Tazy se již jako štěňátko ocitl v útulku a jeho další osud byl nejasný. Je navíc křížencem, což neodpovídá dnešnímu „ideálu krásy“. Měl však to štěstí, že se zalíbil paní Janě. Vzala si ho z útulku ještě jako štěně a má z něj nejvěrnějšího společníka.
S Janou se osud také nemazlil. Již od dětství trpí oboustrannou praktickou hluchotou, s čímž souvisí značné problémy. Jsou situace, kdy je sluch zcela nezbytný. Každý den začíná ráno tím, že vás vzbudí budík do práce. Poté možná za vámi domů přijde zazvonit kolega a jdete spolu. Cestujete automobilem a někdo za vámi výstražně zatroubí, neboť jste si nevšimli, že jedete pomalu v rychlém pruhu. Jindy zas na základě zvuku sirény děláte prostor k předjetí sanitce. V práci vám přijde důležitá sms zpráva nebo se spustí požární alarm. Doma pak zazvoní minutka, že máte vypnout plotýnku nebo dokonce brečí vaše dítě. Zdravý člověk si tyto věci příliš neuvědomuje, ale člověk, kterého se to týká, by mohl pokračovat ve vyjmenovávání mnoha dalších problémů. Jana však nesedí v koutě a nelituje se. Je úspěšnou studentkou vysoké školy, neboť kromě znakového jazyka velmi dobře mluví a odezírá ze rtů. Po pořízení Tazyho kontaktovala Pestrou společnost a nyní se již velmi těší, až jí ho vycvičí jako signálního psa a její omezení se tím zmenší na minimum.
Pestrá společnost, o. p. s. je nezisková organizace, která se zabývá výcvikem asistenčních, vodících a signálních psů. Nyní mají ve výcviku Tazyho a cvičí ho na míru paní Janě podle jejích individuálních potřeb. Teprve touto individualizací bude dosaženo toho, že bude plnit přesně ty požadované úkoly, které jsou nejnutnější.
A co je vlastně signální pes?
Je to odborně vycvičený pes, který nahrazuje postiženému jeho sluchové schopnosti. Pokud slyší nějaký zvuk, upozorní svého pána a začne pobíhat mezi zdrojem zvuku a pánem. Tím je jasné, o co se jedná. Pes tak upozorní na všechny výše zmíněné zvuky od ranního budíku až po brečící dítě. Je dokonce cvičen tak, aby v případě menších předmětů (mobilní telefon apod.) tyto věci rovnou donesl.
Někteří lidé se domnívají, že takto cvičení psi jsou chudáci a musí pořád pracovat. To je však velký omyl. Oni totiž chtějí pracovat a pokud například Tazy slyší příchozí sms, ihned nadšeně běží, aby udělal své paničce radost a ona ho pochválila. Pro ně je to hra, za kterou dostanou pochvalu nebo i nějaký ten pamlsek.
Výcvik asistenčních a signálních psů není hrazen státem a klienti na takovýto nákladný výcvik (většinou požadovaných 190 tis. Kč) nemají. To je i případ paní Jany. Proto je Pestrá společnost odkázána na dobrosrdečnost lidí, kteří chtějí Janě a Tazymu pomoci.
Text: Michal Vondráček
Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů.