Svatobernardský pes

Historie:

V 11. století založili mniši v průsmyku Velkého Sv. Bernarda ve výšce 2469 m nad mořem hospic, který byl určený jako útočiště pro cestující a poutníky. Od poloviny 17. století se zde chovali velcí horští psi na hlídání a ochranu. Jejich existence je doložena písemnou poznámkou v písemnostech hospicu z roku 1707 a obrazově již od roku 1695. Tito velcí obři se začali používat jako průvodci a jako záchranářští psi pro cestující, kteří zbloudili v mlze a ve sněhu. Ve starých kronikách se hovoří o mnoha lidských životech, které tito psi zachránili před jistou smrtí. Ústní zprávy vojáků překračujících tento průsmyk roku 1800 s Napoleonem zvýšily v 19. století bernardýnovu popularitu. Po celé Evropě se tomuto plemeni říkalo „pes Barry“ a tento pes se stal pravzorem psa záchranáře. Přímým předkem bernardýna byl velký sedlácký pes, který byl značně rozšířený v okolí průsmyku. Během několika málo generací byl vyšlechtěn podle stanoveného ideálního typu až do dnešní podoby svatobernardského psa. V roce 1884 byla v únoru otevřena švýcarská plemenná kniha a vůbec prvním záznamem byl bernardýn Leon. Téhož roku byl v Basileji v březnu založen Švýcarský klub pro svatobernardské psy. 2. června 1887 byl svatobernardský pes oficiálně uznán jako švýcarské plemeno psů a jeho standard byl prohlášen za závazný. Bernardýn je švýcarským národním plemenem.

Vzhled:

Bernardýn je pes, který je zařazován do skupiny pracovních horských psů. Je to impozantní svalnatý obr, který má objemnou a masivní hlavu. Bernardýn má široké, vypouklé čelo a jeho tmavě hnědé přátelské oči jsou posazeny dopředu. Bernardýnův široký, velmi silný ocas je na konci lehce zahnutý nahoru. Psi dorůstají 70 - 90 cm v kohoutku a feny mohou dorůst 65 - 80 cm v kohoutku. Hmotnost tohoto plemene se pohybuje okolo 50 - 90 kg. Existují dvě varianty svatobernardského psa, krátkosrstá a dlouhosrstá varianta. Srst je hustá, drsná a u krátkosrstých psů přiléhá k tělu, u dlouhosrstých je lehce zvlněna a dlouhá. Základní bernardýnova barva je bílá s menšími nebo většími červenohnědými plotnami. Na hlavě je žádoucí tmavé lemování.

Povaha a využití:

Svatobernardský pes je mírumilovný, přátelský a oddaný přítel. Tento dobrotivý hromotluk miluje děti a je šťastný, pokud může žít a spát venku.Hodí se spíše do chladnějšího podnebí a rozhodně není vhodný pro život v malém bytě. Bernardýn se často využívá pro záchrannou službu a pro pátrání. Je to výborný plavec, který se snadno podrobuje výcviku. Dnes je hojně využíván i jako rodinný miláček a společník.

Péče:

Pokud si bude někdo pořizovat bernardýna, měl by počítat s tím, že tento obr vyžaduje dostatek prostoru, pohybu a doporučují se pravidelné delší procházky. Svatobernardský pes se průměrně dožívá 11 let.

Text: Martina Exnerová

Foto: Chovatelská stanice Z Dobruské stáje