Další omyly spojované s klikrem

O výcviku s pomocí klikru jsme vás už informovali. Celý článek si můžete přečíst zde. Rovněž o nejčastější mýtech už jsme psali zde. Přesto stále narážíme na nedůvěru k této šikovné pomůcce. Jaké jsou další časté omyly spojované s klikáním?

Tím, že budu trénovat s klikrem, vychovám ze psa akorát žebráka krmení a pamlsků.

Odměna v podobě pamlsků je naprosto přirozená, nebojte se toho. Vždyť krmení uspokojuje jeden z nejdůležitějších vrozených pudů – pud přežití. A tím, že psovi za správně provedený cvik poskytnete odměnu v podobě třeba sušeného masa, mnohonásobně zvýšíte jeho motivaci ke cvičení a udržíte ho blízko u sebe, protože zaručeně nebude chtít ztratit svůj „zdroj dobrot“. A především - při cvičení s klikrem se množství podávaných pamlsků systematicky snižuje už během tréninku. Tím se docílí toho, že později už pes nebude potřebovat žádné pamlsky (například při povelu „sedni“), případně je vyndáte z kapsy pouze jako zvláštní odměnu (například po rychlém splnění povelu „k noze“).

Pes se podplácí. Pracuje jen kvůli pamlskům a ne proto, že to chceme.

Váš čtyřnohý mazlíček se velice rychle naučí, že krmení dostane jen po provedení určitého úkonu. A znamení k provedení úkonu dáváte vy! To je také důvod, proč si později samostatného, spontánního chování nevšímáme ani je neodměňujeme.

Výcvik pomocí klikru se osvědčuje jen u různých triků, ne při nácviku poslušnosti.

Trénink s klikrem vyžaduje kázeň a poslušnost. Nehraje roli, s jakým cvikem je tato poslušnost spojena. V současnosti i řada trenérů policejních psů a záchranářů využívá tuto jednoduchou pomůcku a odklání se od donucovacích drezůr nebo ostnatých obojků.

Psi, jež jsou cvičeni pomocí klikru, poslechnou jen tehdy, když chtějí.

Lidé jsou často netrpěliví a od svých čtyřnohých svěřenců očekávají příliš rychle úspěchy. A je jedno, zda cvičí s klikrem, nebo bez něho. Jestli pes splní požadovaný povel, závisí především na jeho vztahu k majiteli, na kvalitě jejich vzájemné komunikace a na frekvenci prováděných opakování.

Klikr je nutné mít stále u sebe.

Klikáme jen během fáze učení. Signál utvrdí psa v tom, že něco dělá dobře. Usnadní komunikaci. Jakmile pes pochopí průběh děje, už pak nepotřebujete víc klikat. Je pak ale na vaší vůli, zda budete psa stále odměňovat pamlskem. Ale... kdo by rád pracoval, aniž by dostal zaplaceno?

Cvičení pomocí klikru je vhodné jen pro mladé psy.

Nemylte se, vždyť psi se učí celý život. Takže v jakémkoli věku jsou schopni spojit si po pár pokusech zvuk klikru s odměnou ve formě pamlsku.

Klikr funguje jen u speciálních plemen psů.

Funguje to na všechny psy. Při výcviku se naučí spojovat si zvuk klikru s krmením a odměnou. Jedná se o podmíněný reflex, stejně jako u Pavlovových psů. (Určitě to znáte, tento reflex vznikne, například pokud při krmení psa zazvoníme. Přibližně po dvaceti opakováních stačí pouze zazvonit a pes začne slinit, jako kdyby dostával krmení.)

Když už jednou začnu, musím s klikrem pracovat stále.

Klikr je ideální pro nacvičování různých veselých kousků a triků. Další cviky můžete samozřejmě trénovat i bez klikru, ale počítejte s tím, že to bude trvat déle, než si je pes dokonale osvojí. Pro povely typu „k noze“ se většinou klikr nedoporučuje.

Zdroj: Výcvik psa podle jeho temperamentu, Antje Hebel, Grada, 2011, www.grada.cz