Šiperka

Historie

Plemeno pochází z Belgie, belgický klub zahájil svoji činnost v roce 1888. První zmínku o šiperkách můžeme najít v Kronice mnicha Wencelase z 15. století. Tohoto psa najdeme i na mnoha vlámských obrazech. Pověsti říkají, že býval společníkem a pomocníkem holandských a belgických námořníků. Podstatné však je, že šiperka byla vždy psem pracovním. Je jedním z nejlepších krysařů. Šiperka
je staré a nepřešlechtěné plemeno, proto není náchylná k vrozeným vadám a nemocem. Belgičané jsou na své plemeno velmi hrdí a je pro ně národním pokladem.

Je to už pár let, kdy se u nás šiperka objevila prvně. Pod č. 1 byla zapsána v roce 1991 fena Orchidée Vrouwvliet. V počátcích ale chov hodně stagnoval a většina populace byla příbuzná. Zlom nastal po deseti letech, kdy byli dovezeni ze zahraničí dva pejsci a následovali další. Populace šiperek u nás se začala rozrůstat, chovná základna je pestřejší. K dnešnímu dni je v Plemenné knize zapsáno již téměř 150 šiperek. Promyšlenými importy a volbou vhodných rodičovských párů jsou naše šiperky kvalitní i po exteriérové stránce. Slovy chvály nešetří ani chovatelé v zemi původu plemene. Již několikátým rokem jezdí parta nadšenců na klubovou výstavu do Belgie. V konkurenci šiperek z celé Evropy právě ty české sbírají nejvyšší ocenění.


Vzhled

Šiperka je malý, černý psík, jehož hlava připomíná hlavu lišky. Uši jsou trojúhelníkovité a špičaté. Zvláštním znakem šiperek je to, že nemívají ocas. Vzácně se rodí bezocasé nebo častěji se kupírují. Díky stále se rozšiřujícímu zákazu kupírování v mnoha zemích se stále častěji setkáváme s šiperkami s ocáskem. Právě šiperky s ocáskem se stávají oblíbenějšími a dnes naprostá většina chovatelů od kupírování sama ustoupila. Srst kolem krku vytváří hustý typický límec (ten je výraznější u psů než
u fen). Srst tvoří i výraznou hřívu (dlouhá srst v horní části krku, pokračující až na kohoutku a případně na plecích) a zástěru (dlouhá srst na spodní straně krku a na hrudi, dosahující mezi hrudní končetiny a postupně mizející pod hrudníkem). Na zadní straně stehen je dlouhá a bohatá srst tvořící kalhotky. Jediná standardem povolená barva je černá. Šiperky dosahují hmotnosti 3 – 9 kg, žádoucí je ale rozpětí 4 – 7 kg.

Povaha a využití

Šiperka je psík sice malý vzrůstem, ale povahou se vyrovná leckterému pracovnímu plemeni. Právem je řazena mezi ovčácká plemena. Je to pejsek živý, zvídavý a je vždy pozorným průvodcem. Šiperka je velice inteligentní, rychle se učí a nejraději ze všeho si hraje. Miluje děti, je s nimi úžasný kamarád a často spolu tvoří úspěšnou dvojici ve sportu i chvílích odpočinku. Je vzhledem ke své povaze a velikosti výborným rodinným pejskem a společníkem na výletech, ale i vhodným plemenem např. Pro mladé začínající kynology. Je výtečným psem například pro agility nebo tanec. Velmi dobře se uplatňuje i ve všestranném výcviku a stopařských soutěžích. Má všechny předpoklady pro záchranářský výcvik. Šiperka je nepodplatitelným hlídačem, který zuřivě brání svůj revír. Je to pes velmi přizpůsobivý a nenáročný.

Péče

Šiperka nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Její malé rozměry, přítulnost, minimální péče o srst ji staví mezi vhodné psy pro chov v bytě.

Text: Andrea Daňková
www.cidabro.cz

Foto: Andrea Daňková,
Renata Hofmann,