Proč to dělá?

Všichni psi, ať už se jedná o sibiřského huskyho nebo malého pekinéze, mají ve svých genech zakódované určité společné zvyky a vzorce chování. Není se čemu divit, jejich prapředek - vlk - je stejný.

Kňučí
Kňučení bývá většinou spojeno s dožadováním se pozornosti, ale může to být také volání o pomoc. Štěňata kňučí, když jim je zima, mají hlad nebo jsou opuštěná. Jedná se o jeden z prvních hlasových projevů, který psům zůstává až do dospělosti. Jelikož jsou psi na nás – lidech, do značné míry závislí, dožadují se kňučením nejrůznějších potřeb (venčení, jídlo, pozornost atd.).

Žere trávu
Je to zcela normální chování, které nemá nic společného s tím, „že bude pršet“. Většina psů ji požírá ve chvíli, kdy trpí žaludeční nevolností. Tráva jim totiž pomáhá obalit žaludeční šťávy nebo nestravitelný obsah žaludku a následně ho vyzvrátit. Někteří psi si dokonce vybírají: Když se chtějí vyzvracet, žerou především dlouhou ostrou trávu, když ji chtějí nechat projít trávícím traktem, zvolí spíš kratší a mladší výhonky. Mnoho psů si na trávě pochutnává pravidelně a dělají to ze zvyku.

„Stele“ si pelech
Jistě to znáte, než váš pes ulehne, pořádně si pelech prohrabe a několikrát se otočí. Je to pozůstatek chování z minulosti, kdy divocí psi spávali ve volné přírodě. Svůj prostor pro ležení v trávě si museli nejdřív udusat a připravit. Také březím fenám před porodem velí instinkt vyhrabat si pelech pro sebe a štěňata. V dnešní době už feny většinou nemají možnost vyhrabat si venku noru, tak alespoň pečlivě vyhrabou vše z porodní bedny.

Zvedá při močení nožičku?
Dělají to psí samci, aby si označkovali „své“ území a překryli značky jiných psů. Na keřík či pouliční lampu tímto způsobem vysílají jasný pachový signál. Díky zvednuté nožičce čůrají na vyšší místo a signál se tak může roznést všemi směry. Ovšem i některé fenky zvedají nožičku. Jsou to obvykle samice, které stojí ve skupinové hierarchii velmi vysoko nebo mají o sobě velké mínění…
Problém nastává, pokud si pes začne značkovat i doma. Dělají to především psi malých plemen s nástupem pohlavní dospělosti. Příčinou může být málo časté venčení na místech, kde by mohl pes zanechat svoji pachovou značku, narušení teritoria (jiný pes, návštěva), snaha upoutat pozornost, nejistota a strach či nevyjasněná pozice psa v rodině. Problém je, že jakmile pes začne značkovat na určitých místech a cítí svůj pach, má snahu značku čas od času obnovit.

Zahrabává si trus
Někdo může mít dojem, že si pes hrabáním okolo své „nadílky“ chce po sobě uklidit, ale není tomu tak. Vždyť rozhrabaná zemina většinou dopadne na opačnou stranu od hromádky. Stejně jako značkování, tak i kálení má svou sociální funkci. Bylo zjištěno, že hrabání okolo exkrementů neslouží k zamaskování přítomnosti psa, ale psi si naopak dané místo tímto způsobem značí. Psi mají totiž na tlapkách mezi prsty potní žlázy, jejichž výměšek se hrabáním uvolní a zanechá na zemi všem ostatním psům pachovou značku. K stejnému typu hrabání někdy dochází i při značkování.

Válí se v mršině či ve výkalech
Ačkoliv je to pro člověka těžko pochopitelné, pro psa je to bohužel přirozené chování. Vždyť lidská preference vůní a pachů je naprosto odlišná - pro nás příjemný parfém je pro psa nesnesitelný zápach a opačně. Veskrze všem psovitým šelmám se pach rozkládajících se bílkovin či exkrementů velmi líbí a zálibně jej nasávají. Poté se často se v této „lahůdce“ vyválejí, aby jim „vůně“ déle vydržela. Dává jim to příležitost překrýt svůj vlastní pach a stát se zajímavějším pro ostatní psy. Vzhledem k tomu, že podobné chování bylo zaznamenáno i u vlků, jedná se jistě o pozůstatek společné evoluční minulosti. Vysvětlení tohoto chování je několik: Podle některých odborníků chce pes načichnout, aby byl pro ostatní příslušníky svého druhu zajímavější. Druhé, pravděpodobnější vysvětlení zase říká, že pes tímto způsobem maskuje vlastní pach, aby měl lepší příležitost přiblížit se ke kořisti. Poslední vysvětlení tvrdí, že pach psa je jen druhotným důsledkem celého jednání. V první řadě jde především o to, aby mršina načichla psem. Tím, že si na ní umístí svou pachovou značku si ji přivlastňuje a potažmo si i označuje své teritorium.

Požírá výkaly
Bohužel i tuto „chuťovku“ zná velké množství chovatelů psů. Mnohdy se toto chování vysvětlovalo jako nutriční nedostatek určitých látek, ale dnes víme, že to dělají i psi, kteří mají naprosto vyváženou stravu. Požírání exkrementů je tak pravděpodobně pozůstatkem od vlků, kteří často požírali trus a obsah střev ulovených býložravců. Tím si doplňovali minerály, vitamíny a další látky, které se nacházejí v natrávené zelené hmotě. U psů je tzv. koprofagie za určitých okolností normálním chováním. Feny po porodu čistí svá štěňata a požírají jejich výkaly, aby udržely pelíšek čistý. Opět je to pudové chování, které pozůstalo z dávných dob. Zabraňují tak propuknutí infekce a omezují zápach (ostatní predátoři je tak hůře vyslídí). Požírání vlastních výkalů je u štěňat naučené chování, které mají odpozorované od feny, ovšem pokud tak činí i dospělý pes, může být důvodů více (zvědavost, malé množství vlákniny v krmené dávce, hlad, nepravidelný režim krmení, nuda atd.). Ovšem nejčastější důvod je jednoduchý – prostě jim to chutná!

„Sáňkuje“
Když si pes začne otírat konečník o zem, zvedne přitom zadní nohy a s pomocí předních se vozí, říká se, že sáňkuje. Příčin může být několik, ale většinou se jedná o ucpané či zanícené anální žlázky. Mezi lidmi se tvrdí, že psi sáňkují, když mají červy. Je sice pravda, že při silném náporu červů se může dostavit svědění kolem řitního otvoru a pes začne sáňkovat, ale většinou je příčina právě v análních žlázkách. Někteří psi se vozí po zadku také tehdy, když sežrali hodně trávy, která pak zabraňuje správnému vyměšování stolice.