Seriál správné krmení: 7. Kolikrát denně krmit, jaké dávky, jak často měnit krmivo?

V posledním díle našeho seriálu se zaměříme na praktické otázky týkající se krmení psa.

Kolikrát denně krmit?

Záleží na věku:

Dospělý pes: 1-2x denně

Psí senior: 2-3x denně

Štěně do 2 měsíců: 5x-6x denně

Od 2 do 4 měsíce: 4x-5x

Od 4 do 6 měsíce: 3x-4x

Od 6 do 12 měsíce: 2x-3x

Od 12 do 16 měsíce: 1x-2x

Vysokobřezí a kojící feny, velká plemena a pracovní psi: 2x-3x

Pes má rád pravidelnost, proto ho krmte pokud možno ve stejnou dobu a na stejném místě. Ideálně ráno po procházce a večer po skončení všech aktivit, aby měl klid potravu strávit (po nakrmení by měl být minimálně 2 hodiny v klidu). Nesnědené zbytky ihned odeberte, aby si pes zvykl, že jídlo je podáváno jen ve stanovený čas. Nechce jíst? Má smůlu. Psi mají občas tendence s jídlem otálet a tím vás zkoušet, jestli náhodou nedostanou něco lepšího. Když nechutenství nemá jiný důvod, psovi na tuto hru nepřistupujte, jinak byste docílili jen toho, že začne být vybíravý. Obecně platí pravidlo, že krmivo v misce by nemělo zůstat déle než 20-30 minut. Jestliže za tu dobu pes svou dávku nesní, a misku opustí, odstraňte zbytky, a jídlo mu předložte až v další obvyklou dobu krmení. Psi nemocné a v rekonvalescenci je lepší krmit častěji po menších porcích. Není vhodné nechávat psům krmivo v misce průběžně, po celý den, jako se často krmí kočky. Veterinářka Markéta Valešová vysvětluje: „Na rozdíl od kočky (lovec malé kořisti - potřebuje tedy více malých dávek) je pes tzv. lovec velké kořisti - tj. stačí mu 1-2 větší dávky denně. Dá se tedy říci, že krmení 1-2x denně je pro psa přirozenější, než krmení ad libitum (neomezeně). Při krmení ad libitum je také zvýšené riziko vzniku nadváhy až obezity. U velkých psů je při příjmu velkého množství granulí najednou vysoké riziko torze žaludku, proto je lepší rozdělit krmení minimálně na 2 dávky. Klienti, kteří krmí ad libitum, často přichází se psy s trávicími problémy (zvracení, průjem) nebo s obézními psy. Po zavedení režimu krmení 1-2x denně trávicí problémy ustanou a s váhou jdou také dolů.“

Jaké dávky?

Krmíte–li granulemi, řiďte se dávkováním uvedeným na obalu. Počítejte však s tím, že jde pouze o doporučení, které je nutné přizpůsobit individualitě psa. Zohledněte temperament, množství pohybu, pracovní zátěž, roční období atd. Méně aktivní psi mají běžně nižší příjem potravy než psi ve fyzické zátěži. Pokud chováte psa venku, nezapomínejte mu v zimě zvýšit krmnou dávku o 10-30%. Na každých minus 5 °C je to o cca 7-8%. Při krmení klasicky či podle BARFu by měla velikost denní krmné dávky dospělého zvířete činit zhruba:

Dospělý pes: 2 – 3 % z hmotnosti (malá plemena 3 – 4 %)

Štěňata do 7 měsíců: 6 – 8 % z hmotnosti

Starší štěňata: 4 % z hmotnosti

Pracující psi: až 6 % z hmotnosti

Březí feny: 3 – 4 % z hmotnosti

Kojící feny: podle počtu štěňat – 6 – 8 % z hmotnosti

Někdy se doporučuje zařazovat psovi jeden den v týdnu hladovku, zvlášť při krmení syrovou stravou (BARF). MVDr. Valešová k tomu říká: „U lidí se doporučuje také hladovka a kdo z nás ji drží? Osobně si myslím, že je to nesmysl. Hladovka je doporučitelná v případě onemocnění trávicího traktu, po operačním zákroku (operace střev, žaludku apod.), kdy je po několik dní podávána nitrožilní výživa. Pokud při krmení BARF pes pozře najednou dvojnásobnou dávku masa, pak je možné druhý den nekrmit, jako je tomu např. u vlků, kteří se nakrmí kořistí a pak ji dva dny tráví, než se jim podaří ulovit další. Osobně však tento postup nedoporučuji.“

Teplota krmiva

Krmivo by mělo být podáváno teplé, ideálně v pokojové teplotě, popřípadě ohřáté na 37 °C. Nikdy psovi nedávejte krmení přímo z lednice (nebo dokonce zmrzlé), protože by mohlo dojít k trávicím potížím. Teplota je důležitá především u nemocných psů a štěňat. Výhodou u „nežravců“ je fakt, že teplá strava je pro ně lákavější a ochotněji ji přijímají. Granule se podávají buď suché, nebo zalité vodou či nesoleným masovým vývarem (nesmí být horký).

Jak často měnit krmivo?

Našli jste kvalitní suché krmivo, které vašemu psovi vyhovuje a ochotně ho přijímá? Pak ho neměňte. To potvrzuje i MVDr. Markéta Valešová. „Pokud krmíte kvalitními granulemi, není nutné je měnit za jiné ani při dlouhodobém zkrmování. Naopak při dlouhodobém krmení jednou recepturou můžete sledovat pozitivní vliv na zdraví zvířete, např. změna kvality srsti, vymizení zdravotních potíží (atopie, alergické reakce, poruchy trávení). Tyto změny lze pozorovat již po půl roce. Někteří chovatelé mají pocit, že když krmí pejska již dlouho jednou recepturou (např. jehněčí), tak pes potřebuje změnu – např. za granule s obsahem zvěřiny. Jestliže nemá pes žádné zdravotní problémy (tedy není na dietě), nevidím důvod proč občas granule neobměnit. Přechod z jedné receptury na druhou by však měl být pozvolný (cca 10-14 dní).“ Náhlé přechody totiž způsobují trávicí problémy. V průběhu přechodu z jedněch granulí na jinou značku se spolu musí obě krmiva míchat, podíl původního krmiva se postupně snižuje. MVDr. Valešová vysvětluje: „Vždy je nutné vhodnost krmiva hodnotit s dostatečným odstupem. Podle mého názoru je vliv kvalitní stravy vidět po 4-6 měsících, proto je důležité hodnotit celkový zdravotní stav a kvalitu kůže a srsti po delší době něž například po měsíci.“ Někdy však psovi granule přestanou chutnat a majiteli nezbývá nic jiného, než změnit recepturu. MVDr. Valešová říká: „U psů, kteří nemají citlivý zažívací trakt, alergie apod., lze doporučit střídání jednotlivých receptur po 3-6 měsících.“ Při krmení doma vařenou potravou či syrovou stravou se naopak doporučuje pestrost a časté střídání jednotlivých surovin. Čím je větší rozmanitost jednotlivých složek potravy, tím širší je spektrum živin, vitaminů a minerálních prvků a tím je jistější, že pes dostane všechny pro něj důležité složky. Chcete-li přejít z granulí na BARF, mohou se vám hodit tyto informace.

Pozor na torzi

Torze žaludku je jedno z nejzávažnějších, často smrtelných onemocnění, které hrozí především velkým plemenům psů. K torzi žaludku (GDV - gastric dilatation and volvulus) dochází většinou několik minut až několik hodin po krmení. Pokud pes není během krátké doby operován, většinou umírá. Jaké jsou příznaky torze? „Prvním příznakem je méně či více výrazné zvětšení břicha, kdy dochází k dilataci („nafouknutí“) žaludku. Dalšími příznaky jsou ztížené dýchání (dyspnoe,v důsledku utlačování plic), neproduktivní zvracení. Často jsou klinické příznaky nespecifické (neklid, bolest břicha, zrychlené dýchání, slinění, neochota k pohybu), a proto není vždy pro chovatele lehké rozpoznat toto onemocnění včas, navíc existují další onemocnění trávicího traktu, které se klinicky projevují podobně. Pokud již dojte k volvulu (přetočení) žaludku, stav pacienta se rychle horší. Pes uléhá, upadá do šoku, má bledé sliznice, slabý pulz, až bezvědomí. Když máte podezření, že se může jednat o torzi žaludku, ihned kontaktujte veterinárního lékaře! Je důležité zahájit diagnostiku a léčbu co nejdříve! Největší problém s včasným odhalením dilatace a torze žaludku bývá u psů chovaných venku, protože klinické příznaky se objevují nejčastěji večer nebo v noci,“ vysvětluje MVDr. Valešová. Jak snížit riziko torze? Minimálně dvě hodiny po jídle by měl být pes v naprostém klidu. Denní krmnou dávku rozdělte do dvou porcí a podávejte ji ráno a večer. Snažte se omezit příjem většího množství vody. I když je psovi podávána kvalitní strava, při zvýšeném příjmu tekutin (když je břicho přeplněné a pes se následně pohybuje) se riziko torze několikanásobně zvyšuje. Na delších procházkách mějte s sebou vždy vodu i pro psa a nabízejte mu ji pravidelně v menších dávkách. Krmte kvalitní stravou. Bylo prokázáno, že pokud je pes krmený granulemi, ve kterých je více obilovin a málo kvalitních živočišných bílkovin, je riziko torze vyšší. Snažte se psovi zabránit, aby krmení zhltnul ve spěchu. Máte-li více psů, podávejte jim krmivo raději odděleně. Existují i speciální misky, které psovi zabraňují v hltání.

Odborná spolupráce: MVDr. Markéta Valešová

Předchozí díl najdete zde: Výživa v různých fázích života

Zdroje:

Kateřina Novosádová, BARF, Krmení psa přirozenou stravou, Plot, 2011

MVDr. Jana Kočová. Výmarský ohař, historie- chov – výcvik, Mladá fronta, 2016

Vladimír Škrdlík a Michal Císařovský, Jak nakrmit pejska a kočičku, Canis, 1994