Dermatofytóza

Nepříjemnými mykózami a různými onemocněními kůže netrpí jen lidé, ale i zvířata. Jednou z těžko rozpoznatelných nemocí je i dermatofytóza.

Dermatofytóza u člověka

„Dermatofytózy představují samostatnou skupinu kožních zánětlivých onemocnění nereagujících na protizánětlivou ani antibiotickou léčbu, proto je rozpoznání příčiny zánětu důležité pro správnou léčbu a protiepidemická opatření,“ vysvětluje doc. MUDr. TIBOR DANILLA, PhD., z Dětské dermatovenerologické kliniky LF UK a DFNsP v bratislavských Kramárech. „Zánětlivá ložiska na kůži mohou mít různou příčinu – bakterie, viry, kvasinky, vláknité houby, parazity, neinfekční zánětlivá ložiska z fyzikálně-chemických příčin a zánětlivá ložiska z poruch obranných mechanismů. Vláknité houby představují širokou skupinu mikroorganismů, které pro svůj růst vyžadují dusík, uhlík, kyslík, teplo a vlhko. Tyto podmínky splňují rohovinové části kůže, a proto se tyto mikroorganismy také nazývají keratinofilní houby. Infekce u dětí způsobené keratinofilními houbami nejsou vzácné. Vyskytují se již od kojeneckého věku, ale častější jsou ve školském a adolescentním věku. Získávají se od chlupatých mazlíčků a děti si je často přinesou z dovolené od volně žijících koček,“ pokračuje Danilla. „Keratinofilní houby, které jsou schopné postihnout pouze rohovinovou část hladké kůže a nehtové ploténky, nejsou schopné postihnout vlasy. Způsobují onemocnění nohou, hladké kůže v záhybech (kde je vlhko a teplo), zřídka napadají i jiné části těla při poruchách obranyschopnosti nebo při imunosupresivní léčbě. V anamnéze je potřebné pátrat po podobném onemocnění v rodině nebo po sportovních aktivitách (návštěvy koupališť, společné sprchy). Malé částečky odloučené kůže s houbou se mohou uchytit nejčastěji v meziprstí nebo v záhybech, a tam způsobit onemocnění. Jiné druhy jsou schopné postihnout pokožku, nehty i vlasy – trichofycie, mikrosporie, favus. Mohou se přenášet kontaktem s infikovanými předměty (ručník, obuv, podlahy), půdou, infikovanými osobami (při sportu) nebo kontaktem s nemocnými zvířaty (srst),“ uvádí dále Danilla.

Příznaky dermatofytózy nemocného zvířete

Projevy u zvířete jsou různé a v prvních stádiích velmi těžko rozpoznatelné. Zvířecí pacienti zpočátku nevykazují téměř žádné symptomy, ale jejich kožich je již nakažen a brzy se jejich onemocnění projeví i navenek. Hlavními příznaky onemocnění jsou zánětlivé změny na kůži a srsti. Existuje široká škála projevů, od zarudnutí a vypadávání srsti až po změny na kůži, které mohou být provázeny svěděním. Nejčastěji bývají napadeny uši, okolí očí, čenichu, ocas a tlapky. Jedním z mnoha příznaků mohou být také drobné šupinky v kožichu nebo křehké a lehce se lámající drápky. Nemusíte však hned panikařit. V případě drobných šupinek v kožichu nemusí jít vždy o příznaky dermatofytózy, ale třeba o zbytky mýdla, případně keratinu, proto je důležité poradit se s odborníkem.

Nejčastěji touto nemocí trpí mladá zvířata nebo zvířata s oslabenou imunitou. Obzvláště rizikovou skupinou jsou dlouhosrstí mazlíčci. Vlhké prostředí, časté koupání, stres, gravidita, kůže poškozená častým svěděním a další faktory riziko infekce jen zvyšují. Minimálnímu riziku nákazy jsou vystavena zvířata, která nepřicházejí do styku s ostatními zvířaty nebo se pohybují pouze v domácnosti.

Přenos onemocnění

Dermatofytóza se přenáší dvěma způsoby:

• přímým kontaktem s infikovaným zvířetem

• nepřímým – prostřednictvím kontaminovaných předmětů, jako jsou kartáče, misky, deky, pelechy, klece a prostředí, ve kterém se nemocné zvíře pohybovalo

Zanedbání péče

Jestliže jste opatrní a při chovu zvířete dodržujete všechna pravidla hygieny, riziko onemocnění eliminujete na minimum. Pokud však péči zanedbáte, následky onemocnění jsou velmi nepříjemné. Samotná léčba je náročná a velmi zdlouhavá. U některých dospělých zvířat může dojít ke spontánnímu uzdravení, to však může trvat až několik let. Léčba se navrhuje podle druhu patogenu a kromě samotné terapie je nutná i sanace prostředí. Léčba není jednoduchá a trvá několik týdnů. Proti některým druhům dermatofytů existují vakcíny, ale ne všichni odborníci je považují za účinné. Další možností je alternativní léčba. Již více než deset let se v humánní medicíně, a dokonce už i ve veterinární praxi, využívá houba Pythium oligandrum, biopreparát nazývaný také chytrá houba. Pojmenování si získala svým jedinečným chováním. Vyhledává a likviduje přítomné patogenní plísně. Léčba nezatěžuje další životně důležité orgány, proto je její průběh bez komplikací. Uvádí se, že k uzdravení dochází v časově kratším horizontu než u léčby antimykotiky. Když se tělo zbaví všech parazitů, chytrá houba odrůstá spolu s nehty, se srstí, a svou službu ukončí. Během několika let testování nebyly zpozorovány žádné vedlejší účinky u léčby člověka, a později u léčby zvířat.

Jaká jsou preventivní opatření před dermatofytózou?

• Vyhýbejte se kontaktu s potulnými a cizími zvířaty. Opakujte dětem, že cizí zvířátka mohou být nebezpečná.

• Nezapomínejte na zdravou hygienu rukou. Myslete na staré dobré pravidlo mytí rukou před jídlem. V současnosti jsou dostupné různé přípravky použitelné i na cestách.

• Dbejte na to, abyste si po bytě neroznášeli nečistoty z obuvi. Jednou měsíčně si nasaďte ochranné rukavice a vydezinfikujte botník.

• Dbejte na hygienu zvířete, které je součástí vaší domácnosti. Pokud jej chodíte venčit, nezapomínejte vždy před vstupem do bytu důkladně očistit tlapky. Vyhýbejte se blízkosti kontejnerů a okolí, ve kterém se pohybují potulná zvířata.

• Absolvujte pravidelné prohlídky u svého veterináře, zvíře je potřebuje stejně jako člověk.