Psa za vysvědčení - ano nebo ne?

Konec školního roku s sebou nevyhnutelně přináší i hodnocení celoroční práce našich potomků v podobě vysvědčení. Pokud nejsou výsledky příliš slavné, otázka odměny bývá vyřešena velice snadno. Když nám však naše ratolest přinese slušné vysvědčení, často nezbývá než splnit sliby, které jsme na počátku školního roku dali, případně pozorně naslouchat vysloveným přáním. Jak se však zachovat v případě, kdy naše dítě vyhrkne : Koupíš mi za vysvědčení pejska?

Své by nám k tomu mohla říci majitelka psího útulku v Modřanech paní Jaroslava Kladivová. Každým rokem koncem prázdnin se řady jejích svěřenců rozrostou o četné ‚dárky za vysvědčení‘. Najednou s příchodem nového školního roku jsou pejsci na obtíž. V tom lepším případě je přivedou do některého z útulků, v tom horším se jich pokouší zbavit jinak nebo je prostě někde nechají svému osudu. „Zrovna v minulých dnech se mi podařilo umístit čistokrevného kokršpaněla s průkazem původu, kterého rodiče pořídili za nemalý obnos své jedenáctileté dceři. Ta bohužel neměla o pejska zájem a tak po dvou měsících skončil u nás. A to nemluvím o dvou štěňatech, která jejich majitelé nemilosrdně opustili. Tříměsíční štěně do útulku přivedl chlapec, který ho objevil v Braníku na hřišti. A štěňátko, které vypadá jako kříženec čivavy s jezevčíkem, se našlo zanedbané a vyhladovělé na pískovišti v Modřanech,“ vypočítává Jaroslava Kladivová. Sama rozhodně pejska za vysvědčení nedoporučuje a ani své svěřence pro tento účel nechce novým majitelům dávat. Když se musí pes po dvou měsících v rodinném prostředí vrátit zpět do útulku, je to pro něho velmi traumatizující zážitek.
„Když rodiče pořizují dětem psa například za vysvědčení, často si neuvědomují, co všechno péče o zvíře obnáší. Že s ním bude muset někdo z rodiny každý den chodit ven, a to nejlépe aspoň dvakrát denně. Dobrotu nedělá ani to, když všichni odejdou do práce nebo do školy a pejska nechají celý den zavřeného doma,“upozorňuje náměstek pražského primátora Pavel Klega. Sám je vášnivým pejskařem a spolu se svou manželkou Martinou jsou patrony modřanského psího útulku paní Kladivové.
„Vlastnictví psa s sebou přináší i určitá omezení, jsou místa, kam vás s ním nepustí. V úvahu je třeba vzít i druh bydlení, který rodina má. Je například nesmysl brát si velkého psa do malého bytu, potom trpí jak rodina, tak zvíře,“ dodal.
Až tedy uslyšíte od své ratolesti přání - táto, mámo já chci štěně - dobře zvažte všechna pro a proti. Myslete na to, že je velmi pravděpodobné, že nakonec veškerá péče o čtyřnohého miláčka zůstane na krku vám, protože se pes může vašemu dítěti omrzet. Berte v úvahu i to, že po celý zbytek roku je situace jiná než v době dovolených a prázdnin, a že vám zaneprázdnění znemožní věnovat pejskovi patřičnou péči. Pejsci mohou přinést velkou radost a potěšení každému, kdo si je opravdu zamiluje. Pořizovat si je jako chvilkový rozmar je nezodpovědné.