Švédský losí pes - jämthund

Historie:

Jämthund dostal své jméno podle jämtlandského kraje ve Švédsku. Oficiálně bylo toto plemeno uznáno teprve v roce 1946, ačkoli se jedná o typově velmi staré plemeno, které bylo známé na severu Švédska již od jeho osídlení. Důvodem pozdního uznání Jämthunda byl fakt, že byl posuzován jako jedno plemeno společně s menším norským losím psem. To se postupem času stalo neudržitelným. V minulosti byl jämthund využíván při lovu medvědů a rysů, proto musel být velmi silný a vytrvalý. V současnosti se používá jämthund nejčastěji k lovu losů. Svou kořist umí pronásledovat ve sněhu, zahnat ji do úzkých a zastavit, než se objeví lovec. Za hranicemi Švédska je tento pes málo známý, avšak jeho popularita v cizině se začíná rozšiřovat.

Vzhled:

Je to jeden z největších losích psů. Jämthund má pevně stavěné tělo se silnými kostmi. Jeho hlava je prodloužená a užší. Jeho pohyby jsou plné síly a při klusu jsou tlapky pokládány do jedné stopy. Psi dorůstají 57 - 65 cm v kohoutku a feny 52 - 60 cm v kohoutku. Optimální váha je 30 kilogramů pro výšku 60 cm. Jämthund má krátkou a rovnou srst. Může mít světlejší nebo tmavší šedou barvu a charakteristické znaky jsou světle šedé nebo smetanové zbarvení po stranách tlamy, lících, hrdle, břichu, hrudi, nohách a pod ocasem.

Povaha a využití:

Jämthund je odvážný a energický. Je to oddaný pes a domácí miláček, který se hodí i do městské zástavby. Toto plemeno je náruživým lovcem. Je však spokojenější, může-li spát a žít venku. Je snadno vycvičitelný a vhodný do chladnějšího podnebí. Jämthund vyniká svým vyváženým temperamentem a ke svému majiteli se chová se ctí a oddaností.

Péče:

Majitel musí o srst jämthunda dobře a často pečovat. Toto plemeno vyžaduje pravidelnou fyzickou zátěž. Vyžaduje i dostatek pohybu. Jämthund se průměrně dožívá 12 až 13 let.

Text: Martina Exnerová

Foto: Chovatelská stanice Albolandets