Je všeobecné známo, že pes patří mezi smečková zvířata, která žijí bohatým sociálním životem. Každý člen zaujímá mezi ostatními určité místo, a to buď hodnostně vyšší, blíž k vůdci smečky, nebo naopak nižší, společensky méně významné až zcela podřízené. Jak to souvisí s krmením?
Na vrcholu byli vždy ti nejzdatnější jedinci, kteří měli dominantní postavení (a z něj vyplývající výhody), ale k tomu měli velkou zodpovědnost za ostatní členy smečky, pro něž museli zajišťovat dostatek potravy. Domestikovaný pes domácí většinou uznává za vůdce smečky svého majitele a svou aktivitu spojenou s obstaráváním potravy omezuje hlavně na dělení se o kořist, kterou opatřil pán-vůdce. Příležitostně samozřejmě nepohrdne drobnou kořistí. Ať už v teritoriu smečky (doma), nebo mimo něj (na procházce, například v okolí odpadových košů). Je však třeba podotknout, že v dnešní době už je v domácí smečce poněkud smazána identita vůdce smečky a je zastoupena dodavatelem potravy. Spíš to probíhá tak, že pes si mnohdy bez ohledu na naše přání a snahy sám zvolí vlastního šéfa, kterého je ochoten (a to ne ve všech případech) respektovat. Dá se říct, že spolehlivě rozpozná skutečnou autoritu ve smečce. Mnohdy také nejvíce miluje paničku, která mu dává potravu.
Předložení misky
V přírodě má krmení ve vlčí smečce svůj přesný řád, který se může (samozřejmě jen do jisté míry) stát modelem i pro způsob krmení psa v domácnosti. V první řadě je nutné zdůraznit, že vlk, předek psa, je zvíře se soumračnou aktivitou. To znamená, že vybraní jedinci-lovci vyráželi na lov v podvečer, kdy byly odpočinutí po celodenním polehávání. Doba lovu také patřila k nejčastější době přijímání potravy. Proto je nejvhodnější doba pro předkládání krmné dávky podvečer (samozřejmě se bere do úvahy dospělý pes). Z hlediska rizika torze žaludku je však vhodnější krmnou dávku rozdělit raději na dvě porce s tím, že ta večerní je větší (servíruje se samozřejmě až po procházce, aby byl pes po jídle v klidu).
Hierarchie
Z hlediska hierarchického postavení se v přírodě jako první nejprve nasytí vůdce smečky, postupně jeho nejbližší podřízení a samice, nakonec čekají nejpodřízenější členové. Výjimku z pravidla mají do určité míry jen štěňata. Proto pokud vás pes při večeři hladově sleduje a hypnotizuje každé vaše sousto, nemusíte se cítit sobecky, je to přirozené, pes čeká, až se nasytí vůdce a má jistotu, že jeho chvíle přijde. Teprve po večeři dostane také svou plnou misku. Ovšem pokud psovi od stolu dáte něco ze svého jídla, příště už mu budete těžko vysvětlovat, že se to nedělá. Motivace v podobě jídla patří u psů k nejsilnějším a pokud se několikrát dočkali úspěchu, budou se vytrvale snažit dále, i za cenu daleko častější špatné zkušenosti (okřiknutí či trest).
Hltání
Možná si kladete otázku, proč většina psů tak hltá. Opět hledejme odpověď v přírodě. Vlci neměli v konkurenci dalších nočních tvorů čas na dlouhé hodování u své kořisti. Vlk urval, co mohl, po velkých kusech maso spolykal a prchal do ústraní. Teprve tam pak zhltaná sousta vyvrhl a v klidu rozkousal a snědl, nebo se o ně podělil s mláďaty. I když dnes v bezpečném prostředí domova už psovi žádné riziko nehrozí, přece jen hltání přetrvává. I zpětné vyvrhování nestrávené potravy nemusí být příznakem nevolnosti nebo onemocnění. Pokud však zvracení trvá déle, je nutné odhalit příčinu a vyhledat veterináře. Jestliže psovi předložíte misku v době vaší večeře, dosáhnete pouze toho, že pes spolyká své krmení ještě rychleji než obvykle, protože ví, že čím později se dostaví ke stolu, tím víc mu ostatní snědí. Je lepší, když dáte psovi krmení až po vaší večeři, nebude tak pospíchat.
Nechceš? Máš smůlu!
U psa ovšem nepodporujte ani zbytečné loudání a krmení na pokračování. Pes by měl mít svou misku, ve které bude mít svoje krmení a dost. Pokud to nechce, má smůlu. Psi mají občas tendence s jídlem otálet a tím zkoušet majitele, jestli náhodou nedostanou něco lepšího. Pokud toto nechutenství nemá jiný důvod, psovi na tuto hru nepřistupujte, jinak byste docílili jen toho, že začne být vybíravý. Obecně platí pravidlo, že krmivo v misce by nemělo zůstat déle než 20-30 minut. Jestliže za tu dobu pes svou dávku nesní, a misku opustí, odstraňte zbytky, a jídlo mu předložte až v další obvyklou dobu krmení. Nikdy mu nenechávejte krmivo v misce průběžně, po celý den, jako se často krmí kočky. Pes má navíc rád pravidelnost, proto se ho snažte krmit každý den v přibližně stejnou hodinu.
Zdroj: Jak nakrmit pejska a kočičku, Vladimír Škrdlík a Michal Císařovský, Canis, 1994
Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů.