Rozhovor s veterinářkou nejen o výživě

Trápí vás otázky spojené s výživou vašeho čytřnohého mazlíčka? Rádi byste znali názory odborníka? Pak je následující rozhovor určen právě vám… Na otázky nám ochotně odpověděla MVDr. Kateřina Přerostová.

Jedním z nejčastějších námětů diskuzí mezi pejskaři je krmení jejich mazlíčků. Jedni nedají dopustit na granule, jiní dávají přednost klasickému krmení (vařené maso a přílohy). V současnosti se stává velmi populární také krmení dle BARFu (syrové maso, kosti, zelenina, ovoce atd.). Jaký typ krmení upřednostňujete a doporučujete svým klientům?

Pokud bych měla srovnávat granulované krmivo s klasickou vařenou stravou, určitě bych dala přednost granulím. Tedy v případě, že mluvíme o kvalitních, tzn. superprémiových nebo prémiových krmivech. Vařenou stravu lze těžko vybalancovat i pro dospělého psa, natož pro štěňata nebo kojící fenu. Spousta majitelů nepoužívá kvalitní suroviny, některé jsou pro psa dokonce naprosto nevhodné. Majitelům proto doporučuji krmit granulemi. Je to jednoduší způsob, při kterém máme jistotu, že pokud krmíme kvalitní značkou, pes dostane všechno, co potřebuje. Krmení BARF vypadá velice zajímavě, osobní zkušenosti s ním však zatím nemám. Je to pracnější způsob krmení, ale mnohem přirozenější, proto bych jej určitě podpořila.

Mnozí majitelé psů přidávají ke krmivu navíc vitaminy a minerály ve formě nejrůznějších doplňků stravy. V jakých případech je to v pořádku a kdy to může být naopak nevhodné?

Jestliže je pes krmen kvalitním granulovaným krmivem, není většinou potřeba přidávat vitaminy ani minerály. Výjimkou může být minerální nerovnováha u rostoucích štěňat nebo u fen po porodu, u kterých hrozí nebo proběhla eklampsie. Vždy by to ale mělo být po konzultaci s veterinárním lékařem. Právě díky granulím se u nás už prakticky nevystavuje křivice a další problémy s nedostatky těchto látek. Častěji se setkáváme s nadbytkem minerálních látek a hlavně s jejich nevyrovnaným poměrem. Kvalitní granule mají minerální látky a vitaminy optimálně vyvážené, pokud k nim majitelé přidávají další přípravky, mohou způsobit víc škody než užitku. U vařené stravy je pak naopak potřeba takové přípravky podávat, ale není snadné všechny poměry a dávky správně vybalancovat.

Když mluvíme o chybách v krmení… S jakými dietními „přešlapy“ majitelů zvířat se setkáváte nejčastěji?

Asi nejčastější je náhlá změna krmiva z jednoho typu granulí na jiné, zejména pokud se přechází z různých úrovní kvality. Většina psů a koček je odmala zvyklá jen na jeden typ krmiva, zažívání se mu přizpůsobí a jakýkoliv náhlý přechod může vyvolat změnu střevních bakterií, které pak vyvolávají průjmy a zvracení. Stejný problém může vyvolat i přechod na vařenou stravu, krmení kořeněným nebo hodně tučným jídlem. Tady můžou hrozit i mnohem vážnější onemocnění (např. zánět slinivky břišní), která mohou ohrožovat dokonce i život zvířete. Stále se setkáváme s nešvarem, kterým je krmení kostmi. Mám na mysli kosti z upečeného nebo uvařeného kuřete, králíka, krůty, vepřové kosti. Psi přicházejí často až za několik dnů s úpornou zácpou a ve špatném zdravotním stavu.

Na co si dát největší pozor, abychom psa udrželi v dobré kondici? Jakou roli na zdravotním stavu hraje kvalitní výživa?

Kvalitní strava je určitě jeden z nejdůležitějších faktorů pro udržení dobré kondice zvířat. Krmení musí být vyvážené, aby splňovalo veškeré nároky dané kategorie (stáří, velikost). Důležité je správné dávkování, aby zvíře zbytečně netloustlo, nebo naopak nehublo. Dalším faktorem je pravidelný přiměřený pohyb a u pracovních plemen také sportovní vyžití. Dále je to pravidelná péče o srst a o dutinu ústní a zuby. Nejlepší prevencí onemocnění zubů a dásní je jejich čištění. Výborně poslouží kvalitní dětský měkký kartáček, pastu lze použít jakoukoliv určenou pro zvířata. Péče o zuby je nesmírně důležitá, dutina ústní je totiž plná bakterií. Zubní plak a zanícené dásně jsou zdrojem infekce pro celé tělo, hlavně pro srdce a ledviny. Proto je vhodné odstraňovat zubní kámen i u starších jedinců. U každého psa je potřeba sledovat také stav drápů, hlavně u prstů, které nejsou v kontaktu se zemí. Ty často přerůstají, můžou se stáčet a zarůstat. U některých plemen psů i koček se vyskytuje výraznější slzení očí. Není vhodné používat lidské oftalmologické přípravky. Nejlepší na omývání očí je černý (neslazený) čaj nebo odvar ze světlíku lékařského. Do uší není vhodné cokoliv kapat. Zdravé ucho nepotřebuje čistit, nemocné potřebuje léčit. U pudlů a dalších plemen, které mají zvukovod porostlý srstí, je vhodné srst vystřihávat, ale nevytrhávat!

Velkým problémem poslední doby je obezita, která se projevuje nejen u lidí, ale i u domácích mazlíčků. Jaká je nejčastější příčina tloustnutí? Co dělat, aby se zvíře dostalo zpět na optimální váhu?

V poslední době opravdu přibývá obézních zvířat. Hlavní problém je překrmování a krmení nevhodnou stravou. Největší neřestí jsou pamlsky, ať už ty určené pro zvířata, nebo například piškoty. Dále je nevhodné krmení lidským jídlem od stolu. Denní dávku krmiva je potřeba upravit podle výdeje energie. Stejně jako u lidí i u zvířat jsou jedinci, kteří k obezitě mají větší sklony, jsou to přímo některá plemena (bígl, retrívři, kokršpanělé, šeltie) a zejména pak kastrovaná zvířata. Pokud zvíře na předepsané dávce krmiva přibírá na váze, musí se dávka snížit. Je také možné přejít na light krmiva, která jsou určená pro takové jedince. Většina firem vyrábějící granule už myslí i na kastráty a vyrábějí krmiva speciálně pro ně. Dále je potřeba zvýšit pravidelný pohyb. Pro opravdu obézní jedince existují dietní programy od různých firem vyrábějící klinické diety. Ty lze však krmit pouze pod dohledem veterinárního lékaře a po omezenou dobu.

Nemoci pohybového aparátu jsou v psí populaci bohužel velmi rozšířené. K prevenci a podpůrné léčbě se často doporučuje přidávání chondroprotektiv. Kdy je přidávání kloubní výživy vhodné, nebo přímo nutné?

Chondroprotektiva lze podávat preventivně i léčebně. Existuje velká škála těchto přípravků. Některé preparáty jsou určené pro rostoucí zvířata, pro psy v zátěži jako prevence poškození kloubních chrupavek… Některé obsahují přírodní analgetika, ty jsou vhodné zejména při bolestivých stavech. Používají se po úrazech na pohybovém aparátu, při vrozených onemocněních kloubů, u seniorů s degenerativními onemocněními kloubů, vazů a páteře. Díky nim se zlepšuje pohyblivost kloubů a snižuje se bolestivost.

Kočky jsou v oblíbenosti mezi domácími mazlíčky hned na druhé příčce za psy. Už neplní jen funkci lovce myší, ale pro většinu lidí jsou rodinnými společníky. Díky domácímu prostředí a omezenému množství pohybu mají často skon k tloustnutí. Dalším faktorem k nárůstu hmotnosti je i kastrace. Jak by tedy měla vypadat vyvážená strava vykastrované kočky žijící v bytě?

Kastrovaná zvířata mají většinou sklony přibírat na váze. Jsou klidnější, méně se pohybují, proto by výživa měla obsahovat méně energie. Oproti psům jsou kočky striktnějšími masožravci, potřebují více kvalitních proteinů. Ty jim zabezpečí kvalitní maso, které je i dostatečným zdrojem taurinu, který kočky potřebují a nedokážou si ho vytvořit samy. U některých zvířat je potřeba podávat krmiva s vyšším obsahem vlákniny, aby se zabránilo tvorbě trichobezoárů. Krmiva by měla i upravovat složení a pH moči, aby se předešlo onemocněním dolních močových cest a tvorbě močových krystalů a kamenů. Důležitá je i frekvence krmení. Krmivo by se nemělo nechávat neustále volně přístupné, ale mělo by se podávat dvakrát až třikrát denně. Kočky obecně pijí nerady z misky, mají raději tekoucí vodu. U jedinců , u nichž potřebujeme zvýší příjem tekutin, je vhodné pořídit fontánky.

Většina zvířat zhruba 2x ročně prochází obdobím zvýšeného línání, což je v dnešních dnech velmi aktuální. Chceme-li urychlit růst nové srsti a zlepšit její kvalitu, je vhodné podávat různé přípravky na srst. Jaké doplňky stravy byste chovatelům doporučila?

Existuje velká škála přípravků, většinou jsou základem oleje bohaté na nenasycené mastné kyseliny omega 3 a omega 6. Zejména rybí, brutnákové a pupalkové oleje. Tyto oleje zlepšují nejen kvalitu srsti, ale i kůže. Možné je i podávat vitamín H (biotin). Kromě toho je nutné pravidelné vyčesávání srsti, eventuelně je možné zvíře vykoupat kvalitním šamponem a kondicionérem. Koupání pomůže odstranit uvolněné chlupy.

Zvířata nám nedělají jen radost, jsou období, kdy potřebují také naši pomoc, protože nejsou zdravotně v pořádku. V těchto situacích navštěvujeme veterinární kliniky. Jaké jsou nejrozšířenější nemoci psů a koček? S jakými obtížemi přicházejí zvířecí pacienti nejčastěji?

Nejčastěji jsou to průjmy, zvracení, onemocnění kůže (nejrůznější alergie, hot spot), dále onemocnění uší, očí, dutiny ústní a zubů. Na podzim a na jaře tradičně tzv. psincový kašel. U fen jsou časté záněty dělohy, u psů problémy s prostatou. U koček jsou velice časté problémy s dolními močovými cestami (FeLUTD), onemocnění ledvin, infekční rýmy, virový zánět pobřišnice (FIP). U starých zvířat onkologická onemocnění, zejména nádory kůže, mléčné žlázy a análních žlázek. U mladých zvířat hlavně velkých plemen psů jsou to růstové problémy. V poslední době taky přibývá pacientů s epilepsií, kardiaků, diabetiků a dalších endokrinologických onemocnění. Velice časté jsou úrazy – pády z výšek, autoúrazy, pokousání.

Letní období je spojováno se zvýšeným výskytem parazitů, zejména s přisátými klíšťaty. Setkáváte se často s problémy způsobenými klíšťaty? A jak může chovatel poznat, že jeho čtyřnohý přítel onemocněl lymeskou borreliózou?

Často přicházejí majitelé s klíšťaty, které se nepodařilo odstranit, nebo s přetrženými parazity. Někdy se v místě po klíštěti může vytvořit zánět. Vážnější problémy jsou vzácné. Literatura uvádí jako příznaky lymeské borreliózy kulhání, otoky kloubů, horečky. Neurologické příznaky (jako epileptické záchvaty) jsou vzácné. Stejně tak i kožní změny pozorované u člověka

A poslední otázka na závěr… Vzpomenete si na nějakou pověru, která je mezi majiteli zvířat rozšířená, přitom se ale nezakládá na pravdě? Dočetla jsem se, že veterináři odmítají všeobecně zažitý názor, že fena by měla mít štěňata alespoň jednou za život štěňata. Je tomu skutečně tak? Nebo je rčení „na každém šprochu pravdy trochu“ pravdivé?

Štěňata jednou za život je asi nejčastější mýtus. Z hlediska zdravotního jeden ani více vrhů fenu neuchrání od nádorů mléčné žlázy nebo před zánětem dělohy, proto se doporučuje včasná kastrace. Jestliže je provedená nejpozději po prvním hárání, výrazně snižuje riziko nádorů mléčné žlázy. Kastrovaná fena nemá potřebu mít štěňata, proto i kvůli psychice je to nejlepší řešení.

Děkuji za rozhovor!