Šarplaninský pastevecký pes

Historie:

Šarplaninský pastevecký pes, neboli šarplaninec, pochází ,jak název napovídá, z planiny Šar nacházející se na území Balkánského poloostrova. Avšak sem se dostal typ velkého pasteveckého psa již mnohem dříve a to asi v době stěhování národů, kdy z Asie přicházely kmeny, které vlastnili mnoho odlišných druhů pasteveckých psů. Za jejich nejpůvodnějšího předka můžeme považovat tibetskou dogu, která nám svým vzhledem může vzdáleně připomínat pasteveckého psa. Ti, kteří se usadili na planině Šar však zůstali „izolováni“ od okolního světa. Tomu vděčíme za vznik nového plemene, které odolávalo horským podmínkám a splňovalo svou funkci naprosto spolehlivě. Oficiálně bylo plemeno uznáno roku 1939.

Povaha a využití:

Plemeno je rozvážného klidného a hrdého charakteru. I přes svou velikost a mohutnost se jedná a rychlé a živé plemeno. Svému vůdci je naprosto oddaný a špatně snáší jeho odloučení. Je to spolehlivý strážce svého teritoria, hodí se tedy jako pes hlídací. Vůči cizím bývá nedůvěřivý, avšak svého pána brání. Je velmi chápavý a rychle se učí. Ve své domovině je využíván jako pes služební.

Vzhled:

Jedná se velké impozantní plemeno měřící asi 60 cm v kohoutku. Srst je dlouhá hustá vyskytující se v různých odstínech od bělavé až černou. Šarplaninec má dva typy srsti – jedna je kratší a jemnější hustá podsada a druhá je srst krycí, které je delší.

Péče:

Velký důraz se musí klást hlavně na výchovu šarplanince. V rukou nezkušeného vůdce se z něj může stát neovladatelný pes. Výchova by však neměla být v žádném případě hrubá ale důsledná a citlivá. Díky své husté srsti může být držen celoročně venku. Plemeno vyžaduje aktivní využití, není dobré jej nechat zahálet. Ačkoli se jedná o dlouhosrsté plemeno jeho nároky na úpravu srsti nejsou přehnané. Jeho majitelem by měl být zkušený kynolog.