Rozhovor s Pavlou Koukolovou nejen o retrievrech

Pavla Koukolová má smečku 25 retrievrů, se kterými se kromě aktivní canisterapie věnuje i základům sportovní a lovecké kynologie. Se psy tráví celý den a jak sama říká, retrievři jsou náplní jejího života…

Co vás přivedlo k nápadu realizovat projekt nadstandardní kynologické služby?

Z praxe znám mnoho případů, kdy dochází ke zbytečnému nedorozumění mezi majitelem a jeho psem. Jeden z důvodu je ten, že nikdo nedokáže odhadnout, jaký charakter bude mít osmitýdenní štěně, když si ho odváží domů od chovatele. Každý pes je individualita a každý potřebuje trochu jiný přístup, životní styl, důraz na detaily. Na jedné straně jsou lidé, kterým vyhovuje klidnější pes, naopak jiní preferují vysoce náruživého jedince. Snažím se tímto programem docílit oboustranné spokojenosti v životě člověka a psa. Myslím si, že lidé by měli porozumět principům psího života a pochopit nekomplikované projevy psího chování a přála bych všem svým klientům krásné vzpomínky na jejich společné chvíle. Ne náhodou jsem pro tento projekt zvolila sportovní retrievery. Tito psi jsou atletičtí, drobní, velmi komunikativní a kontaktní, bystří, inteligentní, s nekonečnou chutí pracovat a vyjít člověku maximálně vstříc.

Jaký je hlavní cíl připravovaného projektu?

Cílem projektu je vybudování výcvikového a výzkumného střediska (a rozvoj cestovního ruchu) z fondů EU nebo investic soukromého investora. Toto středisko je unikátní svým zaměřením - aktivní canisterapií, která je na vysoké úrovni v péči o psy a klientelu z celého světa a spadá pod občanské sdružení. Projekt je zaměřen na handicapované klienty a v neposlední řadě i na klienty, kteří z různých důvodů „vyhořeli“. Další variantou je komerční sekce střediska. Jako jediný komplex v ČR bude schopné pokrýt náročné požadavky na pořádání celosvětových akcí (soutěže, tréninky). Zaměřovat se bude rovněž na vybudování bažantnice pro komerční a závodní účely. Středisko bude zahrnovat obytnou část pro klienty - penzion (apartmány s předzahrádkou), restauraci, společenské prostory pro konání přednášek a volnočasových aktivit (hrnčířská dílna, malování, masáže…), obytnou sekci pro psy, sklad pro rakouské superprémiové krmivo PERRO, které zastupuji pro ČR, oplocené pozemky s úpravami nutnými pro výcvik. V neposlední řade vybudováním střediska dojde k vytvoření nových pracovních míst v různých oblastech (výstavba nebo rekonstrukce centra, ubytování, gastronomie atd.)

To zní opravdu zajímavě. V jaké jste nyní fázi?

V současné době hledám investora na financování tohoto projektu a nové prostory k trénování - louky, les, vodní plochy. Pokud by se našel majitel pozemků, kterému by nevadilo trénování (psi trénují po jednom a jsou celou dobu pod dohledem), prosím kontaktujte mne. Psi přinášejí aporty, nezasahujeme do honiteb, nerušíme zvěř ani neničíme prostředí.

Zmínila jste se o aktivní canisterapii. Můžete program čtenářům víc přiblížit?

Aktivní canisterapií chci předávat své zkušenosti a poznatky o psech (poznávání jejich povah, strávení společného času - mazlení, venčení, trénování, péče), které jsem získala při práci se svými psy a při pobytech v zahraničí. Programem bych chtěla připravit klienty (zdravé i nemocné) na soužití se psem, nebo jim naopak pomoct pochopit, že psa nedokážou vychovat, pečovat o něj a hlavně přijmout změny, které nastanou s jeho příchodem do domácnosti. Návštěvy se psem probíhají u klientů v domácím prostředí, aby si okamžitě dokázali uvědomit všechny potřeby, které živý tvor má. Jejich četnost si podle svého uvážení zvolí sami. Zároveň je tento program vhodný jako určitý stupeň výchovy dětí. Aktivní canisterapie probíhá formou hry, takže baví i nejmenší. Vymýšlíme testy, při kterých děti vidí, že pes dokáže navazovat kontakt, komunikovat, radovat se a předávat nadšení. Děti tak neztrácejí vztah k přírodě a ke zvířatům, což je v dnešní době velmi důležité. Pevně věřím, že po takto strávených hodinách nebude docházet k týrání psů a jejich odkládání do útulků.

Kdy jsou psi připraveni samostatně vykonávat aktivní canisterapii? A jak probíhá jejich umístění k novým majitelům?

Přibližně ve 20. až 24. měsíci věku. V případě zájmu o koupi psa je velmi vhodné seznamovat se s ním v průběhu přípravy a tréninku. Člověk s ním tak naváže přátelský vztah a osvojí si povelové techniky. Tato fáze probíhá formou zhruba dvouhodinových návštěv, kdy pes v mé společnosti poznává svůj nový domov, seznamuje se s novými majiteli, ale pokaždé odcházíme spolu domů. Při těchto návštěvách od počátku učím psa návykům, které od něho budou vyžadovány a nové majitele seznamuji s přístupem k psovi a jeho dosavadním životním stylem. Zpravidla dochází i ke změně chování a myšlení nových majitelů. Po předání psa ho podle domluvy s majiteli i nadále navštěvuji. K občasným návštěvám je brán i jiný pes z naší smečky, aby umístěný jedinec byl stále v kontaktu s ostatními psy.

Na jaké klienty se zaměřujete?

Především na klienty, kteří „vyhořeli“ z důvodů vysokého psychického vypětí, pracovního stresu, existenciálních změn (úmrtí blízkého člověka, odchod dětí z domova, odchod do důchodu, změna životního stylu…) a samozřejmě na děti. Dále se zaměřuji na klienty, kteří jsou handicapovaní, avšak mají touhu žít se psem, věnovat se výcviku, soutěžím a dokážou i tak v životě zdolávat výzvy a posouvat své hranice. Pro ně je plánovaná celoevropská soutěž „Para Working Test“ (soutěž vycházející z celosvětově známé paralympiády nebo Charity Working Test pořádané v Německu).

Proč jste si ze všech plemen vybrala právě retrievry? Čím vás učarovali?

Učarovali? Jelikož nic není náhoda, tak bych řekla, že to byl osud… Můj první retriever byl z výstavní linie, která je běžná v ČR (robustní, těžší typ). Líbil se mi chlupatý zlatý retriever a přála jsem si fenu, která se mnou bude chodit běhat. S Arou jsem začínala trénovat a nakonec jsme se zúčastnily spousty soutěží u nás, a jako první zástupci z České republiky i zkoušek v zahraničí. Právě při těchto startech v Rakousku a Maďarsku jsem viděla sportovní retrievery, kteří u nás do té doby nebyli. Tito psi drobné postavy jsou velmi bystří, kontaktní, komunikativní a atletičtí. Navíc milují práci a trénování. Plemeno bylo vyšlechtěno pro práci po výstřelu tzn. přinést kachnu, bažanta, když je zvěř střelena. Tuto skutečnost by měl každý majitel retrievra respektovat a nedělat z něj gaučového psa, nýbrž mu dopřát zaměstnání. Nemusí bezpodmínečně střílet, aby jeho pes nosil zvěř, já to taky nedělám. Trénujeme s látkovými aporty a tenisovými míčky. Jsem aktivní člověk milující život a tito psi jsou jeho náplní.

Při soužití se psy upřednostňujete jejich přirozený vývoj ve smečce mimo kotce. Co to v praxi znamená?

Každý pes dostává potřebný čas na výchovu, aby úplně pochopil princip a rozvíjel se přirozeně a systematicky. U každého jedince je to zcela individuální, některému stačí 16 měsíců, jiný jich potřebuje 24, aby si vše zafixoval a porozuměl podstatě výchovy. Všichni psi jsou součástí našeho rodinného života, tak aby již štěňata (importovaná ve věku 8-10 týdnů ze zahraničí nebo narozená v naší smečce) získávala informace o přirozené hierarchii s vůdcem – člověkem - v čele. Tato metoda výchovy vyžaduje neustálou koncentraci a pohotovost. Život ve smečce má tvrdá pravidla, stále probíhá upevňování pozic v hierarchii. Každý den dochází ke konfrontaci, při které člověk může vidět rozdíly v typech osobností jednotlivých psů. Chci se dostat do hloubky psích charakterů, když byli odvrženi a citově strádají, nebo pod přetvářku a uzavřenost, kterou pochytili od lidí. Chci se naučit „tvrdá“ pravidla smečky, abych pochopila život v jednoduché, přirozené podobě a touto cestou pak vedla hlavně majitele, aby nebyli otroky psů, nepolidšťovali je a nevnucovali jim svoji opičí lásku. Z těchto důvodu jsem přerušila účast na soutěžích. Se svými psy jsem 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a stále nevycházím z údivu, jak „hluboký“ je jejich svět. Smečka se skládá z 20 až 30 jedinců, aby byly co možná v největší míře zastoupeny různé druhy osobností a věkové hranice psů. Štěně je bráno od prvních dnů jako právoplatný člen a učí se okamžitě pravidlům (jízda v autě, vycházky, hry, krmení, trénování, pobyt v rodinném prostředí, volný čas na rozvíjení myšlení, kontakt s dětmi, cizími lidmi a psy…). Vše je plně uplatněno v aktivní canisterapii.

To je tedy pěkný houf retrievrů… Jak člověk k tolika psům přijde?

Moji smečku jsem sestavovala zhruba 5 let a k dnešnímu dni se skládá z 25 jedinců (11 psů a 14 fen) různého věku (3 měsíce až 7 let). Jedná se o sportovní retrievery ze špičkových linií a výborných pracovních chovů z Anglie, Irska, Švédska, Dánska, Finska. K těmto importovaným jedincům se v roce 2011 narodil jeden vrh čtyř feneček. Díky nim jsem získala důležité informace ohledně přirozeného vývoje štěňat ve smečce. Nádherné bylo sledovat matku, jak seznamuje štěňátka ve věku asi 10-12 týdnů s okolím, různými předměty a toleruje blízkost ostatních členů smečky. Do výchovy štěňat a her se zapojoval i jejich otec (na rozdíl od komerčních chovů, kde je fena k psovi dovezena, nakryta a tím úloha psa končí). Fena kojila, dokud si pod ni štěňata stoupla a kojení potřebovala, ve věku cca 12 týdnů pak mateřské mléko sama přestala vyžadovat.

Moc si nedokážu představit, jak vypadá běžný den s tolika psy. Přiblížíte nám váš denní harmonogram?

Ano, můžu to popsat i časově.

7.00-8.00 Někteří jedinci jsou velmi kontaktní a vyžadují časté mazlení a hlazení. Tato skupina psů spí se mnou v posteli, je to pro jejich psychický vývoj velmi důležité. Snažím se omezit zbytečné stresové situace na minimum. Pokud je tedy důležitý neustálý kontakt, je jim dopřán. Tito psi jsou vhodní pro klienty, kteří touží po častém fyzickém kontaktu. Na druhou stranu psi respektují můj prostor a mazlíme se až po mém probuzení. V žádném případě si nedovolí mě vzbudit. Mazlením a hraním začíná každý náš den. Všichni psi jsou přes noc se mnou v obytném prostoru, pouze hárající feny jsou uzavřeny v oddělené místnosti, která přímo navazuje na naši hlavní obytnou zónou. V letním období mají přes noc volný přístup na zahradu.

8.00-10.00 Následuje pověšení pelíšků na čerstvý vzduch, zametání, desinfekce podlah a krmení. Každý člen má svoji misku. Psi čekají na zavolání jejich jména, tím je dán povel ke krmení. Ostatní čekají ve skupině, dokud je nevyzvu jménem. Mají neomezený přístup k pitné vodě. Samozřejmostí je i úklid zahrady od exkrementů.

10.00-11.00 Psi nastupují do auta (opět na výzvu, ostatní čekají na zahradě). Pobytem v autě mají psi zhruba hodinu klidu po jídle. V této době odpočívají a spí. Pobyt v autě je jejich každodenní výcvikový proces. Musí být zvyklý cestovat a cítit se ve vozidle spokojeně. Psi vědí, že jsou v bezpečí a je to jejich druhý domov.

11.00-12.30 Každodenní procházka - relaxování, hraní, mazlení v přírodě.

12.30-15.00 (dle ročního období) Odpočinek před trénováním. Pobyt na zahradě - volnočasové aktivity na rozvíjení jejich intelektu, do kterých nezasahuji, pokud to není nutné. Snažím se psům nechat maximum prostoru a pozorovat je. Vymýšlejí si své hry, vytváří si přátelské vztahy mezi sebou a štěňatům je dán důležitý čas na zkoumání prostředí, různých podnětů a chování ostatních členů smečky. Během této doby pracuji na zahradě, aby psi byli zvyklí respektovat činnost a čas svého majitele. Velmi zajímavé je sledovat, jak se někteří jedinci, kteří stojí o mou pozornost, snaží navazovat kontakt (kradení různého nářadí, pokládání hraček na předměty, se kterými manipuluji atd.).

15.00-19.00 (dle ročního období) Výcvik. V této sekci vedu každého jednotlivce specifickým způsobem (sportovní kynologie, lovecká kynologie, asistenční výcvik…), abych poznala jeho povahu, nadání, spouštěče stresu atd. Výcvik je pro psy zaměstnání, které je nepostradatelné pro jejich mentální vývoj. Psi, kteří čekají na trénování, jsou ponecháni v autě. Vozidlo je neustále pod mým dohledem a jsou v něm otevřená zamřížovaná okna a páté výklopné dveře, aby měli psi neustálý přísun čerstvého vzduchu. Jsou vychováni tak, že nesmí sami opustit vozidlo. Samozřejmostí je neomezený přístup k pitné vodě.

19.00-20.00 (dle ročního období) Druhá procházka - relaxování, hraní, mazlení, návštěva veterináře, pokud není akutní případ.

20.00-22.00 Příprava na spaní - urovnání pelíšků. Krmení. Druhé večerní krmení probíhá stejně jako první ranní, pouze štěňata dostávají 3-4 krmné dávky denně. Psi jsou po celodenních aktivitách unaveni a po krmení ulehají na pelíšky, povlečené matrace a polštáře, které jsou dle potřeby vyměňovány, aby byli v čistotě a suchu.

Psi u vás procházejí několika stupni výchovy. Co si pod tím můžeme představit?

Následující stupně výchovy jsou hodně konkretizované. Kromě toho probíhá i výchova jednotlivých psů během celého dne, kdy dochází k různým situacím, jež řešíme a které budou přicházet i po předání psa klientovi. Psi dostávají kompletní „výzbroj“ do života.

Školička štěňat - jedná se o přirozený vývoj štěňat od dvou měsíců mezi štěňaty velmi podobného věku a ostatními staršími psy obou pohlaví. Důraz je kladen na osvojení základních pravidel hierarchie smečky, tak aby štěně bylo připravováno na hodnotný život v dospělosti. Je mu dáno maximum mazlení, hlazení a komunikace, aby bylo pro dospělého jedince přirozené předávat lásku svým majitelům. Psi nejsou v žádném případě uzavřeni v kotcích.

Základy sportovní kynologie je pomalý a pravidelný výcvik hravou formou od 6. měsíce věku. Některá štěňata začínají s tréninkem až ve 12. měsíci života, bere se v potaz individualita každého psa. Výcvik je jednou z nejdůležitějších stupňů výchovy, psi jsou zaměstnáni a tím dochází k udržování mentální i fyzické kondice.

Základy lovecké kynologie reprezentují postupný přechod a souběžný trénink se sportovní kynologií v různém věku. Jsou akceptovány přirozené vlohy mladých psů.

Poskytujete i „pronájem psa“. Co to obnáší a pro koho se hodí?

Tato služba je vhodná především pro lidi, kteří nemají zkušenosti s výcvikem a trénováním, ale psa by si v budoucnu rádi pořídili. K výcviku jsou zapůjčeni vycvičení jedinci, trénink nebo aktivní canisterapie je pod mým vedením. Dochází k osvojení povelové techniky, navázání vztahu a porozumění se psem. Člověk též získá přehled o výkonu, povaze a inteligenci sportovního retrievra. Další možností je účastnit se soutěží se zapůjčeným psem a tím získat zkušenosti. Zapůjčení retrievra je vhodné i pro osoby, které by neměly čas se o svého psa z důvodu pracovní vytíženosti postarat, ale přesto je láká výcvik nebo start na soutěžích. Nedílnou součásti jsou tréninkové hodiny pro klienty, kteří svého psa mají. Toto inteligentní plemeno je předurčeno k práci nebo aktivnímu životu, na to by člověk měl pamatovat a zhodnotit své možnosti, než učiní rozhodnutí pořídit si ho. Nemusí se jednat vyloženě o loveckou praxi, jde o to zaměstnat svého čtyřnohého kamaráda a strávit hezký den v přírodě. Ideální je trénovaní s přáteli, kdy můžete pozorovat výkony svých i jiných psů, kteří přinášení (aportování) milují. Razím heslo, že nikdy není pozdě začít! A s výcvikem se ani nikdy nekončí... Trénujeme s látkovými aporty a míčky. Kdo viděl práci, pohyb a nadšení těchto sportovních retrieverů, musí mi dát za pravdu… Je to prostě životní styl.

Jaká jsou nejčastější nedorozumění mezi majitelem a jeho psem? Čeho by se měl člověk vyvarovat?

Nedorozumění mezi majitelem a psem je individuální problematika. Každý pes má jinou osobnost, ne vždy si obě strany vyhovují. Lidé by se měli v první řadě vyvarovat polidšťování psů. Psi nejsou na stejné úrovni, potřebují jasná, stručná pravidla a jasnou stručnou komunikaci. A hlavně důslednost! Důslednost je nesčetněkrát používané slovo, pokud jde o výchovu. Bohužel 90 procent majitelů psů neví, co znamená, a jak ji užít v praxi. Spousta lidí si plete důslednost s „být zlý“. Není tomu tak. Pes potřebuje vůdce smečky, který si svoji pozici brání tak, aby jeho chování bylo jasné a zřetelné pro všechny ostatní členy. Pokud ho ve svém majiteli nenachází, člověk se jako vůdce nechová, pes automaticky přebírá tuto úlohu. Je třeba si uvědomit, že všechno má v rukách jen a jen majitel psa. Samozřejmě musí být brána osobnost (měkkost) psa, ale pouze okrajově, nikoli jako omluva nevychovanosti.

Retrievři jsou dnes velmi populární. Jak by měl vypadat ideální páníček retrievra a kdo by si ho naopak pořizovat neměl?

Ano, retriever je velmi populární. Bohužel pro psy. Řekla bych, že je to obecné téma. Velkým problémem je nesolidnost a nesoudnost chovatelů. Tento problém je u všech plemen, je to jakýsi trend dnešní doby... Znám pár rozumných a odborných chovatelů a majitelů psů, ale bohužel existuje mnoho výjimek. Ideální páníček? Člověk, který nekopíruje všechno, co kde slyší a vidí, ale zamýšlí se nad reakcemi svého psa a dokáže předvídat situace, jež mohou nastat, aby neohrozil okolí, sebe nebo svého čtyřnohého kamaráda. Člověk, který bude mít svého psa rád, i když nebude šampion a naroste mu o jeden zub méně. Člověk, který je schopen zamyslet se nad sebou samým a chce nabídnout svému psovi hodnotný život, a je jedno jestli je to retriever, jezevčík, kříženec nebo malamut. Co by si měl budoucí majitel retrievera uvědomit? Retriever není hlídací pes, je to inteligentní tvor, který miluje společnost. Samota ho trápí. Moji psi jsou vychování pro lidi, kteří chtějí, potřebují a touží být se psem 24 hodin denně. Psi jsou zvyklí na celodenní společnost (procházky, trénování, komunikaci, mazlení, návštěvy, jízdu autem…). Jsou to jednoduše partneři člověka.