Zívání je nakažlivé i u psů

Znáte to, když někdo vedle vás začne zívat, hned se přidáte. Je to zkrátka nakažlivé. A to nejen mezi lidmi, ale i mezi psy.

Hlavní funkcí zívání je termoregulace nebo udržování mozku v chladu. Obecně zívání pomáhá zvýšit dodávku kyslíku. Jeho evoluční kořeny a všechny funkce zůstávají dosud nejasné. Když pes zívá, nemusí to vždy znamenat, že je unavený, někdy to vyjadřuje spíš stres. Je to jeden z prostředků, které pes využívá, aby se uklidnil. Některé psy unaví například dlouhý trénink, kdy se opakuje jeden a ten samý cvik stále dokola. Proto začnou zívat nebo se zadní nohu škrábat na hlavě, tak uvolní stres a odpočinou si od nadměrného soustředění... A stejně jako lidé, tak i psi zívají, když se nudí nebo je unavuje nějaká rutina.

Nakažlivost
Majitelé psů znají z první ruky i situaci, kdy zívnou a při pohledu na ně udělá totéž i pes. Někteří vědci předpokládali, že nakažlivé zívání je odrazem empatie. Pokud osoba (nebo pes) zívnutí oplatí, podle hypotézy to znamená, že cítí určitý stupeň empatie pro toho, kdo zíval první.

Nová studie
Že je zívání nakažlivé a přenáší se i z lidí na psy, potvrdila v únoru tohoto roku studie odborníků z novozélandské Aucklandské univerzity. Z výsledku experimentu však autoři usoudili, že se nejedná o projev empatie. Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Výzkumníci ke svým závěrům dospěli na základě údajů z několika starších studií a provedli také vlastní pokus. V novém experimentu se využilo celkem 32 psů (17 fen) ve věku 2 až 10 let. Psi byli během pokusu vystaveni dvěma scénářům. Při prvním vstoupil pes do testovací místnosti s člověkem, který s ním byl po dobu 2 minut v pozitivním kontaktu. V závislosti na preferencích psa tato interakce zahrnovala buď hraní, nebo mazlení a hlazení. V druhém případě člověk a pes vešli do stejné testovací místnosti, člověk obešel místnost, ignoroval psa a vyhýbal se také očnímu kontaktu po dobu 2 minut. Obě varianty končily tím, že se osoba položila na postel a začala před psem intenzivně zívat. Zvířata chování opakovala bez ohledu na předchozí interakce. Výzkumníci předpokládali, že psi budou napodobovat spíš přátelskou osobu, protože nakažlivé zívání a empatie mohou vycházet z podobných kognitivních mechanismů. To se však nepotvrdilo. Psi dokonce víc opakovali zívání při „asociálních“ podmínkách. I když poslední studie teorii empatie nepotvrdila a nenašla žádnou jasnou souvislost mezi empatií a nakažlivým zíváním, neznamená to, že neexistuje žádné spojení. Znamená to pouze, že samotné nakažlivé zívání nelze považovat za diagnostický signál empatie.

Fotka od Anja Kiefer z Pixabay