Sto let pejskaření v Čechách

Češi byli vždy vášnivými pejskaři. Psi byli ochránci obydlí, pomocníci pohraniční stráže i společníci nejvyšších vrstev společnosti. Zkrátka vždy měli důležité postavení, které se v poslední době ještě zvýraznilo. Při příležitosti stého výročí založení naší republiky si připomeňme, jak se u nás změnilo pejskaření.

Vztah člověka a psa prošel v posledních 100 letech velkým vývojem. Dříve byli psi na vesnicích a periferiích měst určení především k ochraně obydlí, majetku a hospodářských zvířat a byli tak spíše užitkovým zvířetem než mazlíčkem. Ve městech se naopak objevovali převážně ve vyšších společenských kruzích, kde často plnili roli jakéhosi módního doplňku nebo hračky. Za poslední století se ale role psů ve společnosti zcela změnila.

Po druhé světové válce se psi stále častěji objevují i ve městech, obývají byty svých páníčků a dostává se jim mnohem více pozornosti. Pejsci mají v bytech svá určená místa a pelíšek, velká část majitelů je dokonce nechává spát v posteli. Z módního doplňku nebo užitkového zvířete se stali běžnými členy domácnosti s vlastními výsadami.

Nejvíce změn se odehrává po roce 1989, kdy se i u nás rozvíjí služby, které jsou na západě běžné. Vznikají specializované psí salony, hotely a lázně, ve kterých je pejskům věnována profesionální péče. Tak jako se mění životní styl majitelů, mění se i životní styl jejich čtyřnohých kamarádů, kteří jsou nyní již opravdu plnohodnotnými členy domácnosti. Na trhu najdeme nepřeberné množství pamlsků, hraček, oblečení pro pejsky nebo i specializované hlídací služby.

Se změnou postavení psů ve společnosti se měnil i způsob jejich výchovy. Zatímco dříve byli více trestáni za neplnění povelů, dnešní způsob výchovy stojí především na pozitivních metodách a odměňování pamlsky za správně provedené pokyny. Pro psy se otevírají i specializované psí školky, agility centra atd.

Česká psí plemena

K dlouhodobým superstars u českých chovatelů patří německý ovčák a jezevčík. V posledních dvou desetiletích se na přední příčky oblíbenosti dostal především jorkšír, který je vhodný především do měst a bytů. Oblíbenost psích plemen ale dnes ovlivňují i světové trendy. I v Česku se tak setkáme s plemeny, které se u nás do 90. let neobjevovaly vůbec, nebo jen zřídka. Málokterý zájemce o psa se ale rozhlíží po plemenech, které byly v posledních 100 letech vyšlechtěny v Česku. Těch přitom nebylo málo.

Mezi nejstarší česká plemena patří český fousek a český teriér, kteří byli Mezinárodní kynologickou federací (FCI) uznáni v roce 1963. Kořeny českého fouska, který je jedním z nejstarších evropských ohařů, sahají až do dob Karla IV. Oficiálního uznání odborníky se ale dočkal až o téměř 600 let později. Naopak český teriér byl vyšlechtěn jen krátce před svým oficiálním uznáním. Je křížencem skotského a sealyham teriéra, kterého jako první vyšlechtil český chovatel František Horák v roce 1949.

Plemenem vyšlechtěným v 50. letech, které bylo oficiálně uznáno v roce 1989, je dobře známý československý vlčák. Ten vznikl zkřížením německého ovčáka a karpatského vlka. Protože měl sloužit především pohraniční stráži, pyšní se obrovskou fyzickou zdatností a velkou oddaností svému pánovi. Ačkoliv v 90. letech nebyl jeho chov příliš rozšířený, dnes začíná znovu nabírat na své oblibě. Posledním českým plemenem, které se dočkalo oficiálního uznání v roce 1985, je chodský pes. Říká se o něm, že je silně vázán na své páníčky a je skvělým společníkem pro děti.

Mezi známé české psy patří i pražský krysařík. Ten se své certifikace ještě nedočkal, ačkoli je mezi lidmi velmi oblíbený. Naopak nejméně známým plemenem, které ale vyhynulo již v 70. letech, byl beskydský bundáš, plemeno podobné slovenskému čuvačovi, které bylo určené hlavně k hlídání ovcí v Beskydech.

„Stejně jako zahraničním plemenům se ani těm českým nevyhýbají různé zdravotní problémy, které by měli případní zájemci o nového pejska znát. Například československý vlčák může kvůli rychlému růstu trpět dysplazií kyčlí. Jedná se o onemocnění, které ohrožuje právě velká psí plemena poměrně často. Komplikace se nevyhýbají jen velkým plemenům. Například u pražského krysaříka se můžeme potkat s problémy s kolenními klouby nebo s menšími defekty v oblasti lebky, které mohou ve vážnějších případech způsobovat neurologické poruchy,“ říká MVDr. Petra Miklišová, specialistka na výživu psů ve společnosti Purina.

Vyvážená strava jako základ správného vývoje

Přes všechny změny, které se mezi pejskaři a psy za poslední století odehrály, je právě výživa tou oblastí, ve které se událo nejvíce změn. Psi byli dříve tradičně krmeni zbytky jídla, protože sehnat v obchodech specializované krmivo pro psy nebylo možné. To se změnilo s nástupem psích granulí, které poprvé spatřily světlo světa kolem roku 1908. V českých zemích ale granule nebyly ještě dlouho k sehnání, zatímco v USA začala jejich průmyslová výroba již ve 30. letech. Podobně to bylo i se psími konzervami, které původně obsahovaly hlavně zbytky koňského masa. Ty se začaly v zámoří vyrábět v roce 1922, ale jejich výroba byla v průběhu druhé světové války masivně snížena, kvůli ceně plechových konzerv.

„V Československu naopak byla dlouho typická domácí strava, kdy majitelé svým čtyřnohým mazlíčkům pokrmy připravovali sami. Přestože jsou dnes granule nejoblíbenějším typem výživy, příprava domácí vařené stravy mezi některými českými majiteli stále přetrvává,“ doplňuje MVDr. Petra Miklišová.

Výrazná změna, která se ale v Česku naplno projevila až po sametové revoluci, nastává ve světě již v šedesátých letech, kdy se psímu krmivu začínají věnovat speciální veterinární výzkumy. Od té doby se na trhu objevuje nepřeberné množství psího krmiva a značek, které ho vyrábějí. Stále častěji se dbá na složená krmiva, aby byl zajištěn správný podíl živin. Zcela běžnými se stávají různé psí pamlsky, kterými majitelé své pejsky rozmazlují.

V posledních letech lidé začínají více dbát na to, co jí, stejně jako na krmení svých mazlíčků. Cílem je udržování zdravého životního stylu a volba správných potravin. „Přestože moderní výživové trendy se projevují i v psí stravě, základem by měly vždy být kvalitní suroviny. Důležitý je především kvalitní zdroj bílkovin a vyvážený poměr všech ostatních živin tak, aby bylo krmivo pro psa vysoce stravitelné,“ uzavírá Marcela Faixová, manažerka značky Purina Beyond Simply 9.