Štěněčí bratři Jack a Jody byli jejich matce odebráni ve věku necelých pěti týdnů. Stále ještě pili mateřské mléko, ale „chovatel“ je ze dne na den začal učit na granule. Několik dní nejedli, nakonec byli natolik zesláblí, že se museli naučit kousat i suché granule, aby přežili.
Po několika dnech si pro mladší ze dvou zcela podvyživených štěňátek přijela nová rodina. Prohlíželi si jej jen pár minut, než jej třesoucího se vzali pod bundu a nasedli do auta. A tak Jody zůstal sám. Neměl u sebe mámu, byla mu zima, v misce neměl téměř žádné jídlo a bylo mu smutno. Celou noc kňučel, a tak se ho chovatel rozhodl hned další ráno prodat jako: „Poslední štěňátko se slevou při okamžitém odběru.“
Během několika hodin si i pro Jodyho přijela nová rodina. Zaplatila zlevněnou částku 3000 Kč a pejska si odvezla. Ještě v autě však začal zvracet. Bříško měl celé nafouknuté a ani chvilku nevydržel bez zvracení, takže místo do nového domova rodina zamířila na veterinární kliniku. Tam si také Jodyho pan doktor nechal. Stav malého pejska byl kritický. Byl plný škrkavek, které měl od své maminky, nejspíš nikdy nebyl odčerven, možná ani veterináře nikdy nenavštívil. Pan doktor jej naočkoval a nechal si jej na pozorování, aby předešel nejhoršímu. Rodina byla zdrcena. Zoufale volali pánovi, od kterého štěňátko koupili, ale ten na jejich žádost o vrácení peněz nereagoval. Nabídl jim však, že si Jodyho vezme zpět a „sežene“ jim jiné štěně, které bude zdravější a mohou si dokonce vybrat rasu a pohlaví. Na to však rodina nepřistoupila. Naplno se pustila do léčení Jodyho, kterého se podařilo zachránit a po dvou týdnech si jej konečně mohli vzít domů.
Začátky však nebyly jednoduché - Jody se bohužel velmi těžko učil chodit na záchod, čůral všude po bytě a nevydržel chvilku sám. Při jakémkoliv hlasitém zvuku se bál a utíkal se schovat do svého pelíšku, kde se zpravidla počůral. Ve svých čtyřech měsících musel být stále dokrmován a péče o něj byla nejen finančně, ale také psychicky náročná. Byl velmi maličký. Vážil necelých 500 gramů, což je opravdu kriticky málo a přibíral velmi těžko, sám téměř nejedl a každý týden byl na kontrole u veterináře.
I když se rodina snažila sebevíc a vynaložila nemalou finanční částku za Jodyho léčbu, bohužel došlo k nejhoršímu. Jody ve svých pěti měsících zemřel vyčerpaný, v bolestech a jako ustrašené štěňátko, kterému „chovatel“ ukradl jeho svobodu. Odebral ho od matky, když byl ještě příliš malý a zanedbal jeho péči v mnoha směrech. Bohužel pro nás, neznalé kupce, se však smrtí Jodyho nic nezměnilo. Ačkoliv rodina vše nahlásila na Policii ČR, neměli kupní smlouvu, a tak „chovateli“ v jeho počínání nikdo nemohl zabránit. Kolik dalších nemocných štěňátek nadále prodává, nikdo netuší. Věc byla smetena ze stolu... A po „chovateli“ se slehla zem.
Text: Simona Smith, www.tovarnanastenata.cz
Foto je ilustrační.
Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů.