Proč psi intenzivně nasávají pachy?

Psi vnímají pachové značky cizích psů i své vlastní. Jejich prozkoumávání by se dalo označit jako „čtení novin“ na okrajích cest. Díky jejich očichávání se dozvídají různé informace o autorovi. Je to pes, nebo fena? Je to štěně, nebo psí senior?

Nejdůležitějším psím smyslem je čich, který je mnohonásobně citlivější než lidský. Neustálé psí očichávání na procházce může být pro člověka nezáživné, ale pes tímto způsobem shromažďuje informace, zejména o jiných psech. Většina těchto informací je obsažena v moči, část pochází z výkalů, análních žlázek, slin a otisků tlapek. Pach každého psa je stejně unikátní jako lidské otisky prstů. Každý majitel ví, jak je někdy těžké psa odtrhnout od zajímavé značky. Pes je do „četby“ silně pohroužen a podle pachu dokáže zjistit postavení, věk a pohlaví druhého psa, rozpozná, zda je kastrovaný, nebo ne, zda ho zná, nebo je cizí. A pokud nekastrovaný pes najde pach od háravé feny, je soustředění ještě výraznější a v tu chvíli skoro nevnímá, co se kolem něj děje. Psi jsou totiž z pachových signálů schopni vyčíst řadu informací, mimo jiné i to, jestli je už fena připravená na páření. Takové feromonové dopisy jsou pro psy naprosto fascinující. Můžete pozorovat, že psi cvakají zuby, sliní a flémují, což je intenzivní, aktivní čichání a nasávání pachových informací. Pes má přitom pootevřenou tlamu, vytažené pysky a větří. Některým psům u toho i cuká čelo. K flémování se používá tzv. Jacobsonův orgán, což je smyslový orgán trubicovitého tvaru, který spojuje oblast patra horní čelisti a nosní dutiny. Pachové informace se tak přenášejí z dutiny ústní, přes čichový epitel do mozku, kde se zpracovávají.

Pachové vzpomínky
Čichové vjemy jsou zpracovávány v různých částech mozku. Psi si ukládají pachové vzpomínky po celý život, což ovlivňuje jejich chování. Díky pachům se orientují, rozpoznají, co je poblíž za psa nebo člověka a dokonce umí i vyhodnotit jeho rozpoložení a zdravotní stav. Této jedinečné schopnosti se využívá k diagnostice různých nemocí. Vycvičení psi dokážou čichem rozpoznat nejen různé druhy rakoviny, hrozící diabetické kóma, ale třeba i lidi nakažené koronavirem. Odborníci se domnívají, že větší psi, například němečtí ovčáci, mají bystřejší čich než menší plemena. K služebním účelům se používají především němečtí a belgičtí ovčáci. Vytrvalým stopařem, který má vynikající čich, je i bloodhound.

Přeznačkování a hrabání
Psi po sobě pachové informace zpravidla přeznačkovávají, aby je překryli. Dalším charakteristickým psím signálem je hrabání zadníma nohama. Samci obvykle toto chování provádějí častěji a intenzivněji než feny. Tím, jak střídavě mohutně hrabou a mění nohy, lítá kolem tráva i kousky zeminy. Je to jeden z prvků imponujícícho chování, kdy se psi takto předvádí a opticky označují svůj revír. Druhou funkcí je i šíření vlastního pachu.

Zdroje: Ronald Lindner, Co pes skutečně chce, Knižní klub, 2010
PAUL MCGREEVY, Rádce pro milovníky psů, Argo, 2006
Fotka od Pezibear z Pixabay