Psi nejsou jediní. Asistovat lidem s postižením mohou i koně nebo opice.

Asistenční psy jsme si zvykli běžně vídat v ulicích, obchodech i dopravních prostředcích. Přátelská povaha, láska k člověku a přirozená inteligence z nich činí excelentní pomocníky při všech běžných činnostech. Věděli jste ale, že je možné vycvičit i další zvířecí asistenty?

Hned po psech se v pomáhání osobám s různými druhy postižení uplatňují překvapivě koně, přesněji řečeno mini koně. S výcvikem vodicích mini koníků začali v Americe manželé Burlesonovi již v roce 1999 a v Česku se do čela pilotního projektu postavila Zuzana Daušová, ředitelka organizace Helppes – Centra výcviku psů pro postižené. Po dlouhém a náročném výběru byla v roce 2011 z Holandska dovezena dvouletá kobylka Katrijn. Výcvik jí šel výborně ‚od kopýtka‘ a už po čtyřech měsících byla schopná vést nevidomého člověka. Momentálně je Katrijn jediným úspěšně vycvičeným mini koněm nejen v ČR, ale v celé Evropě. Kromě vedení dokáže podávat věci, otevřít dveře či ledničku, pračku, vyndat požadovaný předmět ze skříňky, dokonce i rozepnout zip či svléknout rukavice. Spoustu úkonů se přitom naučila pouhým pozorováním svých psích kolegů. Stejně jako pes musí mít i asistenční kůň hlavně zápal a ochotu spolupracovat s člověkem. Důležitá je také odolnost vůči okolním podnětům, aby se zvíře v rušném prostředí neplašilo.

Oproti psům mají mini koníci výhodu v podobě dlouhověkosti. Protože se dožívají třiceti až čtyřiceti let, mohou být člověku téměř celoživotním partnerem. Naopak nevýhodu může představovat potřeba velkého venkovního výběhu a ‚neskladnost‘ koníka například při cestování nebo návštěvě restaurace.

Dalším zvířetem, které se v americkém Bostonu podařilo úspěšně vycvičit do role asistenta, je opice malpa kapucínská. Opice mají ze všech zvířat nejšikovnější ruce, takže zvládnou i takové úkony, jako je otáčení stránek knihy, podání skleničky s pitím, mačkání tlačítek na telefonu či počítači nebo zasunutí CD do přehrávače. Hendikepem opiček je fakt, že jsou cvičeny pouze pro pomáhání v domácím prostředí a jsou ohroženy lidskými infekcemi. Také jejich výcvik je náročnější a poměrně dlouhý.

Jestli se budou koníci, či dokonce opičky objevovat ve výcvikovém centru Helppes a ve službách lidí s postižením častěji, zatím není jisté. Už teď ale víme, že trpělivost a zkušenosti profesionálů pod vedením Zuzany Daušové dokáží s těmi správnými zvířaty téměř zázraky.

Text: Kateřina Kubíčková

Foto: archiv Helppes