Statečné psí srdce za rok 2016 - pět příběhů, které vás chytnou za srdce

Že jsou psi nejlepší přátelé člověka dokazují i následující příběhy úžasných pejsků, kteří vyhráli sedmý ročník ankety Statečné psí srdce.

Vítěz kategorie Záchranný čin služebních a záchranářských psů

Jméno psa: Cita

Cenu přebírá: policejní kynolog Ladislav Pozdníček

Cenu předává: spisovatelka Bára Nesvadbová

Téměř devítiletá fenka labradora Cita prokazuje své schopnosti hned na dvou frontách, tedy jako psí záchranář a jako canisterapeutický pes. Se svým páníčkem Ladislavem Pozdníčkem má sutinový atest Ministerstva vnitra a je v jednotce určené pro mezinárodní záchranné operace (USAR). Své hrdinství už dokázala několikrát. Příběh, za který ji náleží ocenění v anketě Statečné psí srdce, se odehrál loni v srpnu v okolí Nechranické přehrady. Tehdy byl její páníček Ladislav Pozdníček požádán o pomoc při nočním hledání třináctiletého chlapce, který se nevrátil domů. Policejní hlídka po něm marně pátrala už čtyři hodiny. Po příjezdu na místo nedaleko přehrady začal Ladislav Pozdníček a Cita prohledávat určené sektory. Noční pátrání dalo fence pořádně zabrat. Zhruba hodinu po půlnoci pak štěkotem oznámila, že našla člověka. Obavy, že by hoch byl zraněný nebo si sám ublížil, se naštěstí nepotvrdily a záchranáři ho mohli předat šťastné rodině. Navíc, jak bylo řečeno, Cita není jen záchranářským psem, ale také navštěvuje hendikepované děti na severu Čech. O tom, že je v této činnosti velmi úspěšná, svědčí i to, že si ji zkušená canisterapeutka Iva Bajtlerová dokonce vybrala jako ukázkového psa na kurzech pro canisterapeuty.

Vítěz kategorie Záchranný čin neslužebních psů - laiků

Jméno psa: Róza

Cenu přebírá: Veronika Tomášková

Cenu předává: herečka Bára Štěpánová

Róza, kříženka stafordšírského, irského teriéra a labradora vykonala svůj hrdinský čin loni v létě. Mladší sestra Veroniky Tomáškové se vypravila na procházku s koloběžkou, při které jí dělala společnost právě Róza. Asi hodinu a půl nato zahlédla Veronika za plotem dva volně pobíhající psy, kteří jsou známí svou agresivitou nejen vůči ostatním psům, ale i vůči lidem. O svou sestru tak dostala obrovský strach. Jen chvíli nato ji spatřila za oknem, jak jede na koloběžce tažené Rózou. Ta ji dokázala odtáhnout z dosahu nebezpečných psů, kteří ji chtěli pronásledovat. Celou situaci později vylíčila Veronice tak, že psy potkaly v půli cesty nazpět, a ti se za nimi ihned rozběhli. Róza ale dokázala zachovat klidnou hlavu a sestru Veroniky zachránila tím, že ji svou silou „odtáhla“ domů. Rozzuření psi tak situaci vzdali a odběhli pryč. Jak Veronika Tomášková říká, neumí si představit, co by se dělo, kdyby tak Róza neučinila. Od té doby se na ni proto dívá jinak – jako na oddaného parťáka, který zachránil sebe i svou milovanou paničku.

Vítěz kategorie Spící srdce (ocenění In memoriam)

Jméno psa: Erik

Cenu přebírá: Vlastimil Maxa

Cenu předává: spisovatelka Bianca Bellová, která je se svou úspěšnou knihou Jezero letos nominována na cenu Magnesia Litera

Erik byl oddaný, milý, pracovitý a odvážný německý ovčák. Spolu se svým psovodem, profesionálním členem Horské služby (HS) Šumavy, Vlastimilem Maxou, se Erik zúčastnil desítek pátracích akcí doma i v zahraničí, při kterých zachránili několik lidských životů a našli i další, už nežijící osoby. Erikova příprava vyžadovala stovky a možná i tisíce tréninkových hodin v lavinách, sutinách, rozlehlých plochách i na vodní hladině. Od svých tří do deseti let byl se svým páníčkem nejen platným pomocníkem Horské služby, ale také členem kynologické skupiny Integrovaného záchranného systému ČR určeného pro zásahy doma i v zahraničí. Radost ze zachráněných osob si mohl Erik užít několikrát. Poprvé to bylo roku 2002, kdy vyrazil s páníčkem ze služebny HS na Špičáku. Jistá rodina v noci bloudila v oblasti Rozvodí, tedy mezi Černým a Čertovým jezerem. Byl podzim, tma, vysoká vlhkost, mlha, silný vítr, teplota se pohybovala kolem nuly. Erik prověřil okolí rozcestí a zdálo se, že má v nose pach, který ho zaujal. Už po půl hodině hlásil nález radostným štěkotem, kterým oznamoval, že všichni jsou v pořádku.

Do mnohem nebezpečnější situace se dostal patnáctiletý školák, který se koncem ledna roku 2003 vydal z Pancíře přes Můstek do Javorné. Kvůli vánici však sešel z cesty. To bylo vše, co se službu konající člen HS Vlastimil Maxa dozvěděl, neboť hledanému chlapci došla v mobilu baterka. Bylo jasné, že ve vichřici s padajícími stromy a za silného mrazu by chlapec noc nepřežil. Během pátrání Erik i jeho psovod zapadali hluboko do sněhu a bylo jasné, že zachytit pach člověka ve vichřici nebude snadné. Bylo nutné překonávat nejen hluboký sníh, ale i čerstvé polomy, a tak byly nezbytné i opakované přestávky na odpočinek. Na třetím úseku však zaznělo vysvobozující štěkání. Chlapec byl vysílený, prochladlý, ale živý! Jen těžko popsat situaci, kdy statečnéh psa chlapec i záchranář dlouho objímali. Pes Vlastimila Maxy našel ještě dalších 28 lidí, už nežijících. To bylo pod troskami domů při záchranné misi českých kynologů po zemětřesení v Íránu roku 2003 v městě Bán a při mnoha dalších záchranných akcích. Erik odešel do psího ráje ve věku 14 let v roce 2014.

Vítěz kategorie Pomáhající srdce

Jméno psa: Malina

Cenu přebírá: Zdenka Koldová

Cenu předává: MUDr. Jana Bradáčová, vyhlašovatelka tradiční záchranářské ankety Zlatý záchranářský kříž

Malina je devítiletá kříženka malého vzrůstu, které se Zdenka Koldová ujala v roce 2012. Pocházela z nevyhovujících podmínek a byla dokonce i týrána. Následkem toho přišla o levé oko a trpí poúrazovou epilepsií. Teprve po třech letech převýchovy se z ní stala vyrovnaná fena. Paní Zdenka Koldová trpí diabetem, proto musí užívat inzulin. Hladina cukru v krvi jí často kolísá, a tak mívá skryté hyperglykemie a hypoglykemie. Svou fenku úspěšně naučila tyto záchvaty předvídat. Přicházející záchvat Malina oznámí štěkotem, skákáním a olizováním těla i obličeje. Panička trpí i praktickou slepotou, při které jí Malina také pomáhá tím, že jí usnadňuje orientaci v prostoru a díky ní může chodit například i na procházky do lesa. Navíc se Malina věnuje i canisterapii a pravidelně dochází do domova seniorů. Naposledy záchvat hypoglykemie Malina signalizovala letos v lednu. Zdenka se chystala na venčení psa a oblékala se. V tom Malina začala urputně vyštěkávat, skákat a olizovat ji. Po změření hodnoty cukru v krvi na glukometru byly zjištěny vysoké hodnoty hyperglykemie. Díky ní si panička okamžitě aplikovala inzulín, a během venčení tak nedošlo ke kolapsu a stavu bezvědomí vedoucí k diabetickému kómatu. Přestože byla týraná, nechtěná a zažila pouze utrpení, dostala druhou šanci na život. A ten život užívá naplno po boku své paničky. Paní Koldová tvrdí, že je to její strážný anděl a byly si obě souzeny.

Vítěz kategorie Cena partnerů

Jméno psa: Monty

Cenu přebírá: Denisa Novotná

Cenu předává: Veronika Zárybnická ze společnosti SUPER ZOO

Monty byl malý jorkšír, který se narodil jen pět dní před narozeninami Denisy Novotné, ke které hodně přilnul. Denisa o Montym říká, že to byl její nejlepší kamarád a byl jí oporou, když se její rodiče rozváděli a s maminkou musely opustit dům. Monty s Denisou chodil na časté procházky, během kterých na svou paničku pokaždé dohlížel. Velmi dramatický a pro Montyho bohužel i osudný příběh se odehrál 19. dubna 2016. Nic tehdy nenaznačovalo tomu, co se večer stane. Odpoledne se zatáhlo, a tak Denisa s Montym počkali, až se rozjasní, než půjdou na obvyklou procházku. Vše probíhalo jako obvykle a byli už skoro zpátky doma, když zahlédli za plotem jednoho domku stafforda. Nevšímali si ho, ale během pár vteřin se stejný pes protáhl nedalekou dírou v plotě. Změřil si Denisu a bez varování se na ni vrhl. Byl jen kousek od ní, když otevíral tlamu, ale Monty se v tu chvíli postavil před ni, aby ji chránil. Rozzuřený pes si ho na poslední chvíli všiml a místo, aby se zakousl do ní, pustil se do Montyho. Nepoměr byl zcela fatální, ale než Montyho stačil zabít, Denisa měla šanci utéct. Pokusila se sice poté svého milovaného psa staffordovi vytrhnout. Ten ho ale odmítal pustit. Denisin křik přilákal několik lidí, ale nikdo nic nezmohl. Když po několika dlouhých minutách stafford Montyho pustil, Denisa ho popadla a nesla ho domů. Z posledních sil se k ní zvedl, aby se přesvědčil, že je v pořádku. Krátce nato ztratil vědomí. Monty naposledy vydechl cestou do veterinární ordinace.

Ilustrační foto: pixabay.com