Saňoví psi dostávali ke krmení lososy

Vědcům se poprvé podařilo zmapovat bílkoviny ve starém zmrzlém psím trusu. Vzorky staré stovky let pocházejí od saňových psů patřících původním obyvatelům Aljašky. Proteiny poskytly nový pohled na vztah mezi lidmi a jejich psy.

Pes je nejspíš nejlepším přítelem člověka už tisíce let. Můžeme se však jen dohadovat, jak přesně se vzájemný vztah v průběhu dějin vyvíjel. Nyní se vědci z Kodaňské univerzity, Univerzity v Yorku, Univerzity v Aberdeenu a Univerzity v Britské Kolumbii pokusili tento vztah popsat prostřednictvím psích exkrementů. „Jako vůbec první jsme zmapovali proteiny v několika opravdu starých psích výkalech pocházejí od saňových psů, které byly nalezeny při vykopávkách osady Nunalleq obývanou původními obyvately Aljašky. Předpokládáme, že pocházejí z doby okolo roku 1700. Je neuvěřitelné, že v době nálezu ještě páchly,“ říká výzkumnice a hlavní autorka nové studie Anne Kathrine Rungeová, doktorandka GLOBE Institute na Kodaňské univerzitě.

Zbytky vnitřností
Vědci analyzovali bílkoviny ve starém trusu, protože jeho obsah může prozradit, čím byli psi krmeni. „Může nám to poskytnout podrobnější poznatky o způsobu života tehdejších psů. Nyní například víme, že je obyvatelé Nunallequ krmili lososem, což samo o sobě není nijak překvapivé, protože to dělají dodnes,“ říká Anne Kathrine Rungeová. „Ale přesto nás to trochu překvapilo, protože dnes krmí své saňové psy druhem lososa, kterému se říká „psí losos“. Na starém trusu ale vidíme, že tomu tak vždy nebylo. Prokázalo se, že v psích výkalech je mnoho různých druhů lososů a že název „psí losos“ nemusí být v historickém kontextu zcela přesný,“ vysvětluje. Vědci také zkoumali, odkud se v lososu bílkoviny berou. A zdá se, že většina z nich pochází z kostí a vnitřností lososa. „To napovídá, že původní obyvatelé Yupikové krmili psy mnoha různými druhy lososů - dokonce i těmi, které se dnes považují za drahé, kvalitní lososy. Zároveň však pravděpodobně sami jedli kvalitní kousky a psy pak krmili zbytky vnitřností,“ uzavírá Anne Kathrine Rungeová.

Zdroj: Materiály Kodaňské univerzity
Foto: Pixabay