceti špiců a všichni páníčci do jednoho odjížděli nadšení. I v tomto vidím smysl, nejen produkovat štěňata, ale stmelit lidi se stejným zájmem a stejnou láskou, vytvářet nová přátelství a užívat si s našimi miláčky společných let.
Jaké jsou charakteristické rysy plemene? Pro koho se špic hodí?
Spoustu lidí zná špice jako malé, uštěkané, nejlépe bílé koule chlupů, případně opět uštěkané ostré střední bílé špice od chalupy na vsi. Ovšem dnes už tomu tak není. Špic jako takový je vynikající parťák pro život. Jedná se o velmi přizpůsobivé plemeno. Špic dokáže prospat den na gauči, závodit v agility, ujít dvacetikilometrové túry. Prostě neznám špice, který by něco nedokázal. Samozřejmě tím spaním na gauči nemyslím, že by nepotřeboval pohyb, ale není to plemeno, se kterým musíte za každou cenu denně běhat u kola nebo cvičit poslušnost, aby se unavilo. Hodí se jak pro méně aktivní, tak i pro hodně aktivní páníčky. Počítejme zde, že špic jako takový se uvádí jako dlouhověké plemeno, kdy 15 let věku nebývá nic neobvyklého.
Musím dodat, že někdy opravdu připomínají „motorové myši“. Špicové jsou charakterističtí svou věčně veselou povahou, dobrou náladou s opravdovým úsměvem na tváři. Neznám snad špice, který by se neuměl smát. Jsou přátelští, velmi snadno se všemu učí. Ano jsou chytří někdy až moc. Samozřejmě vše záleží na správném vedení, výchově a socializaci. I ze špice se bohužel dá vychovat nezvladatelný neurotik a nervák. Špic úplně není naladěn na dril a tvrdou výchovu, ale po dobrém s ním dokážete cokoliv. Toto platí i o pověstné uštěkanosti, opět je to o výchově!
K obrovským plusům plemene patří 5 velikostních rázů a barevná variabilita. Takže pokud se někomu špic jako takový zalíbí, určitě si každý přijde na své. Z velikostí můžete vybírat od nejmenších – trpasličí špic/pomeranian, o něco větší malý špic, dále střední špic, který se dnes bohužel spolu s velkým špicem stal nejméně častým rázem, pak tedy již zmíněný velký špic, a nakonec největší vlčí špic.
Na barvy je zde nejjednodušší vlčí špic, který je jen a pouze ve vlkošedé barvě, pak velký špic, který má pouze 3 základní barvy – hnědá, bílá a černá (zde jsou standardem povoleny bílé znaky).
U trpasličího, malého a středního špice máme barevnou paletku větší – bílá, černá, hnědá, krémová a oranžová + sable, black and tan, vlkošedá a strakoš v různých barvách, sem tam se samozřejmě objevuje i nějaká nestandardní barva jako např. brown sable aj.
Špic je tedy takovým dokonalým společníkem a zároveň sportovcem. Hodí se i k dětem, svou rodinu oddaně miluje a hlídá.
A kdo by si ho naopak neměl pořizovat?
Jelikož se jedná o plemeno charakteristické krásnou hustou a dlouhou srstí, určitě by si špice neměl pořizovat někdo, kdo se nechce věnovat péči o jeho nádhernou srst. Špic se nestříhá! Péče o srst není náročná, ale je nezbytně nutná.
Dále by si špice, ale vlastně jakéhokoliv psa, neměl pořizovat člověk, který není ochoten se mu věnovat. Nakrmit nestačí! Je třeba také socializace, výchova a samozřejmě pravidelné procházky.
Čím psy krmíte? Jak jste s krmivem spokojeni?
Svou smečku krmím granulemi a masem. Masíčko jim prostě neodepřu. Z granulek používám dvě značky, a to Petkult a Fitmin. S krmivem jsem velmi spokojená, protože jsou spokojení moji psi, jsou ve vynikající kondici a mají nádhernou srst.
Máte v souvislosti se psy nějaký sen, který byste si rádi splnila?
Já myslím, že svůj sen už mám splněný. Nikdy bych si totiž nemyslela, že někdy budu mít takto skvělou smečku, že se někdy budu věnovat chovu a budu mít tolik přátel se společným zájmem a láskou. Velké díky patří mému manželovi, který je velmi trpělivý a tolerantní, bez něj by smečka asi nebyla. Mám spíše už jen takové přání, aby všichni moji psi a mé odchovy byli zdraví a šťastní, aby se nám dařilo jako doposud a aby se v chovu objevovalo méně zapšklých a zatrpklých chovatelů, protože to je asi jediné, co člověku dokáže brát energii. Naštěstí, špic vás bez energie dlouho nenechá.
Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů.