Prastaré kořeny saňových psů

Historie spolupráce psů s člověkem je delší, než se myslelo. Předkové moderních saňových psů pracovali a žili s lidmi v oblasti Sibiře již skoro před 10 tisíci lety, ukázal nedávný výzkum.

Psi hrají důležitou roli v životě lidí po celém světě - ať už jako mazlíčci a členové rodiny, nebo jako pracovní zvířata. Ale odkud pes pochází a jak staré jsou různé skupiny psů, je stále trochu záhadou. V loňské studii publikované v prestižním časopise Science vědci z Kodaňské univerzity ukázali, že severští saňoví psi jsou starší a přizpůsobili se arktickým podmínkám mnohem dříve, než se předpokládalo. Jejich kořeny sahají přibližně do doby před 9500 lety. 

Předek Žochov
Autoři studie získali DNA z 9 500 let starého psa ze sibiřského Žochova ostrova (podle jména ostrova byl pes pojmenován). Na základě této DNA vědci sekvenovali dosud nejstarší úplný genom psa. Podle této studie moderní severští saňoví psi, jako je sibiřský husky, aljašský malamut a grónský pes, sdílejí hlavní část svého genomu právě se Žochovem. To znamená, že moderní „seveřané“ a Žochov měli stejný společný původ na Sibiři před více než 9500 lety. Až dosud si odborníci mysleli, že historie saňových psů se píše kratší dobu, zhruba 2 až 3 000 let. Nejpůvodnějším plemenem severských saňových psů je pravděpodobně grónský pes, který je nejméně geneticky spřízněn s moderními psy. Podle výzkumu je genetická návaznost moderních plemen psů na jejich sibiřské prapředky značná, protože jiná psí ani vlčí plemena se do jejich vývoje zřejmě nezapojila. Vědci našli jen stopy křížení se sibiřskými vlky starými 33 000 let, ale ne s moderními vlky. Toto zjištění je podle vědců poměrně překvapivé a naznačuje, že naši prapředci se tomu křížení aktivně bránili pomocí řízené selekce zvířat. Zajímavé je i zjištění, že saňoví psi nemají stejné genetické adaptace na stravu bohatou na cukr a škrob, jaká mají ostatní psí plemena. Na druhou stranu jsou lépe adaptováni na stravu s vysokým obsahem tuku, uvedl Science Daily. 

Foto: piqsels.com