Americká hrubosrstá kočka

Původ

Někdy toto plemeno můžeme najít pod názvem American Wirehair. Předek všch koček tohoto plemene pravděpodobně pochází z New Yorku a to z místa zvaného Verona. Kocour, který měl červenobílou barvu, se v roce 1966 narodil v jedné místní stodole. Měl ještě další sourozence, ale Adam se od nich lišil svoji srukturou srsti- měl poněkud hrubší srst než všechna ostatní koťata a to i přesto, že jejich matak byla úplně normální kočka. Jedna milovnice koček se po spatření kocourka rozhodla, že si ho i s jeho jednou setřičkou vezme k sobě a bude se snažit docílit spáření. Po narození čtyřech koťat měla dvě koťata stejnou strukturu srsti jako jejich otec, a tak nadšená chovatelka začala s chovným programem. V roce 1967 začala tato plemena registrovat organizace CFA a v roce 1978 získalo toto plmeno dlouhoočekávaný titul šampiona. Dnes se tyto zvláštní kočka chovají hlavně v USA a mimo Spojené státy americké je velmi těžké se s tímto plemenem setkat.

Charakter

Povahově bychom si toto plemeno mohli zaměnit s plemenem americké krátkosrsté kočky. Povaha této kočky je velmi přátelská a až neobvykle vyrovnaná. Jen tak něco ji nevyvede z míry a své drápky vytáhnou jen velmi zřídka. Mají velmi rády společnost a budou svým blízkým vděčny, pokud je budou hladit a mazlit se s nimi. Tyto kočky jsou velmi inteligentní a tak se Vám jen těžko povede před nimi něco utajit. Jsou velmi přizpůsobivé, takže se budou dobře citít, když budou mít možnost si libovolně vyběhnout ven a, nebo když budou doma v panelákovém domě. Americká hrubosrstá kočka je velmi hravá a moc ráda šplhá, takže pokud nemá možnost vyběhnout ven, je vhodné jí domů pořídit dobrý škrábací kůl nebo větev, po které může libovolně šplhat. Stejně jako vychází dobře s ostatními kočkami a psy, je tato kočka ta pravá pro ty, kteří mají malé děti, protože má velmi klidnou povahu. Její tichý hlas, který může působit až melodicky, můžeme zaslehnout jen málokdy.

Péče

I když je to možná s podivem, hrubou srst tohoto plemene lze udržet v dobrém stavu i s minimem péče. Pokud má Vaše kočka zrovna období línání, postačí, když srst podle potřeby pročešete gumovým kartáčem, ale buďte opatrní, abyste nepoškodili srst. Mimo toto období bude stačit kartáčování kartáčem z prasečích štětin asi tak jednou za týden a po té srst pročešte hrubým hřebenem. Podle potřeby kočku koupejte, ale pokud s ní půjdete na výstavu, doporučuji kočku asi týden před výstavou vykoupat protože díky hrubé struktutry srsti chvíli potrvá, než se srst vzpamatuje.

Tělo

Tato kočka nás na první pohled zaujme svým zaobleným tvarem těla, který je velmi podobný od narození až po dospělost. Má velké až středně velké tělo. Mohutné a svalnaté nohy jsou svou velikostí přiměřené k velikosti těla. Nohy jsou zakončeny mohutnými polštářky, které působí až kompaktním dojmem. Ocas může být dlouhý až středně dlouhý a je zakončen zakulacenou špičkou. Váha tohoto plemene se pohybuje v rozmezí od 3,5 do 7 kg a kocouři bývají obvykle mohutnější a robustnější než kočky.

Hlava

Velikost hlavy není ani velká ani malá, ale měla by být přímo úměrná k tělu. Stejně jako má tělo této kočky zakulacený tvar, působí kulatým dojemem i hlava. Lícní kosti musí být výrazné, posazeny výše a dozdobujej je dobře vyvinutý čenich s poměrně mohutnou bradou. Nos by měl být při pohledu se strany lehce prohnutý, ale nikdy nesmí vykazovat stop. Na hlavě této kočky je velmi zvláštní, že má malou prohlubeň za polštářky hmatových chloupků. Polštářky těchto chloupků mohou působit trošku,, naducaným“ dojmem. Středně velké uši, které mají jen lehce zaoblené špičky jsou na hlavě posazeny poměrně daleko od sebe. Oči jsou velké a kulaté,nikdy mandlovitého tvaru, a jsou umístěny v přiměřené vzdálenosti.

Srst

Srst tohoto plemen není ani krátká ani dlouhá ale je velmi kadeřavá, hrubá a na dotek tvrdá. Chlupy na břiše a na bradě jsou o trochu jemnější něž chlupy ostatní. Každý chlup je po celé své délce zatočen do kadeří a nebo je na konci jen trochu ohnut. Pokud se srst začne vlnit, je to považováno za chybu. Srst je na dotek velmi hustá a pružná.

Barvy

Americké hrubosrsté kočky se ve všech chovných organizacích chovají ve stejných barvách jako americké krátkosrsté kočky. Nejčastějšími barvami je černá, červená, modrá, ale i krémová, čokoládová, želvovinová a se stříbrnými a bílými skvrnami. Nejsou povoleny barvy, které se přirozeně vyskytují u orientálních koček jako je barva lilová, skořicová ale není povoleno ani tonkinské, siamské či barmské zbarvení. Barva očí je většinou zelená, koťata mohou mít oči modré, ale výjimkou nejsou kočky, které mají různobarevné oči.

Zvláštnosti

Tato kočka má dvě zvláštnosti. První je, že si díky své neobvyklé struktuře srsti vysloužila přezdívku punker kočičího světa.Někteří chovatelé tyto kočky opravdu takto označují. Druhou zvláštností je, že gen, který způsobuje pružnost a částečnou nebo úplnou kadeřavost se dědí dominantně.

Text: Veronika Hůlová