Co je třeba vědět při zdravotní diagnostice?

Práce se zvířetem se zdá složitější než s člověkem. Člověk řekne, kde má problém, popíše typ bolesti. U zvířete to není možné, lze však provést i amatérskou prohlídku, která odhalí nesrovnalosti oproti předchozímu zdravotnímu stavu.

Podmínkou je, že majitel musí zvíře dobře znát, aby věděl, co je u něj normální a běžné – aby získal standard, podle kterého bude hledat odlišnosti.

Nejprve je třeba posoudit chování. Všímat si, kde zvíře tráví čas, jestli dodržuje svůj obvyklý denní režim, jak reaguje na okolí včetně svého chovatele. Je potřeba posoudit chuť k jídlu, změny chutí. Jeho postoj (zda není zvíře shrbené) a pohyb (zda například nekulhá, chůze není strnulá apod.).

Je vhodné pozorovat, zda zvíře neomezuje fyzické aktivity a nevolí raději odpočinek. Bolest je určena ne k tomu, aby trápila nás nebo naše zvířátko, ale jako signál, že za určitou bariéru už jít nelze. Brání těžšímu poškození a vede zvíře k tomu, aby například nezatěžovalo poškozený kloub. Člověk si na rozdíl od zvířete většinou vezme léky proti bolesti, kloub zatěžuje dále, a zhoršuje tím jeho stav. Když má zvíře trávicí problémy, tak prostě nepřijímá potravu. Vše za účelem co nejmenší zátěže postiženého orgánu.

Další prohlídka se týká kvality srsti nebo kůže, jestli není zježená, bez lesku, nepůsobí špinavým dojmem, nebo není příliš mastná a nebo na ní nejsou viditelné nějaké kožní změny. Následuje prohlídka sliznic, zda nenajdeme výtok, zda nejsou zarudlé, nebo naopak nápadně bílé. Nesmíme vynechat oči. Posoudit jejich lesk, zda nevidíme šedivý závoj v oku; zarudlé spojivky mají také svoji příčinu.

Všímáme si povrchu těla, kde nám pomůže i hmat, sledujeme otoky, výčnělky nebo naopak prohloubení. Pohmatem zjišťujeme tělíska ve svalovině, na mléčné žláze a v podkoží. Důležitá je jejich konzistence. Může být dřevnatá, těstovitá, rosolovitá a vodnatá (jako igelitový pytlík s vodou). Tělíska pod kůží nebo ve svalovině mohou být také mízní uzliny. Proto je pro laika důležitá symetrie. Pokud jsou tělíska na stejných místech těla vpravo a vlevo, může jít jen o mízní uzliny. Pokud budou asymetrická, bude tam nějaké postižení. Každé narušení symetrie je podezřelé. Stejným způsobem kontrolujeme osrstění; symetrická ztráta srsti bývá v případě postižení vnitřních orgánů, asymetrická souvisí většinou s parazity nebo infekcí.

Velmi užitečným způsobem vyšetření pro naše účely (a přitom velmi málo používaným) je detekování vyzařovaného tepla z určitých oblastí těla. Nejprve zkusíme pomalu přejet rukou nad tělem zvířete ve vzdálenosti asi 2 až 3 cm. V případě zánětu cítíme nad postiženou oblastí vyzařované teplo. V případě degenerativního postižení naopak cítíme jakoby chladná místa. Po tomto distančním vyšetření můžeme přiložit ruku na tělo a zjistit v kontaktu se srstí nebo pokožkou teplé či chladné okrsky. Naopak to příliš nejde. Nejprve tedy bez kontaktu – tento údaj je pro naše potřeby dokonce důležitější, protože takto detekované teplo jde z hloubi těla a na povrchu je teplota změněna jen nepatrně. Teprve potom zjistíme kontaktní teplotu, která spíš naznačuje povrchové postižení. Tolik k obecnému laickému vyšetření. Na tomto principu pracuje program Domácí poradce na veterinárních stránkách www.energyvet.com, který vás takovouto prohlídkou povede až k výběru optimálního preparátu.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že zdraví má zvíře (stejně jako člověk) jen jedno, takže pokud máte pocit, že je váš pes nemocný, neotálejte s návštěvou veterináře!


Text: MVDr. Lubomír CHMELAŘ, Ph. D.

Foto: Lenka Jančiová