Potí se pes?

Přinášíme vám pár otázek a odpovědí, které často trápí majitelé psů. Jedná se o ukázku z knihy Pes v 21. století, kterou vydalo nakladatelství CanisTR.

Proč pes kňučí a proč štěká?

Kňučením pes doprovází některé své pudové a emoční chování. Například, když pózuje před druhým psem nebo před háravou fenou. Proto bych nedoporučoval jakkoli zasahovat do jeho hlubokého soukromí a jakýmkoli způsobem tento projev cíleně ovlivňovat. Se štěkotem psa se to má trochu jinak. Pes si patrně štěkot zvolil jako jeden z elementů komunikace s člověkem. Je známo, že štěkot jako komunikační prostředek mezi psy nemá valný význam. Divoký pes neštěká a domácí, pokud zdivočí, tak ve volné přírodě štěkat přestane. Také asi proto cvik „štěkání na povel“ není z kategorie lehoučkých, jak se někteří domnívají, ba naopak, zejména u některých plemen je cvikem velmi těžkým.

Co je to dysplazie kyčelního kloubu a dá se této vadě předcházet?

Dysplazie kyčelního kloubu je deformace hlavice stehenní kosti a kloubní jamky na kyčelní kosti. Touto vadou trpí v převážné míře velká plemena. Postižení bývá různého stupně, je dědičné a stupeň postižení v této souvislosti není podstatný. Dokonce nositelem této vady může být jedinec, který ji sám nemá, ale pochází z chovu touto vadou zatíženého. Předcházet se této vadě příliš nedá. Jedině snad tím, že se budeme skutečně podrobně orientovat v chovu daného plemene a vybereme si štěňátko z chovu, kde se tato vada nevyskytuje. Následky pro pracovní vytížení psů s touto vadou jsou velmi individuální. Znám případy, kdy byla tato vada limitující pro pracovní vytížení při poměrně nízkém stupni postižení a naopak psi se 3. stupněm byli práce schopni bez větších problémů do vysokého věku.

Co s toulavým psem?

Toulání je u psa jedním z nejhorších zlozvyků. Odnaučení této nectnosti je velmi pracné a dá zabrat i ostřílenému cvičiteli. Jsou psí jedinci, kteří se pro tento způsob života tak nadchli, že jakékoli úsilí o jejich převýchovu je marnou snahou. Touláním si pes patrně nahrazuje nedostatek zajímavější aktivity. Proto je snad jedinou cestou k nápravě mu tento deficit nahradit. To tedy znamená, že na procházkách se budeme psu intenzivně věnovat. Pro psa stravitelnou formou se snažit o co největší sblížení – hrát si s ním, schovávat se mu, pohazovat mu různé předměty, prohlubovat poslušnost, zejména cvik přivolání. Ze začátku psa nepouštíme z vodítka, později s vodítkem, a máme-li přivolání stoprocentně pod kontrolou, můžeme ho pustit na volno. Začínáme na odlehlém místě, kde jsme se psem sami, a až máme psa „v ruce“, jdeme s ním do rušnějšího prostředí a mezi psy. Pes musí pochopit, že jsme pro něj zajímaví, že se s námi nenudí. Vzájemný vztah musí nabýt nové kvality.

Proč pes napadá ostatní psy bez rozdílu pohlaví, včetně štěňat?

Základy vztahu psa k lidem, psům a třeba i k hospodářským zvířatům, zkrátka jeho socializace vůči okolí, jsou pokládány už v jeho velmi útlém věku. Často jsou tyto základy vybudovány velmi špatně a se psem jsou problémy do konce života. Tento problém je často řešen velmi primitivně – fyzickými tresty. To je naprostý nesmysl a psa vyprovokujeme k ještě větší agresivitě a nenávisti vůči okolí. Také je velmi naivní si myslet, že takového psa převychováme tak, že si bude s ostatními pejsky hrát. Plně postačí, když dosáhneme toho, že je nebude napadat, že je bude ignorovat. Doporučuji nevyhýbat se místům se psy v okolí, ale zároveň je nutné vlastního psa zaměstnat a odpoutat jeho pozornost od nich. Poslušnost je v takových případech na místě. Provádějte nejrůznější cviky, aby byl pes co nejvíce plně zaměstnán a nemohl psům v okolí věnovat pozornost. Zejména je nutné pilovat cvik „přivolání“, zprvu na dlouhé šňůře, a dopracovat se tak daleko, aby pes tento cvik prováděl spontánně, na volno i v přítomnosti cizích psů. Zkrátka pasivita v daném případě rozhodně není na místě. Tento problém je třeba řešit konstruktivně – akcí.

Lze cvičit, skládat zkoušky nebo závodit ve výkonu s březí fenou?

Březost je doba, po kterou se v děloze feny vyvíjí plod (plody). Trvá 58 až 65 dní. Březost není nemoc. V délce březosti hraje roli celá řada faktorů, od stáří feny, přes její zdravotní stav a fyzickou kondici po počet zárodků. U starších fen, které čekají menší počet štěňat, není mimořádným vrh až 69. den. Pokud jde o pracovní zatížení, tak z praxe mohu říci, že do první poloviny březosti jsem pracoval s fenou bez omezení. Ve druhé polovině březosti je třeba se vystříhat skoků do výšky, dálky i seskoků do hloubky. Pohyb však fena vyžaduje a je velkou chybou jí ho nedopřát. V případě, že ho nemá dostatek, zbytečně ztloustne, štěňata jsou neúměrně veliká, což ztěžuje porod.

Co si počít s mladým psem, když na zahradě okusuje stromky a keře?

Stromy lze ochránit pletivem, jako se to běžně dělá, aby je neokusovala zvěř. Tím však psa nenapravíme. Psa je nutné vychovat a u mladého psa by to neměl být zase tak velký problém. Rozhodně to nepůjde tak, že psa ponecháme osudu, aby se bavil, jak se mu zachce, a když zjistíme, že okousal další stromek, tak mu nějakou vrazíme. V takovém případě by pes nemusel ani pochopit, za co je trestán, a problém by to nevyřešilo. Je nutné usilovat o to, abychom jeho nevhodné chování usměrnili. V okusování stromků je psu nutné fyzicky zabránit. Navodit situaci, aby se nevhodně projevil, abychom ho mohli chytit při činu. Pak je na místě i přiměřený fyzický trest, psu je nutné výrazným způsobem tuto činnost zakázat. Vyžaduje to velkou trpělivost a vytrvalost, mít dohled nad chováním psa do té doby, než pochopí, že je tato činnost tabu. Tuto aktivitu, kterou si pes sám vybral, musíme přeorientovat. Nejvhodnější je hra na zahradě, třeba s balonkem, můžeme se přetahovat o nejrůznější předměty, které psa zajímají, jsou psi, kteří se zabaví hrou s pneumatikou. Důležité je, aby pes nebyl jenom v bytě a na zahradě. Je nutné s ním chodit na procházky mimo domov a venku ho aktivizovat k nejrůznější činnosti. Tím se přirozenou formou upraví i jeho chování v bytě a na zahradě.

Jaký je nejpřirozenější pohyb psa?

Nejprve bych se zmínil, co psu nejvíce vadí. Nejde o pohyb, ale nejvíce psa zatěžuje dlouhodobé stání. Na rozdíl třeba od koně má pes úplně jinak uzpůsoben svalový aparát i kostru (skelet). Pes je uzpůsoben k akci a při postoji se mění těžiště hrudníku a pes je velmi brzy unaven. Nejpomalejším pohybem psa je krok. Při tomto pohybu se všechny čtyři končetiny pohybuji za sebou střídavě v diagonále. Pes mnohdy místo pravidelného kroku volí za svůj pohyb mimochod (pohybuje oběma stejnostrannými končetinami současně). Tento pohyb pes má buď naučen anebo, a to je častější důvod, mu nevyhovuje tempo pohybu. Dalším pro psa nejpřirozenějším pohybem je klus, zejména u plemen obdélníkového formátu. Z hlediska námahy je to pro psa nejúspornější způsob pohybu. Nejrychlejším pohybem psa je cval. Cval je vlastně řada skoků, při nichž se zadními končetinami odráží, dopadá na jednu a pak na druhou přední a zadní končetiny poněkud roznožené dopadají před místa dopadu končetin předních. Takto se tento pohyb opakuje. Cval je pro psa únavnější než klus a pes ho používá na kratší vzdálenost.

Potí se pes?

Pes se v podstatě nepotí. Náznak potních žláz má pes (bez ohledu na pohlaví) v polštářcích na tlapkách, feny pak v okolí mléčné řasy. Pes se ochlazuje především ventilací vzduchu z ovzduší, který nasává hlavně tlamou.

Ukázka z knihy Pes v 21. století, František Preisler, nakladatelství Canis TR

www.canistr.cz

Foto: Pája Zemánková

www.photopaja.blog.cz