21.07.16 Výživa

Seriál správné krmení: 2. Je pes masožravec?

Ze zoologického hlediska je pes domestikovaná masožravá šelma, ovšem v každodenním životě se projevuje spíš jako všežravec, který je schopen spořádat rohlík se sýrem, špagety, nebo jogurt s müsli.

Ačkoli pes všechny tyto pochoutky s velkou chutí sní, jeho trávicí ústrojí je méně schopné využít živiny v nich obsažené. Rozdíl mezi trávicím traktem masožravců, všežravců a býložravců je mimo jiné v délce trávicího ústrojí a tím pádem i v době, po níž zvíře pozřenou potravu tráví. Masitá strava se zpracovává v trávicím traktu masožravců snáze a kratší dobu než rostlinná strava, která obsahuje velké množství vlákniny. Ovšem stačí psa krmit pouze masem? Odpověď zní ne. Maso je pro něj sice hlavním a základním zdrojem potravy, ale nesmíme si pod pojmem maso představit pouze čistou svalovinu. Podívejme se na vlky, prapředky dnešních psů. Když vlci uloví svou kořist, načnou ji od vnitřností. Konzumace vnitřností býložravců pro ně představuje jedinečný zdroj živin, vitaminů a minerálů. Ve střevech ulovených zvířat je totiž rostlinná strava již natolik natrávená, že ji dokáže zpracovat a využít i trávicí trakt šelem. Velké množství živin obsahují i další vnitřní orgány, například játra. Maso tedy samo o sobě psovi nestačí, musí být doplněno dalšími složkami (zelenina, přílohy, popř. vitamínovo-minerální přípravky...). I v případě krmení syrovou stravou (tzv. BARF) se k syrovému masu přidává zelenina, syrové kosti atd. Pes je tedy masožravec, v jehož jídelníčku je zastoupená i rostlinná strava, ale v porovnání se skutečným všežravci, jako je člověk nebo prase, je podíl rostlinné stravy podstatně menší. Bohužel běžně se stává, že někteří výrobci granulí se snaží ze psů udělat téměř býložravce...

Maso v granulích

„Jak již bylo řečeno, pes je masožravec. Proto bychom se měli snažit pokrýt jeho základní potřebu, tj. nabídnout mu dostatečné množství kvalitního masa, ať už čerstvého (BARF), vařeného nebo obsaženého v granulích. Maso obsahuje esenciální mastné kyseliny (EMK), jež jsou důležité pro tvorbu bílkovin, které jsou základní stavební složkou svaloviny a orgánů. Pokud tedy pes nedostává dostatečné množství těchto EMK, projeví se to v celkovém zdravotním stavu, kondici a konstituci zvířete,“ vysvětluje veterinářka Markéta Valešová. Takže i když pes není výhradní masožravec, převážně rostlinné složení potravy mu rozhodně nevyhovuje. Proto si na tomto místě zopakujeme, kolik masa by měly kvalitní granule obsahovat (Více se o složení granulí dočtete v prvním dílu našeho seriálu zde.). Ve složení by mělo být dehydrované maso nebo masová moučka jako hlavní složka krmiva. Jestliže se ve složení uvádí maso čerstvé, mělo by být doplněno ještě masovou moučkou či sušeným masem. Maso v čerstvém stavu totiž obsahuje 70–80% vody, která se musí pro výrobu granulí vysušit, proto skutečný podíl masa je podstatně menší. Naproti tomu masová moučka obsahuje stejné množství vody jako granule. Kvalitní granule by měly být vyrobeny alespoň ze 100 gramů čerstvého masa nebo 20 gramů sušeného na 100 gramů granulí. Čerstvé maso se v kvalitních granulích používá spíše pro větší chutnost a i toto maso musí být do granulí usušeno. Na prvním místě ve složení by tedy měla být např. kuřecí, jehněčí, rybí apod. moučka nebo sušené (dehydrované) maso. Pokud je masová moučka v potravinářské kvalitě, tím lépe. Vybrat můžete také receptury, které obsahují více druhů masových mouček, což je pro většinu psů naprosto v pořádku. Citliví psi však mohou být alergičtí na některý druh masa, proto je vhodnější jim vybrat krmivo s jedním zdrojem živočišných bílkovin. MVDr. Markéta Valešová doplňuje: „Nejdůležitějším kritériem při výběru granulí je množství a druh masa. V dnešní době, kdy jsou někteří psi alergičtí na běžné druhy masa, je často výhodnější vyhledávat granule s obsahem tzv. hypoalergenních druhů masa – tj. např. jehněčí, rybí, králičí apod. Pokud je ve složení maso (ať už čerstvé, sušené či moučka) uvedeno na jiném než prvním místě, mělo by to chovatele varovat, že tyto granule nepatří mezi kvalitní.“

Nechcete svého psa krmit granulemi? Existují další možnosti:

Klasické krmení

Kombinuje se vařené maso s příkrmy. Složení krmné dávky by mělo obsahovat přibližně dva díly masa a jeden díl příkrmu (rýže, ovesné vločky...). Krmná dávka se doplňuje o syrovou i vařenou zeleninu a vejce. Krmnou dávku je obtížnější sestavit, aby byla vyvážená. Je třeba doplňovat minerály, vitaminy, doplňky kloubní výživy atd. Výhodou je, že přesně víte, co psovi v misce předkládáte. Pozor ale na vařené kosti (zejména kuřecí a králičí), které se snadno lámou a jsou natolik ostré, že může dojít k zapíchnutí do sliznice žaludku nebo střeva.

BARF

Krmení kostmi a syrovou stravou. Je možné krmit různými druhy mas a kostí a přidávat různé druhy zeleniny a ovoce. Velikost krmné dávky by měla být cca 2-3% hmotnosti psa (u štěňat 4-6%). Z celkového objemu se doporučuje cca 70% masa, z čehož se odečítá přibližně 10% na kosti a 10% na vnitřnosti. Zhruba 30% z objemu by měla tvořit zelenina (60-70%), ovoce a případné obiloviny (těch do 10%). Zelenina cca 50% listová a 50% kořenová.

Nejdůležitější pravidlo při přípravě jakéhokoli domácího krmiva je zaměřit se na různorodost. Jednotlivé druhy masa a příloh mají různé nutriční hodnoty, a proto je nejlepší způsob střídat různé druhy masa, vnitřností, příloh, zeleniny a ovoce. A k tomu přidávat doplňky stravy podle věku, zátěže a dalších kritérií (např. u obřích plemen je vhodné přidávat štěňatům kloubní výživu).

Jednotlivé receptury měňte pozvolna

Při krmení klasicky nebo podle BARFu se doporučuje pestrost, střídat jednotlivé druhy masa, při krmení granulemi se naopak doporučuje značku neměnit, pokud psovi sedí. Nemůže mít dlouhodobé zkrmování jen jedné receptury nějaký negativní dopad na zdraví? MVDr. Valešová odpovídá: „Pokud krmíme kvalitními granulemi, není nutné je měnit za jiné ani při dlouhodobém zkrmování. Naopak při dlouhodobém krmení jednou recepturou můžeme sledovat pozitivní vliv na zdraví zvířete, např. změna kvality srsti, vymizení zdravotních potíží (atopie, alergické reakce, poruchy trávení). Tyto změny lze pozorovat již po půl roce. Někteří chovatelé mají pocit, že když krmí pejska již dlouho jednou recepturou (např. jehněčí), tak pejsek potřebuje změnu – např. za granule s obsahem zvěřiny. Jestliže nemá pejsek žádné zdravotní problémy (tedy není na dietě), nevidím důvod proč občas granule neobměnit. Přechod z jedné receptury na druhou by však měl být pozvolný (cca 10-14 dní).“

Kombinace granulí a klasické stravy

A jak je to s kombinovanou formou krmení (například ráno dát psovi granule a odpoledne maso s rýží a zeleninou)? Ve většině článků se dočtete, že se to nedoporučuje. Ale nejedná se pouze o chovatelský mýtus? Jak to vidí veterinářka? „Podle mých zkušeností je to velmi individuální. Někteří psi netolerují kombinaci granulí a vařené stravy, jiní s tím nemají žádný problém. Vždy záleží na daném jedinci, který druh stravy mu bude více vyhovovat, ale vždy musíme myslet na vyváženost a dostatečné množství vitamínů, minerálních látek a EMK. Např. při BARF krmení chovatelé často používají granule lisované za studena, které jsou k tomuto způsobu krmení podle mne adekvátní. Rozhodně bych nekombinovala klasické granule a BARF.“

Druhy masa

Nelze říct, který druh masa je pro psy nejlepší. Platí, že každému psovi vyhovuje něco jiného. MVDr. Valešová říká: „Mezi nejvíce alergizující druhy masa patří hlavně kuřecí a hovězí maso, zejména pak méně kvalitní. Pokud je v granulích obsažena kvalitní svalovina, jsou alergické reakce méně časté, než když jsou v granulích obsaženy složky jako vedlejší živočišné produkty z drůbeže apod.“

Hovězí maso

Řadí se k nejhodnotnějším druhům masa, obsahuje 16- 20% bílkovin, velké množství železa a vitamínů skupiny B. Je zdrojem esenciálních aminkokyselin a obsahuje jen cca 5-8 % tuku. Do granulí se moc často nepoužívá.

Vepřové maso

Má nižší obsah bílkovin, asi 12%, ale zato obsahuje velké množství tuku (20-50%). Do granulí se běžně nepoužívá, najdete ho jen v recepturách pro psy se zvýšenou aktivitou. Vepřové maso lze zkrmovat i v rámci klasické stravy či BARFu, ale s jistou dávkou opatrnosti, protože u citlivějších zvířat může způsobit průjem.

Jehněčí maso

Obsahuje větší podíl draslíku, sodíku a železa, využívá se jako součást hypoalergenních diet. Obsahuje zhruba 13% bílkovin a 13% tuku. Jehněčí maso je ceněné pro vysoký obsah kyseliny linolové, která má protirakovinové účinky. Obecně je velmi dobře stravitelné. Dále pozitivně ovlivňuje hladiny cholesterolu, takže je velice vhodné pro pejsky se srdečními a cévními problémy.

Králičí maso

Je velmi dobře stravitelné, obsahuje asi 15% bílkovin a jen 5% tuku. Využívá se u psů, kteří jsou alergičtí např. na kuřecí maso, je tedy také považováno za hypoalergenní.

Kuřecí maso

Používá se hojně do granulí. Je velmi dobře stravitelné, obsahuje zhruba 15% bílkovin a velmi málo tuku (cca 3%). Má nižší energetickou hodnotu a je vhodné jako součást dietních jídelníčků. Obecně jsou granule pro psy s drůbežím masem velmi lehce stravitelné.

Krůtí maso

Krůtí maso patří mezi nejhodnotnější drůbeží maso. Na rozdíl od masa kuřecího obsahuje vyšší množství bílkovin (okolo 20%). Z těchto důvodů patří právě granule s krůtím masem mezi nejlépe stravitelné.

Rybí maso

Obsahuje zhruba 80% vody, průměrně 17% bílkovin a 2-25% tuku. Obecně je rybí maso velmi dobře stravitelné a obsahuje velké množství minerálů (fosfor, fluór, sodík a mořské ryby i jód), vitaminů (A, B a tučné ryby vitamin D) a je zdrojem esenciálních mastných kyselin (pozitivní vliv na stav kůže a srsti psa). Rybí maso lze také zařadit mezi hypoalergenní.

Zvěřina

Řadí se sem maso srnčí, dančí, kančí, divocí králíci, zajíci, koroptve atd. Toto maso je většinou velmi výživné, obsahuje přibližně 20% bílkovin a 3% tuku. Má vyšší obsah minerálních látek (sodík, draslík, železo, fosfor) a vitaminů skupiny B než maso domácích zvířat. Je dobře stravitelné hlavně díky nízkému obsahu tuku. Vzhledem k tomu, že divoká zvířata jsou často napadena parazity, je vhodné nezkrmovat maso z nekontrolovatelných zdrojů.

Vnitřnosti

Další skupinou živočišných produktů jsou vnitřnosti. Patří sem například játra, ledviny, slezina, plíce a srdce. Srdce je v podstatě čistá svalovina, ale protože bychom ji měli krmit v menším množství, řadí se k vnitřnostem. Obecně jsou vnitřnosti kvalitním zdrojem vitaminů, což ukazuje například obsah vitaminů A v játrech. Nepodávají se ve větším množství v jedné krmné dávce, protože způsobují průjem.

Odborná spolupráce: MVDr. Markéta Valešová

Zdroje informací:

Kateřina Novosádová, BARF, Krmení psa přirozenou stravou, Plot, 2011

Swanie Simon, Zdravá výživa pro starého a nemocného psa - syrová strava BARF, Grada, 2010

MVDr. Jana Kočová. Výmarský ohař, historie- chov – výcvik, Mladá fronta, 2016

Vladimír Škrdlík a Michal Císařovský, Jak nakrmit pejska a kočičku, Canis, 1994